Slovo ministra - ptačí chřipka, AMP, SZP, zhodnocení
Zemědělec, 6. prosince 2021
Od konce září bylo u nás potvrzeno několik nových ohnisek ptačí chřipky v chovech drůbeže. Ve většině případů šlo o vysoce patogenní variantu viru, která může být přenosná na člověka. Zatímco v předchozích letech začínala v České republice vlna ptačí chřipky zpravidla po Novém roce, letos je to o několik měsíců dřív. K výraznému nárůstu počtu nových ohnisek ptačí chřipky, a to jak u volně žijících ptáků, tak v chovech, dochází v celé Evropě. Nebezpečí zavlečení nákazy do chovů se výrazně zvyšuje v souvislosti s migrací volně žijících ptáků. Aby se minimalizovala rizika šíření této choroby, vyhlásila Státní veterinární správa mimořádná opatření s celostátní působností. Jde například o omezení pohybu osob v hospodářstvích s chovem drůbeže. A aby se zabránilo přímému kontaktu drůbeže s volně žijícími vodními ptáky, jejich přístupu ke krmivu a vodě, došlo k zákazu chovu drůbeže pod širým nebem. Pro zvládnutí této nákazy je důležité, aby všichni chovatelé dodržovali tato opatření. V této souvislosti považuji za nutné ujistit spotřebitele, že se nemusí obávat nakupovat drůbeží maso a vejce. Nikde na světě se dosud neprokázal přenos ptačí chřipky konzumací živočišných produktů. U českého masa a vajec máme navíc celý proces výroby pod trvalým dohledem, od chovu přes jatka až po dodávku na pulty obchodů. Doporučuji tedy všem spotřebitelům, aby dávali přednost tuzemským produktům.
Další virovou nemocí, která se ve větší míře šíří v evropských zemích, je africký mor prasat (AMP). Historicky první výskyt této choroby na našem území byl v červnu 2017 na Zlínsku. Řešení tohoto problému jsem převzal při svém nástupu do funkce ministra v roce 2018. Díky účinným opatřením se nám podařilo tuto nemoc na našem území vymýtit a od dubna 2019 byla Česká republika celosvětově znovu uznána za zemi prostou AMP. Vzhledem k nepříznivé nákazové situaci a šíření AMP v Polsku a Německu bylo nutné, aby SVS vloni v listopadu vydala mimořádná veterinární opatření, kterými v Ústeckém a Libereckém kraji vymezila oblast při hranici s Polskem a Německem jako tzv. oblast s intenzivním odlovem prasat divokých. Snahou je snížit v daných regionech populaci divočáků na minimum, abychom zabránili zavlečení nákazy do našich chovů. Proto i nadále na našem území pokračuje celoplošný monitoring AMP. V boji s neviditelným nepřítelem, kterým bezesporu viry jsou, je důležitá především prevence a bezpodmínečné dodržování zásad biologické bezpečnosti.
Dalším, čím jsem se při svém nástupu do funkce ministra zabýval, bylo nastavení nové podoby společné zemědělské politiky (SZP). Nakonec ji po dlouhých vyjednáváních a s dvouletým zpožděním v minulých dnech schválil Evropský parlament. Za úspěch považuji, že se nám v nové SZP, která ovlivní podobu zemědělství v členských zemích EU do roku 2027, podařilo prosadit přes 80 % našich požadavků. Jsou to například dobrovolné zastropování, redistributivní platba - tedy podpora pro malé zemědělce prostřednictvím platby na první hektary, podpora citlivých sektorů a definice aktivního zemědělce. Ta umožní posuzovat vykonávání zemědělské činnosti bez dalších byrokratických požadavků. Dojednaná nová pravidla pro rozdělování zemědělských dotací by měla podpořit hospodaření šetrnější vůči životnímu prostředí, zvýhodnit malé a střední zemědělce a lépe připravit agrární sektor na případné krize či výkyvy na trhu. Délka vyjednávání i výsledná podoba ukazují, že jde o těžce dohodnuté kompromisní řešení. Jsem však přesvědčen, že Česká republika ve vyjednávání obstála.
Pokud se ohlédnu za končícím volebním obdobím, kdy jsem byl ministrem zemědělství, musím v první řadě poděkovat celému týmu, všem lidem, se kterými jsem mohl pracovat na tom, aby české zemědělství a potravinářství bylo v dobré kondici. Myslím si, že se to i přes veškeré problémy, ať už to bylo sucho, kůrovcová kalamita nebo koronavirová epidemie, podařilo. Mám radost, že seznam úspěchů mnohonásobně předčí seznam toho, co se nezvládlo. Z úspěchů mohu vyjmenovat například budování rybníků. Slíbil jsem, že každý den v průměru vybudujeme, opravíme nebo obnovíme jeden rybník. Tento závazek jsme splnili. Podařilo se nám propojit vodárenské soustavy. V sedmi projektech jsme zajistili lepší zásobování pitnou vodou pro 1,5 milionu lidí. Navýšili jsme peníze na pozemkové úpravy, které pomáhají zadržet vodu v krajině. Prosadili jsme zákon o potravinách, tzn. zákaz dvojí kvality potravin, zvýhodnění dodavatelů biopotravin a lokálních potravin do škol, nemocnic či krajských úřadů a ministerstev. Ministerstvo zemědělství je jediný resort, který systémově podporuje potravinové banky. Podařila se rekordní obnova lesů a změna jejich druhové skladby. Nové výsadby by každoročně pokryly území o velikosti Krkonošského národního parku. Je to úžasný kus práce, za který patří lesníkům velký dík. V zemědělství se nám podařilo navýšit národní dotace na 5 miliard korun, což pomůže konkurenceschopnosti našeho zemědělství. Myslím si, že české zemědělství je dostatečně zelené a že čeští zemědělci mohou být příkladem ve snižování spotřeby chemických ochranných látek. Jako první v Evropské unii jsme zakázali používání glyfosátu na potravinářské plodiny. Naši zemědělci se také úspěšně vyrovnali se snížením pěstební plochy jedné plodiny na 30 hektarů. A za to vše bych chtěl všem zemědělcům a potravinářům poděkovat. Jejich práce je pro nás všechny nezbytná, protože nám zajišťují každodenní stravu a udržují krajinu. Proto je potřeba je podporovat, vážit si jejich práce a připomínat to všem lidem. Ještě jednou velké díky.