Ministr Šebestyán: SZP musí být flexibilní. Je to nutné pro zajištění hlavní funkce zemědělství, tedy produkci potravin

„Zemědělství má v Unii strategický význam. Společná zemědělská politika po roce 2027 musí především zajistit stabilní produkci potravin a zároveň respektovat rozdílné podmínky jednotlivých členských států. Návrh degresivity a zastropování, včetně minimální a maximální úrovně průměrné podpory na hektar, je proto podle mě příliš striktní. Je třeba v maximální možné míře ponechat na členských státech zacílení podpory podle jejich potřeb. Včetně možnosti uplatnit i jiné nástroje, například odpočet mzdových nákladů u zastropování,“ uvedl ministr zemědělství Martin Šebestyán.

Jedním z klíčových bodů jednání byla diskuse o nastavení podpory příjmů v rámci budoucí společné zemědělské politiky (SZP). Dnešní diskuze ministrů a ministryň potvrdila, že napříč EU panuje většinová shoda na tom, že SZP musí být flexibilní a umožňovat členským státům přizpůsobit ji národním podmínkám. To znamená například i dobrovolné využití nástrojů zastropování a degresivity.

Tento postoj zastává i Česká republika. Povinné zastropování by totiž nejvíce dopadlo na regiony, které mají historicky největší průměrnou výměru zemědělských podniků a ohrozit by to mohlo i zaměstnanost na venkově a schopnost zajistit dostatek potravin. Proto prosazujeme, aby měly členské státy dostatečnou flexibilitu při cílení podpory podle svých specifických potřeb.

„Pro způsobilost k zemědělským dotacím hraje klíčovou roli definice zemědělce. Ta musí zůstat dostatečně flexibilní, aby odrážela národní realitu. Je zřejmé, že o definici zemědělce povedeme ještě další diskuzi na pracovní i politické úrovni,“ řekl ministr Šebestyán. Ministři a ministryně se na dnešním jednání jednoznačně shodli na tom, že definice zemědělce má být projednávána právě ve formaci ministrů zemědělství, tedy v Radě Agrifish.

ČR rovněž prosazuje pokračování plošné podpory i pro žadatele, kteří do roku 2032 dosáhnou důchodového věku. Její ukončení by bylo diskriminací části zemědělců podle dosaženého věku. V našich podmínkách by důsledkem takového postupu bylo opouštění zemědělské půdy nebo její pronájem velkým podnikům bez pozitivního efektu generační obměny.

Rada AGRIFISH se věnovala také situaci na zemědělských trzích, která zůstává napjatá v důsledku války na Ukrajině a geopolitického vývoje na Blízkém východě. Česká republika upozorňuje zejména na prudký růst cen hnojiv, zvyšující se náklady výroby a přetrvávající tlak nízkých realizačních cen u některých komodit, zejména cukru a mléka. Ministr Šebestyán proto vyzval Evropskou komisi k rychlému zveřejnění Akčního plánu pro hnojiva a k přijetí cílených tržních opatření, která zemědělcům poskytnou jistotu.

„Velké problémy jsou nyní zejména u mléka. Proto jsme připraveni podpořit dočasná tržní opatření, například soukromé skladování, popřípadě i využití zemědělské rezervy. Případné využití mimořádné podpory by však mělo být nastaveno spravedlivě a transparentně. Musí být dostupná i pro členské státy, na něž dopady krize dolehnou se zpožděním,“ uvedl ministr zemědělství Šebestyán.

Česká republika nepodporuje opatření dobrovolného snižování produkce mléka. Produkci mléka nelze krátkodobě a selektivně omezovat bez zásadních dopadů na chovy, užitkovost a strukturu stáda. Zároveň zde existuje riziko narušení rovných podmínek mezi producenty.

Část jednání byla věnována prevenci lesních požárů. Česko podporuje využívání nástrojů společné zemědělské politiky k posílení prevence, obnově lesů po kalamitách a rozvoji infrastruktury, která umožní rychlé a účinné zásahy. Důraz klade také na včasnou detekci požárů, a především na vzdělávání veřejnosti.

Ministři se zabývali rovněž požadavky na vedení záznamů o používání přípravků na ochranu rostlin. ČR podporuje iniciativu ke snížení rozsahu povinné elektronické evidence a dlouhodobě prosazuje omezení administrativní zátěže zemědělců i kontrolních orgánů, aniž by byla ohrožena ochrana zdraví lidí a životního prostředí.

Na okraj jednání ministr Šebestyán na bilaterálních schůzkách diskutoval o víceletém finančním rámci SZP, o odlesňování a o přípravcích na ochranu rostlin s ministry Polska, Španělska, Německa a Francie. Krátce jednal také se svým rakouským protějškem o možnostech vybudování propojení Dunaje s Dyjí, které by mohlo pomoci vyřešit nedostatek vody v suchém území na česko-rakouském pomezí. Ministři se dohodli, že k tomuto tématu uspořádají další samostatné jednání přímo v dotčeném území.

Vojtěch Bílý

tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství