Reakce Ministerstva zemědělství na vyjádření ekologických organizací k ochraně půdy i ohrožených druhů

Dle Zeleného kruhu je například absurdní, že ministr zemědělství Martin Šebestyán i ministr životního prostředí Igor Červený vyjádřili názor, že při přípravě dokumentu Politika krajiny (strategický dokument, který definuje dlouhodobou vizi péče o krajinu, připravený v rámci Národního plánu obnovy a přijatý usnesením vlády 29. října 2025) by se měli podílet také zemědělci a lesníci. Absurdní je to dle ekologů i proto, že lesníci a zemědělci se již do přípravy zapojili a způsobili pozdržení dokumentu.  

Dle MZe je jednoznačným faktem, že implementace Politiky krajiny se významně dotkne ekonomiky zemědělského hospodaření a bez zapojení zástupců zemědělců nemají její opatření šanci na realizaci. Právě proto by s nimi měli být seznámeni a měli by mít možnost se k nim vyjádřit. Vláda uložila ministrovi zemědělství spolupracovat na přípravě dokumentu, což zástupci MZe činili a nedává smysl, že je za to nyní Zelený kruh napadá.

Dokument Politika krajiny má mít platnost výhledově na více dekád do budoucna a bude spoluutvářet mnoho složek krajiny. Z tohoto důvodu je nutno k implementaci přistupovat s maximální zodpovědností a MZe proto požadovalo, aby se dokument připravoval postupně. Nejdřív byla schválena strategická část a nyní se při přípravě bude pokračovat se zapojením všech stakeholderů na implementační části. Tento postup zpracování povede ke schválení kvalitního dokumentu se zapojením všech aktérů a platným v dlouhodobém horizontu.

Dle Zeleného kruhu byly kvůli odporu vlastníků lesů a agrární lobby vyškrtnuty z dokumentu konkrétní úkoly na zastavení úbytku biodiverzity v krajině a byly převedeny do Implementačního plánu připravovaného Ministerstvem životního prostředí.

Dle MZe bylo vyčlenění úkolů do Implementačního plánu požadováno a dohodnuto na úrovni ministrů životního prostředí a zemědělství, aby mohla vláda schválit samotný materiál Politika krajiny už v roce 2025. Zároveň se tak získal dostatečný čas na diskuzi o opatřeních a termínech splnění a také o financování opatření. Pokud jde o biodiverzitu, tak hlavní strategií na její ochranu je Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR a její Akční plán.

Zelený kruh také negativně komentuje dohodu ministerstev zemědělství a životního prostředí (MŽP) na přípravě pravidel umožňujících povrchovou aplikaci přípravků proti hrabošům.

Dle aktuálních informací MZe zjištěné početní stavy hraboše představují významné riziko pro zemědělské plodiny, a to nejenom nyní na jaře, ale i v dalších obdobích. Vysoké jarní stavy hrabošů totiž představují základ pro následnou populační explozi vrcholící v létě. České republice tak hrozí značné hospodářské škody.  Přemnožení hraboše může vést i k jeho rozšíření mimo zemědělské plochy a ohrožení hygienické situace v zastavěných oblastech. V současné době MZe připravuje ve spolupráci s Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským na základě dohody s MŽP zvýšení efektivity zásahu proti hrabošům povolením aplikace rodenticidu na povrch půdy v místech s extrémním výskytem hraboše.

Zelený kruh zpochybňuje vznik společných pracovních expertních týmů MZe a MŽP a rovněž zpochybňuje jejich budoucí složení s tím, že dle Zeleného kruhu by v týmech měli být také odborníci z akademické sféry, případně nevládních organizací.

Ministerstvo zemědělství už 25. března tohoto roku publikovalo tiskovou zprávu, kde transparentně informovalo veřejnost o dohodě na úzké spolupráci mezi MZe a MŽP. Včetně toho, že vzniknou společné expertní týmy pracovníků obou resortů, které budou mj. řešit například i rozdělení kompetencí či nastavení vzájemné spolupráce.