Nový právní předpis účinný od 1. července 2024

Novela vyhlášky č. 365/2020 Sb., o stanovení seznamu katastrálních území uzavřených pěstebních oblastí pro výrobu rozmnožovacího materiálu předstupňů a základního rozmnožovacího materiálu brambor

Ve Sbírce zákonů byla publikována vyhláška č. 136/2024 Sb., kterou se mění vyhláška č. 365/2020 Sb., o stanovení seznamu katastrálních území uzavřených pěstebních oblastí pro výrobu rozmnožovacího materiálu předstupňů a základního rozmnožovacího materiálu brambor.

Vyhláška provádí § 7 odst. 6 písm. v) zákona č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin. Podle tohoto ustanovení se vyhláškou stanoví seznam katastrálních území uzavřených pěstebních oblastí pro výrobu rozmnožovacího materiálu předstupňů a základního rozmnožovacího materiálu brambor.

Přijaté změny se týkají připojení dalších katastrálních území, k již existujícím uzavřeným pěstebním oblastem pro výrobu sadby brambor.

Pro výrobu sadby brambor ve dvou nejvyšších kategoriích, tedy sadba předstupňů a základní sadba brambor, je nutné, aby se porost pro výrobu takové sadby brambor nacházel na území uzavřených pěstebních oblastí, o kterých je známo, že se v nich nevyskytují žádné pro sadbu brambor nebezpečné karanténní škodlivé organismy. Z porostů ležících mimo tato území není možné sadbu brambor předstupňů a základní sadbu brambor úředně certifikovat, a tedy následně uvádět do oběhu.

Připojení dalších katastrálních území, k již existujícím uzavřeným pěstebním oblastem pro výrobu sadby brambor požadují sami pěstitelé sadby brambor, kteří mají zájem v těchto dalších katastrálních územích začít s pěstováním sadby brambor dvou nejvyšších kategorií. Nově zařazená katastrální území navazují na pozemky, které už do uzavřené pěstební oblasti spadají. Všechna nově zařazená katastrální území jsou prostá karanténních škodlivých organismů, tudíž je možné prohlásit je za uzavřené pěstební oblasti pro sadbu brambor.

Novela nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu

Ve Sbírce zákonů bylo publikováno nařízení vlády č. 193/2024 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu, ve znění pozdějších předpisů.

Cílem nitrátové směrnice EU je snížit znečištění vod způsobované dusičnany
ze zemědělských zdrojů a předcházet dalšímu takovému znečišťování.

Podle § 108 vodního zákona je oblast revize akčního programu v kompetenci Ministerstva zemědělství.

Rámec platné právní úpravy tvoří směrnice Rady 91/676/EHS o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (nitrátová směrnice), § 33 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), a zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech.  

Na základě této směrnice jsou členské státy povinny vymezit území, která jsou odvodňována do vod znečištěných dusičnany ze zemědělských zdrojů, tato území se nazývají „zranitelné oblasti“. Dále jsou členské státy povinny zpracovat a zavádět opatření pro zemědělce, která povedou k naplnění cílů směrnice. Jedná se o opatření v rámci území celého státu, ve formě tzv. zásad správné zemědělské praxe, která jsou dobrovolná, a opatření ve zranitelných oblastech, která jsou povinná pro všechny zemědělce v těchto oblastech hospodařící, tzv. akční program. Zranitelné oblasti a akční program jsou vyhlašovány vždy na 4 roky a poté pravidelně revidovány.

Přijatá novela nařízení vlády tak stanovuje, v souladu s nitrátovou směrnicí a § 33 vodního zákona, v pořadí již 5. revizi zranitelných oblastí a opatření 6. akčního programu.

Nařízení vlády je implementačního charakteru, protože prohlubuje a naplňuje povinnou transpozici směrnice Rady 91/676/EHS o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (nitrátová směrnice) do našeho právního řádu. Tím zároveň dochází v pravidelném čtyřletém cyklu k nezbytnému splnění povinností vyplývajících pro ČR z členství v EU, a to k 1. červenci 2024.

Zároveň byly provedeny některé úpravy akčního programu, a to v zájmu snížení nejen administrativní zátěže zemědělských subjektů, jako například:

• zkrácení období hnojení,
• zmírnění podmínky pro ukládání hnoje na poli,
• konkretizace hodnocení přívodu dusíku k zelenině a
• zjednodušení výpočtu bilance dusíku.