První jednání zemědělské Rady za maďarského předsednictví řešilo hlavně otázky zdraví zvířat a kvality potravin
Tisková zpráva — Maďarské předsednictví mezi své zemědělské priority řadí zejména budoucnost SZP, mléčný balíček, politiku kvality, označování potravin a zdraví zvířat či lesnickou politiku. Českou delegaci v Bruselu vedl ministr Ivan Fuksa.
Lednová Rada byla již třetí příležitostí k výměně názorů na Sdělení Komise k budoucnosti SZP. Ministr Fuksa se ve svém vystoupení zaměřil na otázku únosnosti navrhovaných environmentálních opatření pro farmáře tak, aby nedošlo k nárůstu byrokracie a ohrožení konkurenceschopnosti. Za těžiště environmentálních funkcí český ministr zemědělství považuje nástroje rozvoje venkova. „Je třeba, aby tato opatření hrála zásadní roli v procesu adaptace evropského zemědělství a lesnictví na změnu klimatických podmínek a při snižování emisí skleníkových plynů. Opatření rozvoje venkova by tak měla více směřovat k posilování ekologické stability krajiny, snížení povodňových rizik a obecně k širšímu využití inovací a potenciálu zelených technologií,“ sdělil ministr Ivan Fuksa.
ČR dále podpořila začlenění problematiky zdraví včel do nové strategie ke zdraví zvířat, a tím vytvoření účelného legislativního rámce, který by umožnil členským státům dostatečnou míru flexibility v návaznosti na krajová specifika. „Včelařství má u nás velkou tradici, proto zdraví včel vnímáme jako prioritu a vítáme iniciativu Komise k řešení této otázky. Naším cílem jsou zdravá včelstva a bezpečné, kvalitní včelí produkty. Zásadní je význam kontroly dovozů, a to nejen z hlediska zdravotní nezávadnosti, ale i z hlediska kvality dovážených produktů. Vítám také snahy zlepšit informovanost o nákazové situaci a dosledovatelnost produktů,“ uvedl ministr Fuksa.
Zásadní diskuse rovněž proběhla k aktuální otázce dioxinů. Německo představilo desetibodový akční plán, který by měl do budoucna zamezit podobným problémům. Mezi navržená opatření patří například autorizace závodů, oddělení výroby tuků, posílení monitoringu dioxinů, zlepšení kvality kontrol, transparentnost pro spotřebitele a řada dalších. „Jistotu spotřebitelů by rozhodně posílilo zavedení povinného uvádění země původu také pro drůbeží, vepřové a skopové maso – obdobně, jako je tomu u masa hovězího. Transparentnost je v zájmu poctivých výrobců, spotřebitelů, a tím i v zájmu celé EU,“ vyjádřil své přesvědčení ministr zemědělství Ivan Fuksa.
Členské státy vesměs vyjádřily podporu iniciativám Německa a ocenily i pragmatický přístup Komise. Shodly se na tom, že je třeba nalézt řešení na komunitární úrovni a na téže úrovni přijmout opatření, která by zabránila opakování podobné situace. S tímto tématem úzce souvisí situace v sektoru vepřového masa. S ohledem na dlouhodobě tíživou situaci, kterou zásadně pociťuje i Česko, řada členských států opětovně apelovala na Komisi, aby ustavila za tímto účelem Skupinu na vysoké úrovni, stejně jako tomu bylo v případě mléčného sektoru. „Česká republika požaduje přijetí opatření, která budou směřovat k posílení produktivity a konkurenceschopnosti v odvětví chovu prasat a produkce vepřového masa,“ dodal ministr Fuksa.
Tereza M. Dvořáčková
tisková mluvčí MZe