Slovo ministra - aktualizace Strategie resortu MZe do roku 2030

Několik dnů po Novém roce se s kolegy z našeho oboru ve čtvrtek sejdeme na konferenci, jejímž cílem je zahájit s hlavními aktéry zemědělské sféry u nás veřejnou diskusi k aktualizaci Strategie resortu Ministerstva zemědělství ČR s výhledem do roku 2030. Na akci nazvané Budoucnost českého zemědělství, kterou pořádá Senát za mé podpory, budeme mít možnost se například na základě čísel seznámit s jeho vývojem a trendy. Řada věcí ve Strategii, kterou nechal v roce 2016 zpracovat tehdejší ministr Marian Jurečka, už není aktuálních, což je s ohledem na vývoj logické. Proto jsem zadal a již mám zpracovanou analýzu těch neaktuálních částí Strategie včetně odkazů na už neplatné dokumenty. Nyní, v prvním čtvrtletí, budeme dávat dohromady podklady pro části, které je třeba aktualizovat, aby odpovídaly současnému stavu. Ale samozřejmě také výhledu. Chceme totiž publikaci nazvat České zemědělství 2030+, abychom v ní už měli shodu základních parametrů společné zemědělské politiky pro období 2027 až 2033, o které letos začneme jednat. A právě aktualizovaná Strategie je tím důležitým dokumentem, který by měl určit naši, českou pozici. V této souvislosti je důležité říct, že Strategie nebude vznikat jen u nás na ministerstvu. Připravíme návrh, se kterým chci na přelomu prvního a druhého čtvrtletí předstoupit před odbornou veřejnost. Budeme debatovat s nevládními organizacemi i s politickou reprezentací, včetně opozice. Hodláme zapojit Zemědělský výbor Sněmovny, stejně jako Podvýbor pro zemědělství Senátu. Chci, aby vznikl dokument, který bude konsensem, jimž se budou řídit všechny následující vlády, a to i směrem k již zmíněné SZP 2027 až 2033. A pokud jde o současnou společnou zemědělskou politiku, čeká nás vyhodnocení jejího prvního roku. Sbíhala se nám data, jak dopadly změny ve financování na různě velké zemědělské farmy a podniky. Rozpracovává se detailní analýza o dopadech implementace prvního roku nových podmínek. Přirozeně nás zajímá vliv na ekonomiku podniků, postupy hospodaření a strukturu zemědělského sektoru. Analýzu dokončuje náš Ústav zemědělské ekonomiky a informací. Z prvotních analýz dat za loňský rok vyplývá, že například v důsledku změn v zemědělských dotacích dle nového Strategického plánu SZP byl jejich dopad na různé velikostní kategorie podniků rozdílný. Nejvíce si polepšily malí zemědělci, respektive podniky s obhospodařovanou výměrou do 100 hektarů. Proporčně nižší, ale stále růst příjmu vykazuje i skupina podniků od 100 do 500 hektarů. Předpokládám, že o dopadech aktuální SZP budeme diskutovat i na nadcházející konferenci v Senátu. Návrhy případných změn chceme ihned poté diskutovat jak na politické úrovni, tak s nevládními zemědělskými organizacemi. Věřím, že konsensus ve prospěch českých zemědělců a farmářů najdeme.