Se zdaněním sladkých nápojů a tichého vína nesouhlasím

Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) by se spotřební daně už měnit neměly.

Ministerstvo zemědělství chce na podzim představit novou vizi oboru v dalších letech. „Místo pšenice a řepky by se mělo na polích objevit více brambor či sóji,“ říká v rozhovoru pro MF DNES šéf úřadu Marek Výborný. Přiznává také, že úředníci vědí jen o desetině případů eroze půdy. Do budoucna chce více oslovovat starosty, aby měli motivaci erozní události hlásit.

V posledních týdnech přišla koaliční TOP 09 s oprášením návrhu na zvyšování některých daní týkajících se ministerstva zemědělství. Mezi potravináři nyní zvlášť rezonuje spotřební daň na slazené nápoje. Jak se k této iniciativě stavíte a vedlo by to podle vás ke snížení konzumace cukru?

Jsem doopravdy přesvědčen, že nevedlo, a nepodporuji je. Je lépe jít jinou cestou než restriktivní. Nyní je to uvalování daně na cukr a nevím, co přijde příště. Někdo možná přijde s tím, že nejméně zdravé je hovězí maso, a bude ho chtít zatížit spotřební daní. Podle mne to není cesta, po které by se měla ČR ubírat. Za mě je cestou jednoznačně prevence, máme se snažit – a na MZe si myslím, že to do určité míry děláme – pomáhat s preferencí zdravých potravin a také řešit otázku servisu vůči spotřebitelům. Tedy aby bylo viditelně označováno množství všech látek včetně cukru v těch daných potravinách.

A co říkáte na způsob projednávání? Je trochu překvapivé, že TOP 09, která je vnímaná jako pravicová strana, navrhuje zvyšování daní. Podobná věc by asi i přes KDU-ČSL neprošla vládou, a tak se hovoří o poslanecké iniciativě.

Těžko můžeme komukoliv z poslanců bránit v nějakých návrzích. Ale znovu říkám, že to není návrh, který by měl podporu koalice nebo mne jako ministra.

Dostáváme se do období před krajskými volbami, ale hlavně rok před těmi velkými, tedy sněmovními volbami. Čekáte, že podobná vybočování z koaliční linie, kdy si jednotlivé strany budou budovat vlastní image, budou viditelnější?

Nevím, jestli je to už přímo součást předvolební kampaně, ale v zásadě myslím, že to vidíte správně. Určitě budeme svědky, a tím myslím napříč celou vládní koalicí, že snahy se některými do určité míry populistickými návrhy zviditelnit a získat populistické body bude stále více. Já toho příznivcem nejsem a trochu nad tím krčím rameny.

Tím se dostáváme k dalšímu tématu – pomalu mizí ve veřejném prostoru téma spotřební daně na tichá vína. Před několika dny se nechal slyšet premiér Petr Fiala, že už do daňového systému zasahovat nechce, ale začala o něm hovořit zase TOP 09. Vy už počítáte s tím, že prostě zavedena nebude?

TOP 09 popírá sama sebe, protože jsme jasně řekli, že daně budeme upravovat jednou za volební období, a to v jeho polovině – a to jsme udělali balíkem opatření. TOP 09 tam třeba prosadila nulovou DPH na knihy. Já to plně respektuji a souhlasím s tím, mám knížky rád a současně znovu zdůrazním ten pro mne jediný faktický argument. Tedy že kromě přemíry administrativy a byrokracie, která může být spojena s výběrem spotřební daně, je to skutečnost, že bychom zaváděli daň, kterou žádný evropský stát s výraznější produkcí vína nemá. Ze strany TOP 09 to beru jako snahu v rozporu s tím, že to nepodporuje premiér ani řada koaličních poslanců, získat laciné politické body.

Takže vinaři už žádné změny čekat nemusí?

Ne, to rozhodně neznamená, že už nebudeme nic dělat. Vinařský sektor je bohužel dlouhodobě zatížen řadou nešvarů, to je fakt, který potvrzují i vinaři. A z pověření premiéra a předsedů stran o tom nyní povedu debaty s předsedou svazu vinařů Martinem Chladem. A budeme se bavit o tom, jestli jsme schopni do konce volebního období některé věci vychytat, minimálně popsat a změnit. V tuto chvíli se provádí monitoring vinohradů, abychom zjistili, jestli jsou všechny zapsány v LPIS a podobně. Ničím jsme se nepromlčeli.

Nešlo tedy o dohodu, že vinaři na rozdíl od ovocnářského sektoru nedostanou kompenzace za letošní mrazy, a že se tedy na ně nebude tlačit se zaváděním spotřební daně?

Ne, toto je zcela mylná interpretace. Od začátku jsme hovořili o vinařích z toho důvodu, že ty škody na vinohradech v naprosté většině nebyly takového rozsahu, aby to vyžadovalo finanční kompenzace. Ne, že bychom nenašli v Čechách vinohrady, které byly třeba na Mělnicku zasaženy, ale většina je na Moravě, kde ten problém nebyl tak velký. Připomínám, že i u ovocnářů platí, že pro kompenzaci je potřeba mít úrodu zničenou alespoň z poloviny.

Na podzim byste měli zveřejnit vizi zemědělského oboru do roku 2030 i s nějakým delším výhledem. Váš vrchní ředitel Pavel Sekáč před nedávnem hovořil o problémech spojených s budováním opatření v krajině i kvůli rigidní legislativě ohledně vlastnických práv. Očekáváte, že zde ještě nějaké změny, například zrychlení povolování výstavby rybníků či rychlejší pozemkové úpravy, budou?

Je to jedna z bolestí, na druhou stranu strategie ministerstva nemá ani ambici, ani možnosti řešit vlastnické vztahy k zemědělské půdě v ČR. To jsou věci, které jsou velmi křehké, nicméně v tuto chvíli mám připravenou novelu zákona o Státním pozemkovém úřadu, která by měla být vládou projednána ještě teď v srpnu, a tam některé ty věci v rámci možností chceme ukotvit. Například aby vznikla alespoň ohlašovací povinnost v okamžiku prodeje zemědělské půdy směrem ke státu. A aby potom – a to už jsme schopni zajistit i bez změny zákona – byl úřad schopen informovat hospodařící subjekty nebo subjekty sousedící a aby měl také možnost daný pozemek za cenu v čase a místě obvyklou odkoupit. A souvisí to zcela nepochybně s dokončením komplexních pozemkových úprav, zbývá nám nějakých 50 procent plochy v ČR…

Které se už dělají od 90. let…

Je to tak, a samozřejmě, že nebudou hotové do pěti let. Máme nějakou ambici, kterou se nám nyní bohužel nedaří naplňovat, dávat tam tři miliardy korun ročně. Nyní jsme s ohledem na rozpočet někde na částce dvě miliardy korun pro letošní rok. Dokázali jsme tam nějaké prostředky dostat i z národního plánu obnovy a byl bych rád, kdyby na pozemkové úpravy v budoucnu směřovala i část prostředků z emisních povolenek. Kdybychom ty tři miliardy dokázali stabilizovat, tak jsem si jist, že by běžely poměrně svižně a obce by nemusely čekat na jejich realizaci pět let.

Obce tedy mají zájem o pozemkové úpravy, co jim to přináší?

Má to nesmírně pozitivní dopady, navštívil jsem před několika týdny obec Lužec nad Cidlinou, kde z malého zabahněného rybníčku vytvořili několikanásobně větší protipovodňovou retenční nádrž, která už letos dvakrát zafungovala. Vedle je zároveň téměř kilometr meandrujícího potoka s tůněmi. Aby pozemkový úřad ušetřil peníze, tak zemina vybagrovaná z nádrže se jenom vytáhla na břeh nádrže, kde se tak vytvořily umělé valy, na nich se udělalo dřevěné sezení pro obyvatele, kteří to místo teď mají za cíl svých procházek. Jsou tam nově vysázené stromy, létají tam čápi, je to krása v té krajině a současně to chrání vesnici před povodněmi a chrání půdu před erozí.

Určitě. Můžete uvést nějaký další příklad?

Ano. Uvedu pak ještě druhý příklad – čtyři vesnice na Přerovsku nedávno spláchla povodeň a jedna z nich – obec Kladníky – je ukázkově v zářezu kopce. Z jedné strany mají hotovou komplexní pozemkovou úpravu, takže nad oblastí, kde byly dříve pravidelně zaplavené domy, je nyní průleh, který všechnu tu vodu odvedl po kaskádách do potoka v lese. A to není žádná legrace, šlo o 200letou vodu, takže polovina vesnice byla zachráněna. Naopak ve druhé části obce, kde není hotová pozemková úprava, a ještě nějaký chytrolín, místní zemědělec, tam zasel širokořádkovou kukuřici po svahu dolů, tak tam měli v domech tři čtvrtě metru bahna.

Neměly by být onomu zemědělci minimálně kráceny dotace, případně by neměl dostat pokutu?

Kontrola ze strany Státního zemědělského intervenčního fondu na můj popud probíhá. A je to i důležitá informace pro starosty – my se potýkáme s problémem, pokud jde o monitoring erozních událostí. V tuto chvíli jich Státní pozemkový úřad zachytí sotva deset procent, protože je nikdo nenahlašuje. Samozřejmě kapacity úřadu jsou omezené, nejde po bouřkách objíždět celou republiku a zjišťovat, jestli se někde nepohnul svah. Ale prosím všechny starosty obcí, aby každou erozní událost, ať už vodní, nebo větrnou, hlásili, abychom mohli tu událost zaevidovat, zjistit příčiny a případně to, jestli nebyly porušeny podmínky ze strany hospodařících subjektů.

Myslíte, že podobně jsou na tom i úřady v zahraničí, že by se hlásily jenom zlomky erozních událostí?

Přiznám se, že pokud jde o monitoring eroze, neznám situaci v zahraničí. Ale chceme to doopravdy změnit – už jsem měl jednání s předsedou Svazu měst a obcí Františkem Luklem, takže už budou metodické pokyny do občasníků pro starosty, snažíme se o tom na školeních s nimi hovořit

Vraťme se ještě k té vizi pro rok 2030. Co by se mělo v rámci českého zemědělství změnit?

Aktualizujeme věci, které v tomto dokumentu z roku 2017 už neplatí, zároveň jsme znovu velmi pečlivě prošli například cílové hodnoty objemu pěstování jednotlivých komodit. Za poslední dva roky se ukazuje, že například vypěstujeme osm milionů tun obilí. Spotřeba je pět milionů tun, tedy jsme plně soběstační a musíme každý rok řešit, kam ty tři miliony tun vyvezeme. A to je v situaci velmi nízkých a někdy i podnákladových výkupních cen problém. Jasně to klade otázku, jestli nemáme jít s plochou obilovin o něco níž a nemáme je nahradit jiným typem plodin. Ať už to budou plodiny, které budeme dlouhodobě potřebovat, jako je sója, nebo plodiny, ve kterých nemáme plnou míru soběstačnosti, jako jsou brambory, ale může to být i cokoliv dalšího.

Dlouhodobě je zřejmé, že budoucnost zemědělství je spjatá se zvládnutou generační výměnou a přilákáním dalších lidí do oboru. Proto klademe tak velký důraz na precizní zemědělství, využití autonomních strojů a dronů, tedy na inovativní principy, které chrání půdu a vodu a snižují náklady hospodářům. Myslím, že to jsou trendy, o kterých mladou generaci přesvědčovat nemusíme, ale musíme je přesvědčit, aby do zemědělství skutečně šli.

Zemědělci by vám jistě řekli, že brambory jsou často proerozní a že sója je velmi obtížná na vypěstování.

Neříkám, že tady budeme mít najednou milion tun sóji, to nepotřebujeme, ale bavíme se o pestřejší mozaice. Nemusíme dělat radikální řezy, ale určité úpravy jsou na místě.

Chtěl bych se ještě na závěr optat na ten „zpropadený“ registr psů, který měl být spuštěn už loni v lednu. Psi jsou povinně čipováni v přípravě právě na tento registr už od roku 2020. Jak pokročila jeho příprava?

Výběrové řízení na zhotovitele zakázky běží, zpoždění je dané do určité míry aktuálním procesem digitalizace státní správy, protože to musí být součástí e-governmentu. Počítáme s tím, že by to mělo být spuštěno v průběhu roku 2025. Zaregistrovaný čip by měl obsahovat informace o druhu zvířete, pohlaví, plemenu, telefonu a adrese majitele, číslo čipu. Tím bychom měli zjednodušit i předání zaběhnutého psa od lidí, kteří ho naleznou. U starších čipů se podobné údaje budou doplňovat při očkování proti vzteklině, důležité je mít v systému číslo čipu, kam se to všechno připíše.

Kolik nakonec bude ten systém stát?

To ještě nevíme, předpokládáme, že v řádu několika milionů korun vytvoření a méně pak jeho provoz.