Odstavec předpisu 76/2018 Sb.
Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 76/2018 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 101/1996 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o opatřeních k ochraně lesa a vzor služebního odznaku a vzor průkazu lesní stráže, ve znění vyhlášky č. 236/2000 Sb.
Čl.I

Čl.I

Vyhláška č. 101/1996 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o opatřeních k ochraně lesa a vzor služebního odznaku a vzor průkazu lesní stráže, ve znění vyhlášky č. 236/2000 Sb., se mění takto:

1. V § 2 odst. 1 se slovo "určují" nahrazuje slovem "provádějí".

2. V § 2 odstavec 2 zní:

"(2) Podle populační hustoty škůdce se rozlišuje

a) základní stav jako nízký stav populační hustoty škůdce, při němž nehrozí v témže roce nebo v následující generaci škůdce, kterou je jeden úplný cyklus jeho vývoje, jeho přemnožení, které by mělo za následek hospodářsky významné škody na lesních porostech,

b) zvýšený stav jako stav populační hustoty škůdce, při němž dosud nedochází k hospodářsky významným škodám na lesních porostech, který však dokládá možnost vzniku hospodářsky významných škod v téže nebo v následující generaci škůdce, ohrožení plnění funkcí lesa nebo rozvrácení lesních porostů,

c) kalamitní stav jako stav populační hustoty škůdce, při němž dochází k vzniku hospodářsky významných škod na lesních porostech, ohrožení plnění funkcí lesa nebo rozvrácení lesních porostů.".

3. V § 2 odst. 3 se slova "O výskytu škůdců, jejichž populační hustota při zvýšeném stavu hrozí vznikem kalamitního výskytu" nahrazují slovy "Nastane-li zvýšený stav" a za slovo "lesa" se vkládá slovo "písemně".

4. V § 3 odst. 1 se za slovo "lesklý," vkládají slova "lýkožrout severský,".

5. V § 3 odst. 2 se slova "kalamitního výskytu" nahrazují slovy "kalamitního stavu".

6. V § 4 odstavec 1 zní:

"(1) Vzniku zvýšeného stavu hmyzích škůdců se předchází na základě zjišťování výskytu snižováním populační hustoty hmyzích škůdců, a to zejména odstraňováním materiálu vhodného pro rozmnožování hmyzích škůdců, ošetřováním lesních porostů a soustavným vyhledáváním a včasným zpracováváním všech napadených stromů.".

7. V § 4 odst. 2 se slova "Jestliže existuje nebezpečí vzniku kalamitního stavu, nebo tento stav již nastal" nahrazují slovy "Nastane-li zvýšený nebo kalamitní stav" a za slovo "redukci" se vkládá slovo "hmyzího".

8. V § 4 odst. 3 se za slovo "rozvoj" vkládá slovo "hmyzích".

9. V § 8 se odstavec 2 zrušuje.

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.

10. V § 8 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 12 zní:

"(2) Letecká aplikace se provádí podle zvláštních právních předpisů¹²⁾.

12) Zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.".

11. Za § 8 se vkládá nový § 8a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 13 zní:

"§ 8a

Kalamita regionálního nebo celostátního rozsahu

(1) Kalamitou regionálního nebo celostátního rozsahu je ohrožení životního prostředí, spočívající v takovém rozsahu poškození nebo rozvrácení lesních porostů způsobeném abiotickými nebo biotickými činiteli, které přesahuje možnosti jednotlivých vlastníků lesů kalamitou zasažené dřevo včas zpracovat nebo účinně utlumit populaci škůdce a při kterém je ohroženo zachování lesů v regionálním nebo celostátním měřítku.

(2) Pokud kalamitu regionálního nebo celostátního rozsahu a jejich následky podle odstavce 1 nelze zvládnout běžnou činností správních úřadů, orgánů krajů a obcí, je možno využít opatření podle zvláštních právních předpisů¹³⁾.

13) Například zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých souvisejících zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.".

12. Příloha č. 1 zní:

"Příloha č. 1 k vyhlášce č. 101/1996 Sb.

Roční evidence výskytu škodlivých činitelů

I------------------------I---------------------I--------------------I
I     Hmyzí škůdce       I   Výskyt (m3, ha)   I Asanováno/ošetřeno I
I                        I---------I-----------I      (m3, ha)      I
I                        I zvýšený I kalamitní I                    I
I------------------------I---------I-----------I--------------------I
I Lýkožrout smrkový      I         I           I                    I
I------------------------I---------I-----------I--------------------I
I Lýkožrout severský     I         I           I                    I
I------------------------I---------I-----------I--------------------I
I Lýkožrout lesklý       I         I           I                    I
I------------------------I---------I-----------I--------------------I
I Klikoroh borový        I         I           I                    I
I------------------------I---------I-----------I--------------------I
I Ploskohřbetky na smrku I         I           I                    I
I------------------------I---------I-----------I--------------------I
I Bekyně mniška          I         I           I                    I
I------------------------I---------I-----------I--------------------I
I Obaleč modřínový       I         I           I                    I
I------------------------I---------I-----------I--------------------I
 
Pozn.: U lýkožroutů se uvádí výskyt pouze v m3, a uvede se pouze
       jedna hodnota (buďto zvýšený, nebo kalamitní stav). Ve
       stejných jednotkách se vyplňuje sloupec asanováno/ošetřeno.
       U ostatních kalamitních škůdců se uvádí výskyt a ošetření
       pouze v ha.".

13. Příloha č. 2 zní:

"Příloha č. 2 k vyhlášce č. 101/1996 Sb.

Hlediska pro určování základního, zvýšeného a kalamitního stavu kalamitních hmyzích škůdců a metody kontroly a ochrany proti těmto škůdcům

Lýkožrout smrkový (Ips typographus), lýkožrout severský (Ips duplicatus) a lýkožrout lesklý (Pityogenes chalcographus) (dále jen "lýkožrouti")

Základní stav

je takový početní stav lýkožroutů, kdy objem kůrovcového dříví z předchozího roku v průměru nedosáhl 1 m

na 5 ha smrkových porostů, a nedošlo k vytvoření ohnisek výskytu lýkožrouta.

Zvýšený stav

je takový početní stav lýkožroutů, kdy objem kůrovcového dříví z předchozího roku v průměru dosáhl nebo překročil 1 m

na 5 ha a nedosáhl 5 m

na 5 ha smrkových porostů, a došlo k vytvoření ohnisek výskytu lýkožrouta. Tento stav upozorňuje na možnost kalamitního přemnožení lýkožrouta.

Kalamitní stav

je takový početní stav lýkožroutů, kdy objem kůrovcového dříví z předchozího roku v průměru dosáhl nebo překročil 5 m

na 5 ha smrkových porostů, a který způsobuje rozsáhlá poškození lesních porostů na stěnách nebo vznik ohnisek uvnitř lesních porostů až plošné napadení lesních porostů.

Kůrovcovým dřívím jsou stromy, vyrobené dříví, odpad a zbytky dřeva po těžbě, které jsou napadeny lýkožrouty a umožňují jim dokončit vývoj až do stadia brouka.

Smrkovým porostem se pro účely této vyhlášky rozumí lesní porost se zastoupením smrku nad 20 % staršího 50 let. Plocha smrkového porostu se stanoví součtem ploch porostních skupin s výše uvedeným minimálním zastoupením smrku v rámci lesního hospodářského celku jednoho vlastníka.

Základní metody kontroly a ochrany

Kontrola se provádí jednak vizuálně při pochůzkách, jednak pomocí odchytových zařízení (feromonových lapačů, lapáků nebo otrávených lapáků - ČSN 48 1000). Předmětem kontroly je zjištění výskytu škůdce a jeho vývojové fáze za účelem stanovení termínů pro ochranu.

Základem ochrany je aktivní vyhledávání stromů aktuálně lýkožroutem napadených, ale lýkožroutem ještě neopuštěných, tzv. kůrovcových stromů, a jejich včasná a účinná asanace. Výskyt kůrovcových stromů je v lesních porostech zjišťován celoročně. Za kůrovcové stromy se nepovažují suché stromy lýkožroutem zcela opuštěné, tzv. kůrovcové souše.

Ochrana spočívá rovněž v nasazení odchytových zařízení (feromonových lapačů, lapáků nebo otrávených lapáků - ČSN 48 1000). Počty aplikovaných odchytových zařízení vychází z kalamitního základu, což je objem včas zpracovaného kůrovcového dříví (v m

) za období od 1. srpna do 31. března následujícího roku.

Stromy jako lapáky se kácejí v tzv. sériích (lapáky I. série pro jarní rojení včetně sesterského rojení, a II. série pro letní rojení), dle postupu jejich napadení; k již umístěným lapačům se v závislosti na výši odchytů lýkožroutů přidávají další.

Včasnou a účinnou asanací je úkon, kterým se zamezí, aby lýkožrout v kůrovcovém dříví dokončil vývoj nebo toto dříví opustil a napadl další stromy. Včasná a účinná asanace může být provedena mechanicky, například odkorňovacím adaptérem na motorovou pilu, nebo chemicky s využitím insekticidů. Za včasnou a účinnou asanaci se nepovažuje pouhý odvoz kůrovcového dříví.

Lýkožrout smrkový (Ips typographus)

V základním stavu se kontrola tohoto lýkožrouta provádí prostřednictvím odchytových zařízení, které se umisťují v jarním a letním období, a to minimálně 1 kus na každých 20 ha smrkových porostů. Současně se celoročně sleduje výskyt kůrovcových stromů a zabezpečuje se jejich včasná a účinná asanace.

Při zvýšeném stavu se ochrana proti tomuto lýkožroutu ve smrkových porostech provádí pomocí odchytových zařízení. Počet odchytových zařízení k ochraně pro zachycení jarního (prvního) rojení lýkožrouta se stanoví podle kalamitního základu a rovná se početně ekvivalentu 1/10 objemu včas zpracovaného kůrovcového dříví. K takto určenému počtu se přidá jedno odchytové zařízení na každý započatý 1 m

kůrovcového dříví, které je lýkožroutem nově částečně nebo zcela opuštěno.

Současně se provádí aktivní vyhledávání kůrovcových stromů a zabezpečuje jejich včasná a účinná asanace.

Při kalamitním stavu je primárním cílem zajistit aktivní vyhledávání kůrovcových stromů, jejich včasnou a účinnou asanaci v porostu nebo jejich navazující odvoz ke zpracování, přičemž včasná a účinná asanace proběhne u zpracovatele, případně na náhradních skládkách mimo les. Těžbu kůrovcových souší lze odložit.

Při kalamitním stavu se k ochraně využívá odchytových zařízení minimálně v množství, které odpovídá množství odchytových zařízení pro horní hranici zvýšeného stavu. Podle místních podmínek a s ohledem na zajištění primárního cíle lze počty odchytových zařízení snížit až na úroveň minimálně požadovanou v základním stavu pro zajištění kontroly - využití tohoto postupu lze uplatnit v případě, kdy objem kůrovcového dříví z předchozího roku v průměru překročil 50 m

na 5 ha smrkových porostů.

Počet odchytových zařízení pro ochranu se při zvýšeném nebo kalamitním stavu stanoví pro každé ohnisko žíru zvlášť; v případě ojedinělého výskytu pouze jednotlivých kůrovcových stromů je možné jako ohnisko žíru brát všechny kůrovcové stromy na ploše 1 ha.

Lýkožrout severský (Ips duplicatus)

Kontrola výskytu se provádí jednak vizuálně při pochůzkách, jednak pomocí feromonových lapačů.

Základem ochrany je aktivní vyhledávání napadených stromů a jejich včasná a účinná asanace.

Lýkožrout lesklý (Pityogenes chalcographus)

Pro tohoto škůdce platí stejné metody určování početního stavu, kontroly a ochrany jako pro lýkožrouta smrkového s tím rozdílem, že pro lapáky se používají slabší stromy nebo vršky silnějších stromů, které tomuto druhu lýkožrouta lépe vyhovují. Možné je využít i lapáky připravené na lýkožrouta smrkového. Je nutné zejména včasné vyhledávání a včasná a účinná asanace kůrovcového dříví. Při včasné a účinné asanaci se místo odkorňování používá pálení při dodržení příslušných předpisů o požární ochraně. Prevencí přemnožení je udržování čistoty lesa odstraňováním zbytky dřeva po těžbě (štěpkováním, popř. pálením).

Bekyně mniška (Lymantria monacha), obaleč modřínový (Zeiraphera griseana), ploskohřbetky rodu Cephalcia

Základní stav

je takový početní stav škůdce, který působí neznatelné žíry, které ani na jednotlivých stromech nepřekročí defoliaci 5 %.

Zvýšený stav

je takový početní stav škůdce, kdy je patrné poškození lesních porostů, avšak ani na nejvíce poškozených stromech nepřekračuje defoliace 30 %.

Kalamitní stav

je takový početní stav škůdce, který způsobuje silné poškození lesních porostů, a na jednotlivých stromech vznikají žíry, při nichž defoliace překročila 30 %.

Základní metody zjišťování výskytu a ochrany

Bekyně mniška (Lymantria monacha)

V základním stavu se zjišťuje výskyt bekyně mnišky dvojím způsobem, a to buď sledováním opadu trusu housenek na povrchu hrabanky pod korunami stromů (na každých 20 ha ohrožených lesních porostů se zkontroluje hrabanka pod jedním stromem - tzv. trusinková metoda), nebo sledováním výskytu motýlů při namátkovém procházení kontrolovaným lesním porostem (tzv. pochůzková metoda).

Při zvýšeném nebo kalamitním stavu se tyto metody zjišťování doplňují přesným sledováním líhnoucích se housenek pod lepovými pásky na vybraných skupinách označených stromů (tzv. lepování), přesnou kontrolou množství opadlého trusu na položených rámech (tzv. trusníková metoda) a kontrolou počtu sedících samiček na bázích kmenů označených stromů (tzv. Wellensteinova metoda).

Ochrana spočívá v letecké aplikaci insekticidů, kterými se hubí nejmladší vývojová stadia larev (housenek) bekyně mnišky.

Obaleč modřínový (Zeiraphera griseana)

V základním stavu se zjišťuje výskyt smrkové formy obaleče modřínového sledováním příznaků žíru larev na letorostech smrků (tzv. pochůzková metoda) nebo pomocí odchytu motýlů samčího pohlaví do odchytových zařízení (tzv. feromonová metoda). Kontrola se provádí jedna na každých 100 ha ohrožených lesních porostů.

Při zvýšeném nebo kalamitním stavu se tyto metody zjišťování doplňují přesným sledováním počtu vykladených vajíček na větvích vzorníkových stromů (kácí se 1 vzorníkový strom na 100 ha napadené plochy).

Ochrana spočívá v letecké aplikaci insekticidů, kterými se hubí nejmladší vývojová stadia larev (housenek) obaleče modřínového.

Ploskohřbetky na smrku (Cephalcia abietis, C. arvensis, C. alpina)

V základním stavu se zjišťuje výskyt ploskohřbetky každoroční podzimní orientační kontrolou počtu zimujících larev v půdě pomocí tzv. půdních sond. V lesních porostech s opakovaným výskytem se provádí jedna sonda na 20 ha lesa. V ostatních lesních porostech se ploskohřbetky kontrolují sledováním příznaků žíru housenic v korunách stromů nebo na lesní hrabance.

Při zvýšeném nebo kalamitním stavu se tyto metody zjišťování doplňují přesným podzimním a jarním sledováním počtu zimujících larev pomocí půdních sond v minimálním počtu 20 sond o rozměru 50 x 50 cm na 50 ha lesního porostu a následnou kontrolou intenzity rojení dospělců, která se zjišťuje pochůzkou ohroženými lesními porosty. Dále se provádí zjišťování výskytu počtu a zdravotního stavu vykladených vajíček na větvích pokácených vzorníků (2 vzorníky na každých 100 ha napadené plochy).

Ochrana spočívá v letecké aplikaci insekticidů, kterými se hubí nejmladší vývojová stadia larev (housenic) ploskohřbetek.

Klikoroh borový (Hylobius abietis)

Základní stav

je takový početní stav škůdce, který nepůsobí škody. Jednotlivé slabě poškozené sazenice se vyskytují jen v jednoletých a dvouletých kulturách v počtu do 30 % z celkového počtu.

Zvýšený stav

je takový početní stav škůdce, kdy slabě poškozené sazenice se vyskytují v množství nad 30 % a objevují se silně poškozené sazenice, jejichž výskyt nepřekračuje 20 %.

Kalamitní stav

je takový početní stav škůdce, který způsobuje silné poškození sazenic z více než 20 %.

Základní metody zjišťování výskytu a ochrany

Výskyt škůdce se zjišťuje ve všech nově založených jehličnatých kulturách, a to po dobu nejméně dvou let od jejich založení. Pro posouzení stupně (stavu) výskytu klikoroha se používá především kontrola sazenic pochůzkou, přičemž na 1 ha plochy je nutno prohlédnout alespoň 50 sazenic, nejlépe v několika skupinách. Slabé poškození je charakterizováno porušením maximálně jedné čtvrtiny obvodu kmínku, silné pak rozsahem převyšujícím tuto hodnotu.

Ochrana spočívá v preventivním ošetřování sazenic insekticidy před výsadbou. Při zvýšeném nebo kalamitním stavu se doporučuje provést postřik jednotlivých sazenic insekticidy.".