Reakce Ministerstva zemědělství k výhradám senátorů k vyhlášce o době lovu zvěře

Komise tvrdí, že podle vyhlášky č. 323/2019 Sb. je nově umožněno lovit březí samice, což není v souladu s mysliveckou etikou a biologií zvěře.

Doby lovu byly upraveny na základě požadavků zemědělsky a lesnicky hospodařících subjektů a umožňují uživatelům honitby (myslivcům) regulovat početní stavy, a snížit tím škody působené zvěří. Doby lovu představují možnost, nikoliv povinnost. Uživatelům honiteb vyhláška umožňuje reagovat na místní situaci a podle potřeby v souladu s jejich svědomím a mysliveckou etikou lovit mladou zvěř do dvou let věku (především přírůstek, tedy mláďata z předchozího roku, která se ještě nezapojila do rozmnožování) po celý rok. Ostatní věkové skupiny zvěře mají pevně stanovené doby lovu. Rozšíření doby lovu dává s ohledem na místní podmínky možnost lovit zvěř v delším časovém období, ale uživatelé honiteb nemají povinnost ho beze zbytku využít.  Vyhláška je s ohledem na významnou potřebu obnovy lesů poškozených suchem a hmyzími kalamitními škůdci časově omezená a platí do 31. 3. 2025.

Z biologického pohledu bylo do změny vyhlášky možno lovit laně (samice jelena evropského) do 15. ledna. K oplodnění říjných laní dochází v září. V době do 15. ledna se tedy již po desetiletí ve většině zemí Evropy loví březí samice a za neetické či nemyslivecké to nikdo nepovažuje. 

Senátní komise také tvrdí, že za problémy lesů může jen zvěř.

Lesy v ČR jsou ale v posledních letech zasaženy celou řadou faktorů, které negativně ovlivňují vývoj lesa. Jde především a abiotické faktory (sucho) a biotické faktory (kůrovec, hlodavci). Oslabení porostů je způsobeno suchem a následně napadením kůrovcem. Kvůli suchu nemají stromy dostatek obranných prostředků pro zahubení škůdců. Spárkatá zvěř negativně ovlivňuje úspěch obnovy lesa.

Vojtěch Bílý

tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství