Kontroly v zemědělství se sníží o padesát procent. ‚Myslím si, že je to pořád málo,‘ říká ministr Výborný

"Minimálně pro letošní rok bude platit výjimka z povinnosti nechat ležet až devět procent půdy ladem," říká ministr Výborný 

Dospělo unijní jednání ke konkrétním závěrům? Kdy a kolik kontrol ubyde?

Musím říct, že podnět, který vzešel z České republiky, ode mě osobně, už na lednovém jednání Rady ministrů zemědělství, tak opravdu uspěl. Komisař mi v tichosti dnes oznámil, že Komise de facto ihned sníží počet kontrol u digitálního sledování půdy o padesát procent. Takže to je určitě pozitivní zpráva z dnešního (pondělního) jednání Rady ministrů. Jsem rád, že Komise pochopila argumenty, se kterými jsem minule vystoupil, že skutečně není možné na straně jedné digitalizovat v rámci zemědělství a na druhé straně, aby počty kontrol rostly. Takže oznámili snížení o padesát procent. Myslím, že to je pořád málo, protože tím se dostaneme na původní stav, a naopak je namístě, aby se ve snižování počtu kontrol nejenom u tohoto systému pokračovalo dál. A i to jsem dnes na Radě ministrů jasně a nahlas řekl.

A snížení o padesát procent je tedy okamžité od této chvíle?

Bude to od okamžiku, kdy Komise vydá upravenou metodiku. Nevím, jestli to bude v řádu dnů nebo několika málo týdnů, ale v každém případě se to dotkne zemědělců tuto sezonu, to je důležité. Někdy za měsíc, měsíc a půl vyjedou zemědělci do polí. A v tom okamžiku už bude toto nařízení upravené, respektive metodiky budou znamenat, že ten počet kontrol se sníží o padesát procent a to nejenom v Česku, ale v celé Unii.

V pondělí jste chtěl jednat také o lepším využívání úhorů, což bylo jedno z velkých témat českých zemědělských protestů z minulého týdne. Dospěli jste v tomto směru k něčemu konkrétnímu?

Ano, musím říct, že i tady mám pozitivní zprávu pro české farmáře a zemědělce a minimálně pro letošní rok bude platit výjimka z povinnosti nechat ležet až devět procent půdy ladem. To znamená, že bude možné i v Česku na tuto půdu zaset dusík vázající plodiny, to je třeba vojtěška nebo jetel, které jsou potom využitelné v rámci živočišné výroby a nebudeme tak muset nechávat ležet půdu ladem. My jsme dneska velmi živě debatovali to, aby toto opatření neplatilo jenom jako výjimka pro jeden rok, protože zemědělství dlouhodobě postrádá nějakou míru předvídatelnosti. Je to velká chyba. Já jsem na to upozorňoval a pevně doufám, že tak jako Evropská komise akceptovala výhrady Česka třeba k počtu kontrol, takže i zde v průběhu příštích jednání dojdeme k nějakému rozumnému výsledku, aby předvídatelnost byla minimálně do konce tohoto období společné zemědělské politiky, čili do roku 2027. A musí to být samozřejmě nějaké vyváženosti, protože jsem říkal, že musíme hledat vyváženost mezi potřebou mít produkci, která se potom projeví směrem i k zajištění potravin pro občany Evropy, České republiky, ale také k tomu, abychom dokázali chránit a pečovat o půdu, o životní prostředí. To je důležité.

V pondělí jste řekl, že musí být směrem k zemědělcům větší motivace a menší regulace. Není to jenom líbivé heslo, jak si to představujete v praxi?

Ne, určitě to není líbivé heslo a vlastně to, o čem jsme před chvílí hovořili, tak je toho příkladem. Prostě pojďme osekat různá zbytečná nadbytečná hlášení, kontrolní systémy a všechno, co s tím souvisí. A pojďme zemědělcům říct „tady máte otevřený prostor pro to, abyste na půdě, o kterou budete pečovat, pěstovali plodiny, které potom dokážete také prodat na trhu“, což je velmi důležité.

Nepovede to, pokud těch kontrol bude méně, ke zneužívání dotací, k obcházení a porušování pravidel?

Jsem si téměř jist, že nepovede, protože nerušíme kontroly. To chci zdůraznit všude. Kde je podpora, tam je třeba, aby existovala i kontrola, ale musí být smysluplná a efektivní. Není možné, když to trochu zjednoduším, že přijde šest kontrol a potom ta sedmá, aby zkontrolovala, jestli těch šest před ní to udělalo správně. Prostě to možné není. Já na to apeluji jak na úrovni evropské, tak na národní úrovni. Upřímně si řekněme, že některé věci samozřejmě nejdou jenom ze strany Evropské komise a úředníků tady v Bruselu, ale některé si děláme ještě bruselštější, než tu jsou. A to musí taky skončit.

Jednali jste dnes s kolegy ministry zemědělství ze zemí EU také o dovozu produktů ze zemí mimo Evropskou unii?

Velmi částečně jsme se toho dotkli, protože samozřejmě ve střední Evropě rezonuje debata o dovozech z Ukrajiny, v jižní Evropě také debata o dohodě s Mercosurem, tedy státy Latinské Ameriky. A samozřejmě je to problém, protože v okamžiku, kdy máme dnes výrazný přebytek obilí v Evropě jako celku, tak to má negativní tlak na jeho cenu. My jsme požadovali, a já myslím, že to je důležité, aby ta dohoda, která bude po 5. červnu, předpokládám, pokračovat, pomohla Ukrajině i touto cestou. Takže bude mít některé podmínky, které jsou důležité pro to, abychom se vyvarovali situaci, která je dnes. To znamená u některých komodit, jako je třeba kuřecí maso, vejce nebo cukr, v případě, že bude objem dovozu naplněn nad průměr let 2022, 2023, tak bude vlastně automaticky přecházet do celního vztahu. Bude možné také řešit v případě konkrétních jednotlivých zemí některá mimořádná opatření v průběhu roku.

Zažil jste přímo v Bruselu protesty zemědělců. Zemědělské protesty jsou dnes také ve Španělsku. Minulý čtvrtek byly v Česku a v dalších devíti evropských státech. Jak tyto protesty změnily atmosféru jednání ministrů zemědělství EU a přístup Evropské komise?

Myslím, že jsme se všichni uvědomili, že musíme přestat vést jen debatu a diskuzi, a musíme farmářům a zemědělcům přinést rychlé řešení, které se projeví v řádu dnů nebo týdnů, to znamená ještě letošní sezonu. To myslím, že bylo zřejmé. Pomoc musí být rychlá a efektivní a minimálně v části toho, co jsme dnes projednali a na čem se dohodli, a co také deklaroval pan komisař Wojciechowski, tak si myslím, že jsme toto naplnili.

Já jsem se nakonec po jednání rady setkal krátce i se zástupci nevládních organizací v Česku, které tady v Brusel dnes také byly a účastnily se protestů. Informoval jsem je o tom, co se podařilo dohodnout a co bude také zítra ještě projednáváno na národní úrovni u nás v Praze. Věřím, že v průběhu tohoto týdne balíček, řekněme s věcmi, které souvisí jak s úpravami některých opatření ze strany Evropské komise, tak i s pomocí, která bude domluvena na národní úrovni, je budu moci seznámit do konce týdne.

Můžete připomenout, co zítra na národní úrovni chcete projednat?

Na zítřejší jednání předsedů všech pěti koaličních stran jsem nechal zařadit bod, který se týká aktuální situace v zemědělství. A máme tam různou paletu možností, co by bylo možné realizovat. Chceme zacílit například na investiční dotace a podporu pro středně velké podniky, kde máme největší problém, to znamená někde od 500 do 2,5 tisíc hektarů. Cílit na některé programy, které se ukazují i z debat s farmáři a zemědělci jako důležité. Například možnost vybudovat sklady hnojiv nebo investovat do rozvoje farem. Tam, kde vidíme největší problém, jsou střední podniky, tam chceme zacílit investiční podporu. Bavíme se o podpoře zaměstnanosti na venkově. I tady dnes v Bruselu jsme sháněli informace, jednali s Evropskou komisí o tom, zda bude ze strany Evropské komise možnost využít program, který by byl postaven na úlevě na sociálním pojištění pro zemědělské farmy a podniky, které zaměstnávají na venkově lidi a bylo by možné je tímto způsobem také podpořit. Bavíme se o některých dalších možnostech. Bude to skutečně záležet všechno na zítřejší dohodě předsedů koaličních stran.