Nové právní předpisy platné od 1. ledna 2014

Vyhláška č. 403/2013 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 245/2002 Sb., o době lovu jednotlivých druhů zvěře a o bližších podmínkách provádění lovu, ve znění vyhlášky č. 480/2002 Sb.

Vyhláška stanoví doby lovu zvěře tak, aby byla umožněna její účinná regulace v zájmu ochrany jiných druhů zvěře a v zájmu snížení škod působených zvěří. Beze změn stávajících dob lovu by mohlo dojít na území ČR k dalšímu navyšování počtu některých druhů zvěře, a tím i ke zvyšování škod v zemědělství, lesním hospodářství, přírodě a na jiných druzích zvěře a živočichů a k dalšímu rozšíření divokých prasat i do intravilánu měst a obcí. V neposlední řadě jsou možné i škody na životech a zdraví (útoky divokých prasat).

Vyhláška mění doby lovu prasete divokého a siky japonského. U prasete divokého se prodlužuje doba lovu od 1. 8. do 31. 1. (dříve do 31. 12.) u kňoura a bachyně, kromě bachyně vodící selata. U siky japonského se prodlužuje doba lovu pouze u koloucha od 1. 8. do 30. 4. (dříve do 15. 1.).  

Kritériem pro změny doby lovu byla potřeba rozšíření možnosti regulace jejich početních stavů, které od roku 2002, tedy od doby posledního stanovení dob lovu, značně stouply. V případě prasete divokého a siky japonského jde v posledních letech o nekontrolovatelný nárůst početního stavu. S ohledem na skutečnost, že u těchto druhů zvěře neexistuje v ČR přirozená regulace jejich stavů (absence jejich přirozených predátorů), je jediným možným řešením zvýšená intenzita jejich lovu.

 

Vyhláška č. 414/2013 Sb., o rozsahu a způsobu vedení evidence rozhodnutí, opatření obecné povahy, závazných stanovisek, souhlasů a ohlášení, k nimž byl dán souhlas podle vodního zákona, a částí rozhodnutí podle zákona o integrované prevenci (o vodoprávní evidenci)

Vyhláška je vypracována v souladu se zmocněním v § 19 odst. 2 vodního zákona a reaguje především na změny vyplývající z novely vodního zákona č. 150/2010 Sb. Jejím cílem je:

·         zpřesnit obsah vodoprávní evidence, do které vedle rozhodnutí správních úřadů a orgánů územní samosprávy (dále jen „vodoprávní úřady“) nově patří i opatření obecné povahy, závazná stanoviska, souhlasy a jim podaná ohlášení, k nimž daly souhlas, a dále části rozhodnutí, které podle zákona o integrované prevenci nahradily rozhodnutí vydávaná podle vodního zákona,

·         upřesnit povinnost správců povodí ukládat vybrané údaje z pravomocných rozhodnutí, opatření obecné povahy a závazných stanovisek vodoprávních úřadů do informačního systému veřejné správy (původně povinností vodoprávních úřadů). Vlastní rozhodnutí, opatření obecné povahy a závazná stanoviska včetně identifikačních údajů o nich i nadále vkládají vodoprávní úřady,

·         vypustit z vodoprávní evidence některé duplicitní nebo nevýznamné údaje, které zbytečně zvyšují administrativní zátěž; po projednání se správci povodí dochází k výraznému snížení rozsahu evidovaných údajů, a

·         zajistit provedení legislativně technických úprav, které vyplynuly z praktické aplikace tohoto právního předpisu; návrh dále reaguje na změnu používané terminologie a na změny v souvisejících právních předpisech (např. na novelu stavebního zákona).

 

Vyhláška č. 429/2013 Sb., kterou se mění vyhláška č.  342/2012 Sb., o zdraví zvířat a jeho ochraně, o přemísťování a přepravě zvířat a o oprávnění a odborné způsobilosti k výkonu některých odborných veterinárních činností

Vyhláška stanovuje vzor služebního průkazu inspektora státního dozoru nad prováděním klasifikace těl jatečných zvířat.

Podle novely zákona o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském (ÚKZÚZ) od 1. 1. 2014 vykonává státní veterinární dozor nad klasifikací těl jatečných zvířat Státní veterinární správa (SVS). Pro zaměstnance, kteří budou tento dozor dělat (bývalí zaměstnanci ÚKZÚZ začlenění k 1. 1. 2014 do SVS) se stanovuje vzor průkazu tak, aby odpovídal průkazu kontrolního orgánu podle veterinárního zákona. 

 

Vyhláška č. 430/2013 Sb., kterou se mění vyhláška č. 449/2006 Sb., o stanovení metodik zkoušek odlišnosti, uniformity, stálosti a užitné hodnoty odrůd, ve znění pozdějších předpisů

Hlavním cílem vyhlášky je transpozice směrnice Komise 2012/44/EU ze dne 26. 11. 2012, kterou se mění směrnice 2003/90/ES a 2003/91/ES, kterými se stanoví prováděcí opatření k článku 7 směrnic Rady 2002/53/ES a 2002/55/ES, pokud jde o minimum znaků, na které se zkoušky vztahují, a minimální podmínky pro zkoušení určitých odrůd druhů zemědělských rostlin a druhů zeleniny do právního řádu ČR.

                Směrnice Komise 2003/90/ES a 2003/91/ES byly přijaty s cílem zajistit, aby odrůdy, které členské státy zahrnou do svých národních katalogů, vyhovovaly protokolům pro zkoušky odlišnosti, uniformity a stálosti vydaným Odrůdovým úřadem Společenství (CPVO), pokud jde o minimum znaků, na které se zkoušky vztahují, a minimální podmínky pro zkoušení odrůd, jestliže takové protokoly byly pro dané druhy stanoveny. Na odrůdy ostatních druhů se podle uvedených směrnic vztahují zásady pro zkoušení odlišnosti, uniformity a stálosti Mezinárodní unie pro ochranu nových odrůd rostlin (UPOV). Protože UPOV a CPVO od doby poslední novelizace směrnic 2003/90/ES a 2003/91/ES vydaly nové zásady a protokoly nebo jejich revize pro více druhů, uvádí prováděcí směrnice Komise 2012/8/EU jejich aktualizované seznamy.

                Dále vyhláška uvádí aktualizovaný seznam metodik zkoušek užitné hodnoty zemědělských druhů.

 

Vyhláška č. 431/2013 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 221/2002 Sb., kterou se stanoví sazebník náhrad nákladů za odborné a zkušební úkony vykonávané v působnosti Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského, ve znění pozdějších předpisů

                Jde o legislativně technickou novelu spočívající ve sloučení dvou vyhlášek upravujících náhrady nákladů za odborné a zkušební úkony vykonávané v působnosti Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) a Státní rostlinolékařskou správou (SRS) do jednoho právního předpisu. Vyhláškou nedochází k úpravám výše náhrad nákladů za odborné a zkušební úkony oproti stávajícím výším náhrad obsaženým ve vyhláškách č. 221/2002 Sb. a č. 175/2005 Sb.

                Vyhláška nemění pro soukromé subjekty položky a výše sazeb náhrad nákladů, a tak nedochází k vyšší ekonomické ani administrativní zátěži podnikatelského prostředí ČR. Jediný rozdíl pro zemědělské podnikatele spočívá v tom, že odborné úkony na úseku rostlinolékařské péče pro ně od 1. 1. 2014 vykonává ÚKZÚZ namísto SRS.

 

Vyhláška č. 442/2013 Sb., kterou se mění vyhláška č. 215/2008 Sb., o opatřeních proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů rostlin a rostlinných produktů, ve znění pozdějších předpisů

Vyhláška č. 215/2008 Sb., o opatřeních proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů rostlin a rostlinných produktů, upravuje vedle opatření proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů i vzory dokumentů, jejichž předložení je nezbytné při vývozu rostlin. Přijatá vyhláška je legislativně technickou novelou, která spočívá pouze ve změně názvu úřední organizace ochrany rostlin ČR, a to ze Státní rostlinolékařské správy na Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský.

S ohledem na zájem ČR na bezproblémovém mezinárodním obchodu se zemědělskými komoditami je nezbytné, aby byly tyto dokumenty uvedeny do souladu se zákonem tak, aby nedocházelo ke zpochybňování pravosti těchto dokumentů, což by mohlo být překážkou vývozu zemědělských komodit do třetích zemí. Do vyhlášky bylo doplněno přechodné ustanovení, kdy rostlinolékařské pasy rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů, u nichž byla provedena soustavná rostlinolékařská kontrola do 31. 12. 2013, v nichž je označena odpovědná úřední organizace ochrany rostlin ČR textem „Státní rostlinolékařská správa“ nebo zkratkou „SRS“, lze používat nejpozději do 30. 6. 2015.