Církevní restituce

*Pojďme k dalšímu tématu, v pátek se znovu sešla expertní komise k církevním restituce, což je projekt, kterého se vaše strana nezúčastní nebo neúčastní, jak vůbec tedy tu aktivitu hnutí ANO a sociální demokracie vnímáte?

Já ji vnímám, že jsme se, řekněme, na tomto dohodli v rámci koaličních vyjednávání, kdy my jsme řekli, podívejte se, my jsme v programu o církevních restitucích neměli nic, my na tom nic měnit nehodláme. Pokud jsou tady dvě zbývající strany, které s tím něco nějakým způsobem chtějí dělat a chtějí provést nějakou změnu, která je velice obtížná, protože je tady zákon a na ten zákon jsou definovány smlouvy a jediná možná změna je po, řekněme, svobodné dohodě obou těch stran, to znamená státu, církví a náboženských společností. A proto jsme i souhlasili s tím, aby ta skupina vznikla a aby, aby pracovala, ale my jsme řekli, my v zásadě nemáme důvod v této pracovní skupině být.

*Sociální demokraté teď přišli s výpočtem, podle kterého jsou ty finanční kompenzace církvím přestřelené asi o 13 miliard. Viděl jste ten výpočet?

Já jsem ten výpočet ještě neviděl, ale zaznamenal jsem, že církve, náboženské společnosti to nějakým způsobem odmítly, tady tento návrh výpočtu budou chtít k tomu dát svá stanoviska, což se asi v nejbližších dnech stane, a potom je samozřejmě na zvážení a na té debatě, na kolik jsou tam evidentní rozpory či nejsou.

*Nicméně, pokud existuje nějaký výpočet, který zpochybňuje tu dosavadní cifru, tak by to laicky řečeno naznačovalo, že ta předchozí cifra stojí trochu na vodě, když za ní žádný výpočet, který by se ukázal, nestojí.

To si úplně nemyslím, protože i v minulosti tady byl výpočet, který hovořil, který analyzoval ten majetek církví a náboženských společností, který není možno vydat, ta částka byla mnohem vyšší, než 55 miliard korun, a teď je otázka, na kolik ty výpočty jsou fundované a na kolik to dělají nezávislí odborníci.

*Tudíž jedné věci nerozumím, vlastně Státní pozemkový úřad, což je organizace podřízená ministerstvu zemědělství, teď vyhodnocuje každou jednotlivou žádost, každé konkrétní církve o každý konkrétní pozemek nebo nemovitost a říká, ano, to vydáme ne, tohle nevydáme, protože k tomu nejsou podklady. Z toho mně vyplývá, že je sporné, který majetek se má vydat, anebo ne. Pokud je nějaký, který není možné vydat, protože je třeba zastavěný, tak jak je možné, že u něj nejsou ty pochybnosti a je možné spočítat, jakou má cenu?

Já bych chtěl říct, že je úplně jasně definováno zákonem, co lze vydat a co nelze vydat. Prostě to, co ..., k čemu prokáží církví a náboženské společnosti, že jim patřilo před 25. únorem 48, tak to stát má vydat, musí to doložit, a pokud bude jakýkoliv rozpor, na jedné čárové straně, tak to skončí nakonec u soudu. Pokud jde o ty finanční náhrady, tak to byla nějaká dohoda mezi státem a církvemi, byl k tomu propočet, pokud se nepletu, Vysoké školy ekonomické v Praze, byla tady dlouhé roky pracovní skupina na půdě Poslanecké sněmovny, která se tím zabývala, dokonce i tyto materiály, tyto propočty tato pracovní skupina odsouhlasila, byli tam zástupci všech poslaneckých klubů, tedy i ČSSD a KSČM. A dnes já mám pocit, že se z toho tématu dělá spíše mediální téma, útočí se tady na určité půdy, jako je závist a nenávist, a navíc situace, když si uvědomíme, že jsme ...

*Počkejte, kdo na to útočí, vy jste říkal mediální téma, ale ten útok v tuhle chvíli vede hnutí ANO a sociální demokracie?

Tak především sociální demokracie na tom postavila svoji předvolební kampaň a ukázalo se, že se, na tom volebním výsledku se ukázalo, že to voliči úplně neocenili a navíc situace, já vám řeknu po dokreslení, ročně v České republice jsou škody na nehodách, které jsou na silničním provozu, ve výši 55 miliard korun, to je stejná částka, o které se bavíme, pokud jde o náhrady pro církve v horizontu 30 let. A tímto tématem se nikdo nezabývá. Potom tady máme velký problém, nedočerpání finančních prostředků z Evropské unie. Já to navrhnu do roviny, že tady se řeší a vyčerpáváme se na nějakém tématu, jsou tady důležitější věci, kde, pokud na to se bude dívat tedy laik, občan a bude říkat, dobře, tak mně vadí, že tady stát vydává nějakou část a mám o tom určité pochybnosti, ale mezitím z toho státního rozpočtu odtýkají peníze v mnoha ohledech úplně někam jinam a tím se v zásadě nezabýváme a tu debatu stáčenou na církevní restituce, tak mně to nepřijde úplně košér, tady v této době.

*Přemýšlím, jestli použití slova košér s církevní restitucemi není docela zábavná, zábavná záležitost. Pojďme k tomu, že pozemkový úřad je v současné době celkem zavalen těmi žádostmi, jeho šéf žádá o dočasné navýšení o 100 nových lidí, víte už, jestli mu zvládnete vyhovět?

Budu to řešit v příštím týdnu, pokusíme se najít v rámci rozpočtu ministerstva zemědělství finanční prostředky na to, abychom tam mohli navýšit ten počet lidí. Já bych jenom chtěl říct, že to není jenom otázka církevních restitucí, ale je to otázka, aby ten úřad dobře fungoval, protože v loňském roce se sloučil s pozemkovým fondem, bylo propuštěno zhruba 400 lidí. A teď je potřeba, nejenom zvládnout církevní restituce, ale také zvládnout dobře další důležitou věc, který ten pozemkový úřad dělá, a to jsou pozemkové úpravy, takže tyto dvě věci je důležité, aby prostě nebyly ohroženy, protože na pozemkové úpravy se čerpají peníze z evropských fondů a je důležité, aby i tato oblast dobře fungovala.

*Takže těch 100 nových lidí nemá být na církevní restituce?

Tito lidé, nejenom, že by dělali církevní restituce, ale také dobře uměli zabezpečit chod těch pozemkových úprav, protože ti lidé na tom úřadě dělají těch věcí víc, je tam i protierozní ochrana půdy a tak dále.

*Vy jste říkal, že teď začnete hledat peníze v rozpočtu ministerstva zemědělství, máme zhruba půlku února, datum pro vyřešení těch žádostí o navrácení církevního majetku, je, tuším, 30. června, nejzazší, pokud, pokud církve žádaly k 31. prosinci. Stihnete to vůbec?

Já si myslím, že je to stihnutelné, dohodnout se třeba do jednoho měsíce, zdali jsme schopni ty prostředky mít. A pozemkový úřad samozřejmě, pokud v loňském roce pro 400 lidí, to předpokládám, že ty kontakty na ty lidi, které propustil, propustil, má a je schopen je poměrně rychle vzít zpět do pracovního poměru.

*Bude vypadat velmi koncepčně z hlediska fungování státní správy, tedy.

Tak samozřejmě, já to rozhodnutí, které, které znamenalo to propuštění těch 400 lidí.

*Pane ministře, vy budete celkem v brzké době rozhodovat o vedení Lesů České republiky, což je státní podnik, který v předchozích letech opakovaně čelil kritice za ne úplně dobré finanční fungování. Na druhou stranu v loňském roce odvedl do státního rozpočtu rekordních 6 miliard korun. Jste ochoten přiznat, že tohle byl vlastně dobrý výsledek a je to dobrá zpráva?

Na první pohled to takto působí, je to krásná částka, která, krásná částka o zisku Lesů České republiky, ale je potřeba se na tyto věci dívat trošku v širším, širším pohledu. Jestliže na jedné straně mám tento zisk, tak na druhé straně si musím podívat, jakým způsobem je, v jaké situaci je návazné třeba dřevozpracující odvětví v České republice, malé a střední firmy jsou de facto zlikvidovány, ty velké nějakým způsobem ještě přežívají, jsou také na pokraji své finanční kondice, takže já jako politik  zodpovědný za celou tuto oblast, musím na to pohlížet v trošku širším ohledu, státní podnik Lesy České republiky by neměly mít jenom jedno jediné hledisko zisk, ale měl by se také umět dívat na sociální aspekty, na tvorbu pracovních míst, především v horských a v podhorských oblastech, protože jestliže na jedné straně dobře vyděláme 6 miliard korun a na druhé straně například třeba další 2, 3 miliard korun vrátíme v rámci politiky nezaměstnanosti na výplatě sociální dávek a přes úřady práce, tak si myslím, že to je potřeba dát do nějakého konceptu a ...

*Počkejte, že by státní podnik měl realizovat státní politiku zaměstnanosti nebo ...

Státní podnik by měl umět hospodařit tak, aby dokázal zohlednit i to, zda-li nemá třeba nástroje pro podporu stimulací trhu, návazných odvětví, částečně i pro ten vznik pracovních míst.

*Tak to je záležitost zadání akcionáře, předpokládám, nebo hlavního majitele, co bude, co bude ten podnik dělat?

Tak samozřejmě je to otázka té strategické koncepce, jakým způsobem bude probíhat prodej dřeva a já budu chtít o tom s uchazeči na tento post hovořit, protože si myslím, že opravdu ten, to její zaměření pouze na ten zisk nám jako celému národu hospodářství neprospívá.

*Nicméně to, že se Lesy České republiky dostaly v loňském roce do nějakého, dejme tomu, zajímavého zisku, je to věc, kterou budete brát v potaz, když se budete rozhodovat, jestli pokračovat se stávajícím dočasným nebo pověřeným managementem nebo vzít někoho úplně jiného?

To bych teď v tento okamžik nechtěl dopředu prozrazovat. Těch uchazečů teď v tom závěrečném kole bylo 6, já si budu chtít ...

*S tím, že pověřený ředitel, pan Gauber, je jeden z nich tedy?

Ano, ano, ten je jeden z nich, budu si chtít všechny tyto uchazeče pozvat na osobní setkání. Já jsem si pročetl jejich materiály, jejich koncepční vize pro tento podnik, ale budu chtít také třeba vědět, s kým budu chtít spolupracovat v tom managementu Lesů České republiky. Což je také důležité.

*Takže se rozhodnete, podle čeho, podle nějaké koncepce tedy, kterou vám, kterou vám předloží nebo podle toho, jak na vás budou osobně působit?

Podle koncepce a podle těch materiálů, které předložili, plus případně osobních rozhovorů, zdali tyto věci jsou schopni nějakým způsobem doplnit, rozšířit, budou chtít znát ty personální otázky na těch klíčových místech v tom vedení státního podniku Lesy České republiky. A to jsou věci, které prostě je potřeba, aby tito uchazeči mně dokázali sdělit.

*Vy jste po nástup do funkce pozastavil, tuším, všechny veřejné zakázky nad půl milionu korun, máte o nich pochybnosti?

Tak důvěřuj, ale prověřuj. Já si myslím, že každý ministr, který nastoupí na resort, by se měl dokázat velice rychle seznámit s tou problematikou a pro mě toto byl jeden ze způsobů, jak, já, jak jste řekl správně, to nezastavil, já jsem pouze pozastavil a požádal jsem všechny, všechny kolegy, abych o těch rozhodnutích bylo vždy dopředu informován a následně jsme se dohodli, zdali ta zakázka nebo ta smlouva bude podepsána, zdali to výběrové řízení poběží dál a musím říct, že v příštím týdnu asi řekněme zveřejníme některá zjištění a troufnu si říct, že se tady toto opatření vyplatilo, já bych byl nerad v situaci ministra, který přijde na úřad, řekne vlastně, všechno, ať běží dál, úplně v pohodě, a potom bude zjišťovat v následujících týdnech, měsících, že najednou tu a tam začnou vypadávat kostlivci ze skříně, které mohl kdy by konán hned při nástupu do úřadu ovlivnit.

*Takže jste nějaké kostlivce našel tedy?

Řekněme to takto.

*Co to je za kostlivce.

Tak jsou tam některá výběrová řízení na věci, které se, přiznám, já osobně bych v životě nezadal, začíná to nějakými drobnými smlouvami na podporu marketingu v řádu několika milionů korun a dostáváme se až k věcem, které jsou v řádu desítek milionů korun, o které mám velké pochybnosti, v minulosti na ně třeba upozorňoval i Nejvyšší kontrolní úřad, byla dokonce za ně udělena pokuta ministerstvu zemědělství a víc já sdělím v průběhu příštího týdne.

*Tak to by byly ty podezření, například IT zakázky, se kterými mají problémy všechny resorty, teoreticky byste v téhle ceně mohli nakupovat služební auta taky.

Nejenom, nejenom IT zakázky, je to otázka třeba právních služeb, je to otázka marketingu, já jsem přesvědčen o tom, že dobrý rozhovor má mít kvalitní a silné IT, nesmí si je nechat personálně vytunelovat, protože potom vlastně neví, co nakupuje, za jakou cenu, a musí mít silné právní oddělení, což se, přiznám, u obou dvou těchto věcí na ministerstvu zemědělství máme před sebou ještě hodně práce.

*Ti kostlivci, kteří na vás vypadli, ty jsou z doby půlročního působení vašeho předchůdce, pana Tomana, nebo to jsou starší věci, které, které na tom ministerstvu tak nějak běžely a ležely.

Troufnu si říct, že to jsou starší věci.

*Čím si vysvětlujete, že tam jsou?

To je asi otázka na mé předchůdce, já prostě jsem přišel na resort jako člověk, který nechce tolerovat, řekněme, nějaké napojení na, na určitou, řekněme, šedou zónu, nechci, aby si tam určité lobbistické nebo zájmové skupiny v rámci veřejných zakázek přihrávaly něco, zvýhodňovaly se a tak dále, takže to jsou věci, které prostě se teď budou postupně odstřihávat a já chci, aby ten resort fungoval transparentně a hospodárně.

*Takže, jinými slovy, vám z té prověrky těch běžících kontraktů  vyplynulo, že ministerstvo zemědělství bylo napojeno na nějakou šedou zónu a že odtamtud odtékaly peníze, které nesloužily ve prospěch toho ministerstva.

Já mám pochybnosti u některých, u některých projektů, že prostě ta cena neodpovídá, zdaleka tomu výsledku nebo tomu očekávání, které od toho projektu má to ministerstvo mít.

*Řekl byste, že je to šlendrián, anebo spíš záležitost nějaké aktivity, o kterou by se měla zajímat policie?

Teď budu mluvit opravdu spíše jako občan v tento okamžik, protože nemám tyto všechny věci ještě detailně zanalyzovány s právníky, samozřejmě budeme řešit, jestli to nemá být třeba  i předmětem předání Policii České republiky, ale já třeba, tak jak jsem pozoroval tyto věci v minulosti, tak mám pocit, že to byl nějaký systém, který tedy obecně v posledních několika letech fungoval, i na jiných resortech, kdy prostě třeba IT zakázky se stávaly předmětem dobrého byznysplánu u některých kruhů.

*Pojďme ještě k jedné věci, která se týká prověřování činnosti ministerstva zemědělství a jeho organizací v minulosti. Mě zaujala z tohohle týdne zpráva, že Policie České republiky začíná vyšetřovat loňské povodně, když to, když to zjednoduším. Vzhledem k tomu, že se to prověřování policejní týká Povodí Vltavy, což je také organizace, která spadá do vaší působnosti, vás samotného zajímá, na co může policie přijít?

Tak samozřejmě, že zajímá, že protože i v okamžiku povodní a těsně po nich bylo velké množství mediálních spekulací, zdali Povodí Vltavy tu situaci dobře zvládlo, zdali Vltavská kaskáda splnila to roli, která se od ní očekávala a proč tady ta Vltavská kaskáda je, já tak, jak jsem viděl první materiály, které si zpracovává povodí tady v této oblasti, a je tam i zadání, i vláda minulá zadala úkol, aby ministerstvo životního prostředí vypracovalo celou, celou zprávu o tom, nakolik se správně v těch povodních postupovalo, tak jenom prvotní, co jsem viděl, tak z toho vyplývá, že asi pracovníci povodí se snažili z dostupných informací, které měli od Českého hydrometeorologického ústavu, postupovat, postupovat správně. Tam byl, řekněme, určitý moment překvapení, že se nějakým výraznějším způsobem lokálně lišila ta předpověď v intenzitě těch srážek a opravdu, když vám potom během 2, 3 dnů naprší 180, 200 milimetrů, tak už ta situace je potom opravdu vážná a ne vždy prostě se dá potom v krátkém čase dobře zareagovat.

*Vy jste říkal, že jste četl analýzu, kterou si zpracovávalo samo Povodí Vltavy, od takové analýzy byste očekával, že přijde na nějakou chybu, anebo spíš, že bude zdůvodňovat, proč to bylo tak, jak to bylo?

V tom materiálu, který jsem četl já, je popis té situace opravdu, kdy se začalo odpouštět z Vltavské kaskády, bylo to někdy okolo 20. května, ta povodňová situace nastala 1. 6., pracovníci povodí se snažili podle těch předpovědí vytvořit dostatečnou kapacitu na zachycení té povodňové vlny, což i z těch tabulek, které jsem tam viděl, se v zásadě na všech těch přehradách dařilo.

*Já nevím, naši reportéři se tím, pokud se nepletu, v květnu, v červnu celkem intenzivně zabývali, a zjistili, že byly přehrady, které prostě evidentně neupouštěly, protože ten časový průběh hladiny zůstával pořád stejný.

Já, co jsem viděl ty materiály, tak, aspoň na těch klíčových přehradách se upouštělo, ta kapacita se na ty srážky, které byly předpovídány, vytvořila, ale samozřejmě pak se ukázalo s tou intenzitou, která nastala spíše na těch dolních tocích nebo na těch tocích, které nejsou, není možné ovlivňovat jako je Berounka a Sázava, že prostě potom nebylo to tak dostačující, jak by si občané představovali, na druhou stranu z těch materiálů zase bylo i zřejmé, že se podařilo regulací těch přehrad zabránit daleko větším škodám, podařilo se vytvořit prostor pro postavení protipovodňového opatření zde v Praze, tak já v tento okamžik ...

*Jenom to holt spláchlo Ústí nad Labem a Děčín, ale tak to je taková jako vedlejší ...

Je otázka, co, zdali by to nebylo ještě horší, kdyby něco, já tady nechci spekulovat, já ty materiály jsem viděl, tak z těch materiálů vidím, že tam byla snaha podle těch dat, která měla ti pracovníci s předstihem, postupovat maximálně obezřetně.

*A vyplývá vám z toho, že by se měly změnit třeba manipulační předpisy pro jednotlivé přehrady, anebo prostě ten závěr je takový, že všechno bylo v pořádku, nic se měnit nemusí?

Tak takový závěr bych já z toho rozhodně nevyhodnotil, já bych, a myslím si, že to je i otázkou toho, co se teď se zpracovává ta studie, je potřeba asi přepracovat některé provozní řády a i nějakým způsobem jinak a třeba v daleko větší míře reagovat na tu předpověď a počítat s tím, že prostě předpověď se může potom velice rychle změnit a raději vytvořit větší rezervy s větším předstihem, než tomu bylo doposud. Ale na to já nejsem odborník, to musí umět opravdu dobře zpracovat lidé k tomu kompetentní, ale já budu chtít, chtít ...

*Já rozumím tomu, že na to nejste odborník, ale předpokládám, že jako ministr, kterému ta organizace podléhá, jí dáte třeba nějaký termín, do kdy to má být hotové.

Oni, ministerstvo životního prostředí, který, které je zodpovědno za vypracování celé té zprávy, samozřejmě spolupráce s Povodí Vltavy a dalšími organizacemi, tak v okamžiku, kdy ta zpráva bude hotová, tak je potom nezbytně nutné si k tomu sednout a vyvodit z toho potom konkrétní věci, které bude potřeba změnit.

*Ještě jedna věc, Rusnokova vláda počítala s tím, že tady ta analýza bude hotova do konce roku, teď už máme půlku února. Čím si vysvětlujete ten skluz, do kterého se to dostalo?

Tak přiznám se, že to nejsem v tento okamžik schopen říct, čím to je, ale myslím si, že v řádu několik týdnů by ten materiál měl být na jednání vlády.