Odstavec předpisu 307/2014 Sb.
Nařízení Vlády České republiky č. 307/2014 Sb., o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů
§ 5
§ 5
Druhy ekologicky významných prvků v evidenci ekologicky významných prvků
(1) Druhem ekologicky významného prvku nebo jeho části v evidenci ekologicky
významných prvků, který nelze vyhradit jako neprodukční plochu, je krajinotvorný
sad.
(2) Druhem ekologicky významného prvku nebo jeho části v evidenci ekologicky
významných prvků, který lze vyhradit jako neprodukční plochu, je krajinný prvek,
kterým je
a) mez,
b) terasa,
c) travnatá údolnice,
d) skupina dřevin,
e) stromořadí,
f) solitérní dřevina,
g) příkop,
h) mokřad a
i) skalka.
(3) Krajinotvorným sadem se rozumí plocha rovnoměrně osázená ovocnými stromy
ve tvaru polokmenu nebo vysokokmenu o minimální hustotě 50 životaschopných jedinců
na 1 hektar, jejímž základním účelem není produkce ovoce, ale zachování krajinotvorné
odrůdové rozmanitosti, kulturního dědictví, zemědělského rázu krajiny nebo prvků
venkovského krajinného urbanizmu, a v meziřadí se nachází bylinný pokryv. Krajinotvorný
sad je evidován v evidenci půdy jako díl půdního bloku s druhem zemědělské kultury
jiná trvalá kultura.
(4) Mezí je pro účely evidence souvislý útvar převážně liniového typu, sloužící
zejména ke snižování nebezpečí vodní nebo větrné eroze, zpravidla vymezující hranici
dílu půdního bloku. Součástí meze může být dřevinná vegetace, kamenný snos, kamenná
zídka, drobná sakrální stavba nebo travnatá plocha. Mezí může být i samostatný kamenný
snos nebo kamenná zídka. Za mez se nepovažuje útvar, který z více než 50 % jeho výměry
tvoří pozemky určené k plnění funkcí lesa podle § 3 lesního zákona.
(5) Terasou se rozumí souvislý svažitý útvar liniového typu tvořený terasovým
stupněm, sloužící ke snižování nebezpečí vodní nebo větrné eroze, a zmenšující sklon
části svahu dílu půdního bloku, zpravidla vymezující hranici dílu půdního bloku.
Součástí terasy může být dřevinná vegetace, kamenný snos, kamenná zídka nebo drobná
sakrální stavba.
(6) Travnatou údolnicí se rozumí členitý svažitý útvar, sloužící ke snižování
nebezpečí vodní nebo větrné eroze, vymezující dráhu soustředěného odtoku vody z dílu
půdního bloku, se zemědělskou kulturou orná půda. Součástí travnaté údolnice může
být dřevinná vegetace, kamenný snos, kamenná zídka nebo drobná sakrální stavba.
(7) Skupinou dřevin se rozumí samostatný útvar neliniového typu, tvořený nejméně
2 kusy dřevinné vegetace s nejvyšší možnou výměrou 5 000 m
2
. Za skupinu dřevin se
nepovažuje dřevinná vegetace, která je součástí meze, terasy nebo travnaté údolnice,
a dřevinná vegetace, která plní funkci lesa podle § 3 lesního zákona. Součástí skupiny
dřevin může být kamenný snos, kamenná zídka nebo drobná sakrální stavba.(8) Stromořadím se rozumí útvar liniového typu, tvořený nejméně 5 kusy dřevinné
vegetace a zpravidla s pravidelně se opakujícími prvky. Součástí stromořadí může
být kamenný snos, kamenná zídka nebo drobná sakrální stavba. Za stromořadí se nepovažuje
dřevinná vegetace, která je součástí meze, terasy nebo travnaté údolnice, a dřevinná
vegetace, která plní funkci lesa podle § 3 lesního zákona.
(9) Solitérní dřevinou se rozumí izolovaně rostoucí dřevina s průmětem koruny
od 8 m
2
vyskytující se v zemědělsky obhospodařované krajině mimo les. Za solitérní
dřevinu se nepovažuje dřevinná vegetace, která je součástí meze, terasy nebo travnaté
údolnice. Součástí solitérní dřeviny může být kamenný snos, kamenná zídka nebo drobná
sakrální stavba. V případě solitérní dřeviny založené po 1. lednu 2025 s evidovaným
údajem o roku založení může být průmět koruny menší než 8 m2
, přičemž v evidenci
krajinných prvků je jeho plocha evidována o výměře 8 m2
. Odumírající solitérní dřevinu
lze doplnit výsadbou nové sazenice podle § 24d odst. 2 písm. e) nařízení vlády upravujícího
podmínky poskytování přímých plateb.(10) Příkopem se rozumí útvar liniového typu široký nejvýše 6 metrů, jehož
hlavní funkcí je přerušení délky svahu zachycením vody s jejím odvedením nebo zasáknutím.
(11) Mokřadem se rozumí samostatný útvar neliniového typu, sloužící k zajištění
retence vody v krajině s cílem udržovat přirozené podmínky pro život vodních a mokřadních
ekosystémů podle § 2 odst. 2 písm. i) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a
krajiny.
(12) Skalkou se rozumí povrchový přirozený výchoz hornin nebo nerostů s cílem
ochrany geomorfologických a geologických jevů podle § 2 odst. 2 písm. c) zákona č.
114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Skalka může
mít charakter jednotlivých kamenů nebo větších skalních útvarů. Součástí skalky může
být dřevinná nebo bylinná vegetace. Krajinný prvek skalka může být evidován na ploše
půdního bloku podle § 3a odst. 3 a 4 zákona.