Vyjádření MZe k závěrům NKÚ týkajícím se peněžních prostředků určených na podporu vinařství a vinohradnictví
Ministerstvo zemědělství (MZe) se podrobně seznámilo s kontrolním závěrem Nejvyššího kontrolního úřadu a jeho doporučeními. Považuje za důležité upozornit, že cíle v oblasti rozvoje vinohradnictví MZe stanovilo v době příznivého vývoje sektoru. Pěstitelé révy každoročně žádali o povolení pro novou výsadbu v rozsahu, který převyšoval dostupnou roční kvótu a finanční prostředky určené na restrukturalizaci vinic v rámci společné organizace trhů byly pravidelně plně čerpány.
Tehdejší vývoj a dostupné údaje proto odůvodňovaly nastavení ambiciózních rozvojových cílů. Následně se ale zásadně změnily vnější podmínky, zejména v souvislosti s válkou na Ukrajině, růstem cen energií a dalších výrobních vstupů, poklesem spotřeby vína a celkovým zhoršením ekonomické situace producentů. Vývoj v Česku přitom není izolovaný, ale odpovídá širšímu trendu patrnému ve vinařském sektoru celé Evropské unie. MZe proto považuje za potřebné stanovené cíle průběžně vyhodnocovat a přizpůsobovat aktuálním tržním a ekonomickým podmínkám.
Kontrolní závěr rovněž dokládá, že jednotlivá podpůrná opatření byla nastavována s ohledem na aktuální potřeby vinohradnického a vinařského sektoru. MZe bude tento přístup uplatňovat také při přípravě opatření pro další období tak, aby dostupné nástroje účinně reagovaly na měnící se podmínky a skutečné potřeby sektoru.
Pokud jde o doporučení NKÚ novelizovat zákon o vinohradnictví a vinařství a posílit postavení Ministerstva zemědělství vůči Vinařskému fondu (VF), ministerstvo toto doporučení zohlední. V návaznosti na zjištění NKÚ týkající se nastavení řídicích a kontrolních mechanismů Vinařského fondu zváží v rámci případné novely zákona úpravy směřující k posílení transparentnosti, nastavení účinnějších kontrolních mechanismů a předcházení možným střetům zájmů. Současně provede podrobnou analýzu stávající právní úpravy i možností posílení kontrolních a nápravných pravomocí MZe vůči Vinařskému fondu. Odpovídající opatření Ministerstvo zemědělství promítne do nastavení podpory VF v souvislosti s přípravou nové notifikace režimu státní podpory. Současně posoudí, zda bude pro vytvoření dostatečně účinného mechanismu umožňujícího podporu neposkytnout, krátit nebo požadovat její vrácení nezbytná také změna zákona o vinohradnictví a vinařství.
Pokud jde o kapkovou závlahu, kontrola se týkala období 2023-2025, kdy na ni obdrželo dotaci celkem 19 vinohradnických podniků. Ve dvou případech NKÚ kritizuje nedostatečné využití závlahy. V obou případech jde o závlahy vybudované v listopadu 2024, to znamená, že závlaha mohla být využívána v roce 2025, případně na jaře 2026, jde tak prakticky o jeden kalendářní rok. Příjemce dotace má povinnost provozovat kapkovou závlahu sedm let, to znamená, že objektivně lze využití kapkové závlahy posoudit po uplynutí doby udržitelnosti projektu, ne po pouhém jednom roce provozu závlahy.
Využití závlahových systémů může být ovlivněno řadou objektivních faktorů, například aktuálními srážkovými podmínkami, potřebou závlahy v konkrétní vegetační sezóně, dostupností vodních zdrojů nebo provozními okolnostmi spojenými s uvedením systému do provozu. Bez zohlednění konkrétních podmínek dané lokality a delšího časového horizontu proto nelze spolehlivě hodnotit účelnost investice pouze na základě údajů z jednoho roku provozu
Ve věci vyhodnocení spotřeby vody je nezbytné říci, že kapková závlaha je úsporný způsob zavlažování, kdy voda vytéká po kapkách přímo ke kořenům rostlin. Vybudováním kapkové závlahy tak dochází k úspoře vody, a tím k šetření vodních zdrojů. Úspora vody oproti závlaze postřikem činí 30 až 50 %. Jde tak o potřebný a smysluplný dotační program, jehož význam se v čase zvyšuje přímo úměrně zvyšujícím se problémům s půdním suchem. Hlavním smyslem dotačního programu je tak možnost aplikace kapkové závlahy u trvalých kultur v období vláhového deficitu.