Ministr Výborný: Změny v dotacích představím do dvou týdnů

Zemědělci zesilují tlak na vládu. Tři nejvýznamnější oborové asociace se sice distancovaly od pondělní demonstrace v Praze, ale plánují se ve čtvrtek zapojit do protestů na hranicích. Další akce hrozí od března. To, pokud nebudou spokojeni s návrhem změn v dotacích a daních pro zemědělce, se kterým do konce února slibuje přijít ministr Marek Výborný (KDU-ČSL). Každá zemědělská organizace ale požaduje něco jiného, často protichůdného. Malí chtějí omezit dotace velkým, velcí zase kritizují rok fungující zvýšené platby na prvních 150 hektarů, v oboru označované jako redistributivní. Jak bude finální verze změn vypadat, není v tento moment jasné. Ministra čekají ještě jednání na vládě a další schůzka s asociacemi. Co ale jisté je, že balík peněz, kterého se dotknou, se bude počítat v miliardách korun ročně. Jaké návrhy a změny jsou nyní při jednáních ve hře?

Redistributivní platba

Největší debata se dosud vedla kolem takzvané redistributivní platby, jejíž současná podoba platí rok. A její zavedení provázely velké vášně mezi zemědělci. Ročně jde na dotacích do českého zemědělství zhruba 40 miliard korun. Asi polovina z nich jde na přímé platby, což jsou dotace, které dostane každý zemědělec na každý hektar obhospodařované půdy, kus chovaného skotu a podobně. Další polovina jsou nepřímé platby, konkrétně Program rozvoje venkova, v praxi tedy zejména dotace na investice do modernizace a rozšiřování podniků. A spadají sem i ekologické dotace. Redistributivní platba je podpora pro prvních 150 hektarů každého zemědělce. Zjednodušeně řečeno se vezme 23 procent z balíku přímých dotací (minimum vyžadované Evropskou komisí je 10 procent), tedy zhruba dvaceti miliard, a ty zamíří jako druhá část platby za hektar. Ve výsledku se výrazně víc peněz dostane k nejmenším příjemcům – loni to k základní platbě na jeden hektar 1760 Kč bylo navíc 3500 korun na redistributivní platbě. Naopak středním a velkým peníze inkasované za jeden hektar půdy klesly. Nárůst dotací pro malé vláda odůvodňuje tím, že větší mají výhodu úspor z rozsahu, a zároveň podporou venkova. „Podařilo se dosáhnout hlavního cíle, tedy narovnání prostředí pro malé rodinné farmy,“ říká ministr Výborný v rozhovoru pro HN. „Ale mnohem složitější situaci a problémy mají podniky od několika set hektarů po dva tisíce hektarů,“ vysvětluje.

Proto ministr a úředníci resortu zemědělství opakovaně připouštěli změny v nastavení redistributivní platby. Dvě ze tří největších zemědělských organizací – Agrární komora a Zemědělský svaz – požadují úpravy dotace. Jednání se vedou o tom, že by balík zůstal stejně velký, tedy 23 procent, ale zvýšila by se množina příjemců tím, že by se limit zvýšil ze 150 až k 500 hektarům. To by ale znamenalo, že by se fakticky snížila platba za jeden hektar. I proto je proti změnám Asociace soukromého zemědělství, která zastupuje spíše menší sedláky.

„Jedna věc je politické rozhodnutí o podpoře malých zemědělců. Ale v současných pravidlech je redistributivní platba podporou pro jakéhokoli držitele půdy, bez ohledu na to, zda je, nebo není zemědělec. Dostávají ji i ti, kteří nikoho nezaměstnávají, neprodukují a neplatí daně,“ popisuje jednu z kritik současné redistributivní platby Jan Šimek, předseda představenstva holdingu JTZE, který patří mezi největší zemědělské podniky.

Podle Zemědělského svazu i Asociace soukromého zemědělství se ale situace v jednání změnila a teď to vypadá, že redistributivní platba se měnit nebude. Ubrala by peníze malým a středním by se platba navýšila jen nepatrně. Ministr na dotaz HN reagoval takto: „Finální podoba stále není dohodnutá, proto nebudu komentovat dílčí věci.“

Osvobození dotací od daně z příjmu

Ministr Výborný přišel s jiným návrhem – osvobodit dotace od daně z příjmu, která u firem činí 21 procent. To by mělo podle velmi hrubých odhadů na základě čísel z roku 2021 dopad na státní rozpočet okolo tří miliard korun. Problém ale je, že naplno se taková úleva projeví u toho, kdo je v zisku. Asociace soukromého zemědělství upozorňuje, že tomu, kdo je v problémech a ve ztrátě, nezdanění dotací nijak nepomůže, protože jeho daň bude i bez toho nulová. „Je to přilití dalších miliard středním a větším podnikům, což ale nijak neřeší problém skupování podniků supervelkými hráči, jen se jim ještě zvýší apetit,“ říká předseda Asociace soukromého zemědělství Jaroslav Šebek.

Osvobození dotací od daně z příjmu by podpořilo i opoziční hnutí ANO, řekl místopředseda hnutí Karel Havlíček v nedělním diskusním pořadu Partie na televizi Prima.

Strop na dotace

Právě zmíněný trend skupování středních zemědělců, kteří hospodaří na méně než dvou tisících hektarů, velkými hráči, ministrovi Výbornému vadí. „Nechci, aby české zemědělství v budoucnu vypadalo tak, že tu budeme mít velmi malé rodinné zemědělce a pak několik obřích agroholdingů,“ říká Výborný v rozhovoru pro HN.

Znovu je tedy na stole myšlenka zastropovat dotace. Od určité velikosti by už zemědělská firma nedostávala další peníze. „Je to věc, která je v mnoha státech Evropské unie, takže po právní stránce to možné je,“ říká Výborný. Problém ale dle něj je, že v tuto chvíli v Česku není registr propojenosti podniků. A bez něj to nemá smysl zavádět, protože v praxi jsou největší zemědělští hráči rozděleni do desítek až stovek jednotlivých farem. „Zastropování všech plateb je přitom klíčový parametr pro to, aby nedocházelo tak masivně ke skupování středních podniků a žádný jiný nástroj proti tomu tu není,“ argumentuje Šebek.

Výborný řekl, že v dalších týdnech bude na vládě iniciovat debatu o tom, že by některé ministerstvo dostalo za úkol vznik takového registru. Strop na dotace tedy v nejbližší době nebude, ale do budoucna by mohl být zaveden.

Odpuštění sociálního pojištění na zaměstnance v zemědělství

Další daňovou změnou by mohlo být snížení nákladů na zaměstnance tím, že by bylo odpuštěné sociální pojištění. Tato úleva je na stole už delší dobu, nyní ji posuzuje Evropská komise. Část zemědělců kritizuje ministerstvo, že to trvá příliš dlouho a není ve schvalování dostatečně aktivní.

Méně byrokracie

Na čem se všichni shodnou, je potřeba snížit byrokracii. Výborný kvůli tomu inicioval bod na mimořádném jednání unijních ministrů. „Chci po Evropské komisi jasnou informaci, jak změní příslušné metodiky. V celé EU jsme zavedli společný satelitní systém na kontrolu polí a říkáme, že touto digitalizací vše zjednodušujeme, a slibujeme snížení počtu kontrol. A pak na konci roku zjistím, že jich bylo dvakrát tolik, v jiných zemích i pětkrát víc. To přece není možné, to nedokáže nikdo z nás ministrů zemědělství v Evropě vysvětlit. Osekat byrokracii v zemědělství musíme na evropské, ale i na národní úrovni,“ říká Výborný.

Méně půdy ladem

Už schválenou a ohlášenou změnou je zmírnění pravidel pro povinné ponechávání půdy ladem. 

Zatímco dosud museli vyčlenit do takzvaných neprodukčních ploch sedm procent svých pozemků, letos se povinné úhory sníží na čtyři procenta. Zároveň se zjednoduší požadavky na to, co na takových plochách může být. Dosud museli zasít jednu z vybraných trav, která se musí jednou ročně zmulčovat, a to mezi červencem a srpnem. Tedy v době žní a největšího náporu práce. Tato tráva se zároveň musí na poli nechat. Namísto toho letos mohou zemědělci trávy sklidit a použít třeba na krmení, zároveň mohou zasít takzvané meziplodiny, které se zaorají do půdy.

Tato změna platí jen pro rok 2024 a je reakcí na zmírnění, které úspěšně požadovala Francie a několik dalších zemí.

Clo na ukrajinské obilí

Jedním z hlavních témat evropských zemědělských protestů jsou dovozy komodit z Ukrajiny, hlavně obilí. To často končí na unijním trhu. Zemědělcům ale vadí, že ukrajinští producenti nemusí plnit evropské ekologické standardy. A taky to, že podle původních plánů mělo obilí mířit přes evropské přístavy na jiné kontinenty.

Ve hře je proto celounijní zavedení cla v podobě vratných kaucí. Ty by se dovozcům vracely, pokud by prokázali, že produkce byla vyvezena ven z EU. „Musíme zajistit, aby ukrajinská produkce končila tam, kde na ni čekají,“ říká ministr Výborný. A souhlasí s ním i koaliční partneři a také opozice.