Odborníci z evropských zemí připravují společnou platformu ke zvládání dopadů změny klimatu na lesy
Česká republika hostila mezinárodní workshop „Managing biotic threats in forests - lessons learned from bark beetle calamities“, pořádaný Forest Europe ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství, za podpory Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti v. v. i. (VÚLHM) a Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem (ÚHÚL).
„Vytvoření mezinárodní platformy pro sdílení informací a výměnu zkušeností se zvládáním nejen hmyzích kalamit, ale i lesních požárů a vichřic, včetně systému včasného varování, je pro nás v době sílících dopadů změny klimatu na lesy velmi důležité. Budeme tuto platformu i nadále podporovat,“ řekl Patrik Mlynář, vrchní ředitel pro řízení Sekce lesního hospodářství Ministerstva zemědělství.
Workshopu na přelomu května a června se účastnilo 38 expertů z 16 evropských zemí, včetně zástupců mezinárodních organizací jako je Evropský lesnický institut (EFI) a Organizace pro výživu a zemědělství Spojených národů (FAO). Českou republiku reprezentovali zástupci Ministerstva zemědělství VÚLHM, ÚHÚL a České zemědělské univerzity v Praze.
Zástupci se dohodli na vytvoření panevropské expertní platformy pro sdílení informací o rizicích pro lesní ekosystémy, mimo jiné i s cílem sestavit vědecky podložená doporučení.
„Podobná setkání představují jedinečnou příležitost pro sdílení informací a znalostí v rámci celé Evropy. Vzhledem k nejistotám ohledně budoucího vývoje klimatu a reakce ekosystémů považuji spolupráci za naprosto nezbytnou. Věřím, že aktivity Forest Risk Knowledge Mechanism významně zvýší naše šance vypořádat se s budoucími výzvami,“ uvedl Jaroslav Kubišta, ředitel Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem (ÚHÚL).
Práce na přípravě „Forest Risk Knowledge Mechanism“ jsou rozděleny do 3 pilotních fází. Workshop byl součástí druhé, zaměřené na problematiku biotických škodlivých činitelů, které předcházela jednání o lesních požárech. Následující třetí etapa se bude zabývat problematikou větrných disturbancí.
Účastníci workshopu se věnovali také možnostem a limitům úspěšného zvládání kalamit kůrovců v kontextu klimatické změny, komplexnímu přístupu zahrnujícímu připravenost, prevenci, reakci a obnovu. Pozornost věnovali komunikaci nejen na expertní úrovni (sdílení dat, příkladů dobré praxe, aplikovatelných výstupů), ale i vůči veřejnosti (mediální komunikace) a politické reprezentaci (odborně podložená doporučení).
Ve spolupráci s Vojenskými lesy a statky ČR, s. p. a Lesní správou Arcibiskupství pražského byla pro účastníky připravena terénní exkurze v jihozápadních Brdech s ukázkami opatření a obnovy kalamitních holin na lokalitách zasažených kůrovcem, umožňující porovnat přístupy v lesích ve státním a soukromém vlastnictví.
„Kůrovcová kalamita má v České republice i ve většině evropských zemí klesající trend. Celkové množství napadeného dřeva je však stále extrémně vysoké a další vývoj výrazně závisí nejen na počasí, ale rovněž na aktivních opatřeních, která vlastníci lesa provádějí. Proto byly představené ukázky managementu v rámci exkurze velmi cenné,“ řekl Vít Šrámek, ředitel Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i.
Spuštění „Forest Risk Knowledge Mechanism“ coby efektivně fungující expertní sítě se předpokládá
v roce 2024.
Proces FOREST EUROPE je založen na dobrovolných závazcích 47 signatářských zemí. Byl zahájen již v roce 1990 s cílem podpořit udržitelné obhospodařování v lesích v Evropě. V současné době mu předsedá Německo, které na příští rok připravuje ministerskou konferenci.