Ministři Fuksa a Drobil spojí své síly k lepší ochraně půdy a protipovodňové prevenci
Tisková zpráva — Ministr zemědělství Ivan Fuksa a ministr životního prostředí Pavel Drobil dnes na společném brífinku informovali média o spolupráci obou resortů v oblasti ochrany půdy a protipovodňové prevence. Mezi jejich základní priority bude patřit změna zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, správné dodržování standardů správné zemědělské praxe a řešení protipovodňových opatření.
Ministři se shodli na tom, že dosavadní platné legislativní a ekonomické nástroje ochrany půdy jsou v určitých ohledech nedostatečné. Za možné řešení považují zásadní zvýšení poplatků za vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu, a to v závislosti na její kvalitě a tržní hodnotě. Nový návrh zákona o ochraně zemědělského půdního fondu by měl přispět k zastavení úbytku zejména kvalitní zemědělské půdy a omezit poškozování půdy erozí nad přípustnou míru. Měl by rovněž stanovit nové limity rizikových prvků a rizikových látek v půdách, a tím by působil proti znečištění půdy. Zároveň by zákon měl zpřesnit zásady ochrany zemědělského půdního fondu. Vedlejším a velmi žádoucím efektem budou vyšší příjmy do státní kasy. „Každý den přicházíme o 5 hektarů zemědělské půdy, zvýšení poplatků za vynětí půdy je významným krokem pro ochranu půdního fondu,“ řekl úvodem ministr zemědělství Fuksa. „Každý den se zastavuje kvalitní půda na okrajích velkých měst, využívejme raději „brownfieldů“, využívejme intravilánů měst pro novou výstavbu,“ dodal ministr životního prostředí Drobil.
„Téměř polovina orné půdy v ČR je v současné době ohrožena erozí. Proto jsem rozhodl o rozšíření území, pro která budou platit standardy správné zemědělské praxe. Budeme společně dohlížet na to, aby přímé platby zemědělcům byly podmíněny péčí o krajinu, budeme podporovat extenzivní hospodaření v podhorských oblastech,“ zdůraznil ministr Fuksa.
Ministři dále nastavili pružnější výměnu informací při stanovování povodňových škod. Intenzivně spolupracovat budou také na protipovodňové strategii, která má být předložena vládě do 31. 10. a na vytipování vhodných lokalit pro zadržování povrchových vod. „Nejsem příznivcem toho, aby se kvůli opakujícím se povodním stavěly nové velké přehrady. Stojí miliardy a také je obtížné získat souhlas majitelů pozemků. Proto jsem spíše zastáncem systému malých poldrů podél vodních toků, které se dají vybudovat v rámci pozemkových úprav,“uvedl ministr Fuksa, který do protipovodňové prevence chce výrazněji vtáhnout samosprávy. „Každý starosta ve své obci nejlíp zná historii povodňových událostí, ví, co krajina v jeho katastru dokáže zvládnout a návrhy na řešení může mít efektivnější, než sebelepší projektant jen tak od stolu,“ řekl ministr Ivan Fuksa. „Řádné hospodaření v krajině a obnovení retenční schopnosti krajiny jsou prioritou obou resortů. Za významný krok považujeme též zřízení povodňového fondu pro roky 2013-2027“, sdělil ministr Pavel Drobil. Oba resorty mají také úzce spolupracovat na plnění požadavků směrnice EU o čištění městských odpadních vod, aby vyloučily případné riziko finančních sankcí pro ČR.
Tereza M. Dvořáčková
tisková mluvčí MZe