Lustrační zákon

Dobrý den. Naším dnešním hostem je nový ministr zemědělství Marian Jurečka. Dobrý den, vítejte na Primě.

Dobré dopoledne. Děkuji za pozvání.

*Pane ministře, vy jste nedávno řekl, že zveřejníte svůj mobil, aby vám mohl každý zavolat. Kolik zemědělců už vám volalo?

Jsem, ne, že bych zveřejňoval mobil, ten už byl dávno zveřejněn, já jsem pouze řekl, že bude zveřejněn, kolik volalo, tak zemědělců opravdu několik volalo, ale ten den, kdy jsem to řekl, a kdy to i média dále reportovala, tak jsem měl opravdu asi, řekněme, 70 SMS zpráv od lidí, které neznám, i pár hovorů, kdy mně volalo několik lidí a zkoušeli teda, jestli se opravdu ministrovi dovolají.

*Dovolali se tedy.

Dovolali.

*Co si od toho přístupu slibujete?

To vidím jako důležitý, důležitou věc ve dvou rovinách. Za prvé, opravdu, aby zemědělci a lidé, pro které my v našem sektoru sloužíme a děláme služby, tak aby viděli, že prostě mají tady možnost, když bude "nouze nejvyšší" zavolat svému ministrovi. A potom je ta rovina druhá a důležitá, že je to i vzkaz pro všechny zaměstnance v našem resortu, všechny úředníky, aby věděli, že se mají k zemědělcům, zemědělské veřejnosti chovat, řekněme, slušně, vycházet, pokud možno vstříc, a pokud ...

*Nebo si budou stěžovat ministrovi.

Anebo, pokud vznikne, opravdu budou jednat nekorektně, neslušně, ten člověk, když půjde z toho jednání, tak bude moc vědět, že prostě řekne, zavolám ministrovi a vylíčím mu své pocity z toho, jak funguje úřední aparát na ministerstvu zemědělství.

*Kolik si na to telefonování vyhrazujete času?

Tak já se přiznám, někdy ty hovory kumulují, že třeba nestihnu všechno vyřídit, někdy to trvá i dva dny, než se dostanu, abych zavolal někomu zpátky, ale snažím se většinou, když jsem večer nebo v autě, tak potom ty hovory postupně řešit.

*Máte vymyšleno, jak s těmi podněty, které se k vám takhle dostanou, pak dál pracovat?

Mám to vymyšleno samozřejmě už teď, ty podněty předávám kolegům na ministerstvu, máme tam určitou rozhodčí komisi, takže tam ty podněty jim předávám.

*A nebojíte se, že vám budou volat, s prominutím, blázni.

Toho se nebojím, samozřejmě může se stát, že párkrát do roka někdo zavolá o půlnoci, aby si, řekněme, vylil své pocity a zanadával politikovi, ale na druhou stranu já si myslím, že i to, že jsem toto, tenhle krok udělal, je určitý signál v tom, že by se měla měnit politická kultura, my jsme tady ti, kteří máme opravdu pro ten národ pracovat, jsme tady placeni z našich daní a prostě dostupnost toho politika má být nějakou, řekněme, přirozenou součástí politiky 21. století.

*Na druhou stranu ten národ má 10,5 milionu obyvatel, když vám budou volat všichni, tak vám z toho praskne hlava velmi brzo?

Já si myslím, že opravdu normální občané té možnosti využijí okrajově. Pokud se nepletu, tak jeden z německých spolkových premiérů také zveřejnil své telefonní číslo, nestala se žádná lavina, a byl to, bych řekl, hodně vstřícný signál vůči veřejnosti.

*Vy sám jste, řekněme, drobnější zemědělec, na rodinné farmě jste hospodařil, tuším, 12 let. Z vašeho pohledu, co české farmáře trápí nejvíce?

Ty věci, které nás trápí opravdu hodně, ale řekl bych já, s čím jsem se potýkal i mí kolegové od toho roku 90, že tady chyběla nějaká strategická dlouhodobá vize, když to úplně zjednoduším, tak byly roky, kdy stát podporoval to, abychom investovali do živočišné výroby, ten člověk řekl, obře, tak teď budu chovat například vepřové, najednou měl člověk dojem, že ten stát vlastně nás motivuje zase k tomu, abyxhom třeba na polích měli fotovoltaické panely ve velkém, nebo teď naopak jeden čas hrozil velký boom bioplynových stanic, které měly, řekněme, ne úplně dobře nastavenou podporu, bylo to 2, 3 roky trvající stát, a prostě bylo to z extrému do extrému a v tom zemědělství je potřeba plánovat dlouhodobě. A nám chyběl prostě nějakým způsobem, aby stát řekl, toto vážně zemědělci od vás bychom chtěli, budeme vás v tom podporovat, motivovat a věřte, že ta podpora bude dlouhodobá.

*A tohle chcete tedy zemědělcům říct vy, respektive, vaše koalice?

Já bych byl rád, abychom teď, když budeme nastavovat tu společnou zemědělskou politiku na národní úrovni, na to příští období, tak bychom vyslali jasný signál, co chceme dlouhodobě, aby zemědělci věděli, že budou mít jistotu ze strany státu a ministerstva zemědělství, že se to nezmění a chceme na to i vypracovat opravdu strategický dokument s nějakým i větším přesahem, víceletým, kde budou tyto věci zadefinovány.

*Jestli tomu dobře rozumím, tak tady ten problém drobných zemědělců není, že by měli málo peněz, špatný odbyt a podobně, ale jenom to, že prostě nemají stabilní prostředí, ve kterém by se mohli pohybovat?

Tak samozřejmě ty momenty, které jste vyjmenoval, další jsou také problémy, trápí nás zvyšující se ceny pohonných hmot, zvyšující se  ceny energií. Jsme na jednotné evropském nebo globálním trhu, ceny komodit se opravdu určují globálně dnes, to jsou samozřejmě také další problémy, které nás trápí, ale řekl bych, ta nesystematičnost v tom, jak bylo organizováno naše zemědělství, ta zemědělská politika, tak opravdu to byl velký problém.

*Jak rychle chcete mít tuhle vizi zformulovanou?

Tak my nejsme úplně na začátku, již minulí ministři pracovali na ...

*Ale tak to je ve všech resortech, že jsou takové jako strategické dokumenty, které když se o to člověk zajímá, tak je najde, ale evidentně uživatelé toho sektoru o tom vlastně vůbec nic nevědí.

Tady opravdu vznikl dokument, jmenuje se to Strategie pro růst. Já bych byl rád, abychom s kolegy na ministerstvu zemědělství na ten dokument nadále navázali a dokázali dopracovat opravdu do nějaké konečné podoby v tom, že ten dokument bude nejenom popisovat stav, ale říkat nějaká čísla a data, ale navážeme na to vlastně, jakým způsobem teď budeme chtít ty věci, kam směřovat, jaké nástroje k tomu použijeme, jak se bude potom konkrétně postupovat.

*Nicméně, může se to za 3 dny změnit, předpokládám, protože lidovci v pátek pohrozili odchodem z koalice, pokud projde do druhého čtení ve sněmovně zrušení lustračního zákona, vaši koaliční partneři o tom zatím mluví jako o bouři ve sklenici vody. A třeba premiér Sobotka vám vzkázal, že byste si měli přečíst koaliční smlouvu a postupovat podle ní, že je tam nějaké hrození odchodem úplně nepřipadá v úvahu. Co tomu říkáte?

Tak samozřejmě já to nevnímám jako úplně šťastné, že teď na počátku koalice jsme v takovéto situaci, kdy, řekněme, musíme volit i silná slova, na druhou stranu pro mě je klíčové to, že jsme již před Vánocemi, v době koaličních vyjednávání, když už jsme věděli, že ten návrh komunistů na zrušení lustračního zákona přijde do Poslanecké sněmovny, tak jsme tedy hovořili o tom s našimi koaliční partnery, pro nás je ta otázka poměrně hodně citlivá a byl tady příslib obou předsedů jak ANO, tak ČSSD, že tento návrh by neměl projít v Poslanecké sněmovně, tedy, že neprojde, že se tam najde dostatečný počet hlasů, aby tento návrh neprošel a já bych byl jenom rád, kdyby se to v příštím týdnu potvrdilo, že tato slova, která tam zazněla, budou platit.

*Takže ta páteční hrozba, to bylo jenom jedné připomenutí zbývajícím koaličním partnerům, že už vám něco slíbili?

Tak byla to určitá reakce i na to, co se dělo v Poslanecké sněmovně, kdy my jsme už v pátek chtěli o tom návrhu, aby se hlasovalo, aby se nedokládal, což se nestalo, nenašlo se pro to dostatečný počet poslanců, takže je potřeba teď, aby se v pondělí nebo v úterý dopoledne potkali páni předsedové a opravdu se dohodli na jednotném postupu.

*Jenom, abych porozuměl tomu vašemu principiálnímu postoji, co tedy podle vás dobrého lustrační zákon přináší, aby bylo správné ho zachovat?

Tak já jsem stále přesvědčen, že pokud zde chceme mít profesionální státní správu, kde bude jasně definováno, kde je role politiků a kde již nezávislá stání správa, tak abychom na ty vyšší a nejvyšší patra té státní správy pořád  měli ještě nějaké poměrně důležitá kritéria, která právě přináší lustrační zákon v tom, aby tam byli pouze lidé, které budou, kteří budou mít negativní lustrační osvědčení.

*Nicméně to lustrační osvědčení v podstatě popisuje, jestli někdo je nebo není zapsán na nějakém seznamu, nemluví vlastně vůbec o tom, jaký je mravní profil toho člověka, jestli skutečně něco dobrého nebo špatného dělal. Není to prostě příliš úzké kritérium?

Je. Já jsem hovořil o tom, že bych si dokázal představit debatu nad tím, že bychom změnili právě, ono, jestli někdo byl jenom evidován nebo byl aktivním spolupracovníkem, v čemž já vidím poměrně velký rozdíl. A samozřejmě tu debatu můžeme vést, ale myslím si, že teď v tento okamžik, kdy jsme na počátku vzniku nové koalice, tak tu debatu nelze začínat tím, že podpoříme návrh na zrušení lustračního zákona.

*To znamená, že se KDU-ČSL nebrání nějaké diskusi o změně lustračního zákona jako takového, jenom ho nechcete rušit a nechcete to dělat v tuhle chvíli?

Já myslím, že by bylo spravedlivé i z naší strany, abychom opravdu nastavili to, o čem vy jste hovořil, aby se rozlišovalo to, jestli tam byl někdo evidován, aniž by v zásadě o tom věděl, nebo někoho, někoho poškodil, nebo aktivně spolupracoval se Státní bezpečností a rozlišit ty lidi, kteří byli evidováni, aktivně spolupracovali.

*Mě jenom zaujala síla toho vašeho postoje, z jednoho prostého důvodu, vám je 33, panu předsedovi Bělobrádkovi je 37, vlastně ani jeden z vás dvou nemusel před listopadem řešit žádné osobní silné dilema, jestli nějakým způsobem s režimem spolupracovat, anebo něco jiného, vlastně vám bylo, pokud dobře počítám, 8 v listopadu 89, panu předsedovi 13. O co vlastně opíráte ten svůj zásadní postoj, když jste sami těmi dilematy nemuseli procházet?

Tak pro mne je třeba i důležitá zkušenost, mých rodičů a mých prarodičů, oba dva mí prarodiče byli sedláci, byli to zemědělci na Hané, poměrně tvrdě na ně dopadl nástup komunismu. Takže viděl jsem tehdy to, co umí komunistický režim udělat s lidmi, kteří mají nebo, kteří byli zemědělci, jakým způsobem se k nim ten tehdejší režim stavěl, i v případě mých rodičů, otázka toho, zdali mohou studovat, nemohou studovat, bylo jim také nabídnuto, nabídnuto, zdali by, řekněme, nechtěli vstoupit do strany a podobně a ti lidé, když si zachovali, řekněme, svoji, zůstali na svých hodnotách, zůstali principiálně stát, tak byli tím režimem persekuováni a byli poškozeni.

*Takže berete lustrace spíš jako, řekněme, historický revanž, než jako ochranu nějakých, nějakých zájmů.

Je to jedna otázka nějakých historických souvislostí, na které by se zapomínat úplně nemělo, ale na druhé straně i ten prvotní důvod, pro který lustrační zákon vznikl, měl opravdu odlišit a ochránit demokracii a stát a spravování státu, tak si myslím, že ten důvod úplně nevyprchal. Já si myslím, že ...

*Ani po těch 25 letech.

Já si myslím, že lidé, kteří opravdu byli aktivními spolupracovníky, tak by v těch vyšších a nejvyšších patrech státní správy působit neměli.

*Častý názor, který v téhle souvislosti také zaznívá, říká, že jsou dneska možná větší rizika, pokud, dejme tomu, ministerstvu šéfuje podnikatel, který má své vlastní zájmy, že to je větší riziko, než to, že byl někdo někde zapsán před 25 lety.

Já s tím do jisté míry souhlasím, ale tady je potřeba odlišit právě ty dvě roviny, které, které nastanou v okamžiku, kdy vejde v účinnost zákon o státní službě. To je ta rovina politická, to je ten ministr a jeho političtí náměstci, a tam tito lidé získávají tu důvěru od těch voličů a voliče de facto prolustrují v těch volbách, což se teď stalo, ale pak je tady rovina, ta, řekněme, úřednická, nepolitická, kde ty osoby, ten národ a ti občané v zásadě nemají, jakým způsobem prověřit a my tady vytvoříme opravdu silný mandát těch státních tajemníků a toho generálního ředitele státní správy a o nich bude, a o těch podmínkách, co ti uchazeči splňují nebo splňují, o tom voliči ve volbách rozhodovat nebudou. Takže tady jsou důležitá nějaká kritéria, která by měla být definována zákonem.