Budoucnost společné zemědělské politiky a dopady sucha. Ministr Šebestyán jednal na Radě AGRIFISH v Bruselu

Ministr Šebestyán v debatě o podobě nové společné zemědělské politiky po roce 2027 zdůraznil, že jednou z nejdůležitějších otázek je dokončení jednání o definici zemědělce a aktivního zemědělce. Právě tato pravidla budou určovat, komu bude podpora v budoucnu směřovat. Česko zároveň prosazuje takové nastavení, které zajistí právní jistotu zemědělců i administrativních orgánů a nebude vytvářet zbytečnou byrokracii.

„Za mimořádně důležité považujeme dokončení diskuse o definicích zemědělce a aktivního zemědělce. Podpora musí směřovat k aktivní zemědělské činnosti, zároveň však nesmíme vytvářet další administrativní překážky pro zemědělce ani členské státy,“ uvedl ministr zemědělství Martin Šebestyán.

Česká republika současně zdůraznila, že pravidla pro rozdělování přímých podpor musí zohledňovat rozdílnou strukturu zemědělství v jednotlivých členských státech. Odmítá proto povinné nastavování zastropování či snižování podpor bez dostatečné flexibility pro členské země. Česko rovněž upozornilo na potřebu jasného a předvídatelného přechodu mezi současným a budoucím programovým obdobím a vyzvalo k včasnému schválení národních a regionálních partnerských plánů, aby zemědělci měli dostatek času na přípravu nových pravidel.

Ministr Šebestyán během jednání také otevřel otázku rychlé reakce na krizové situace a využití fiskálních nástrojů, které by zemědělcům pomohly lépe zvládat současné ekonomické výzvy.

Významnou část jednání ministři věnovali dopadům dlouhodobého sucha, které letos zasáhlo řadu evropských zemí. Česká republika podpořila Rakousko, Slovensko, Slovinsko a Chorvatsko, které téma na Radě otevřely, a upozornila na skutečnost, že také čeští zemědělci čelili negativním dopadům dlouhodobého nedostatku srážek a vysokých teplot.

„Opakující se období sucha ukazují, že musíme přejít od krátkodobých reakcí ke strategickému posilování odolnosti zemědělství při zajišťování dostupných potravin. Voda musí být považována za strategický zdroj a budoucí evropské politiky tomu musí odpovídat i z hlediska financování,“ uvedl ministr zemědělství Martin Šebestyán.

Česká republika vyzvala k větším investicím do zadržování vody v krajině, vodních nádrží, závlah, zdravé půdy a další vodohospodářské infrastruktury. Zároveň zdůraznila, že ochrana klimatu a konkurenceschopnost evropského zemědělství se nesmějí dostávat do vzájemného rozporu.

Během ministerské debaty o akčním plánu pro hnojiva podpořilo Česko posílení evropské výroby hnojiv, zajištění dostupných cen energií, větší diverzifikaci dodavatelů a rozvoj recyklace živin a precizního zemědělství. Podle České republiky je dlouhodobá dostupnost hnojiv přímo spojena s konkurenceschopností evropského zemědělství i potravinovou bezpečností Evropské unie.

Ministři se zabývali také aktuální situací na zemědělských trzích. Česká republika upozornila, že domácí zemědělci čelí souběhu nepříznivých klimatických podmínek, nízkých realizačních cen a vysokých nákladů na vstupy. Letošní sklizeň základních obilovin je meziročně nižší téměř o 16 %, produkce kukuřice na zrno téměř o 30 % a produkce řepky o více než pětinu. Česko proto podpořilo rychlejší a administrativně jednodušší využívání krizové podpory a investice do dlouhodobé odolnosti zemědělské výroby.  

Ministři rovněž jednali o budoucím nastavení společné rybářské politiky na období 2028 až 2034. Česká republika podpořila dosažený kompromis a zdůraznila význam podpory akvakultury, produktivních investic, inovací a zpracování ryb. Podle Česka musí budoucí pravidla zachovat dostatečnou flexibilitu pro členské státy a nesmí vést k dalšímu nárůstu administrativní zátěže. Současně Česká republika upozornila na nutnost zachovat odpovídající financování společné rybářské politiky i v příštím víceletém finančním rámci.

Na závěr jednání se ministři věnovali také otázce nákaz hospodářských zvířat, konkrétně situací kolem afrického moru prasat ve Finsku a šíření nákaz v chovech ovcí a koz na jihovýchodě Evropy. Česká republika vyjádřila solidaritu s postiženými chovateli, zároveň ale zmínila, že v boji s takto závažnými nákazami je nezbytné pamatovat na kapacity kompetentních autorit a důsledné uplatňování společně přijatých postupů.

Na bilaterální úrovni jednal ministr Šebestyán o prioritách České republiky také se svým slovenským protějškem Richardem Takáčem, s vedoucím delegace budoucího litevského předsednictví náměstkem ministra zemědělství Rimantasem Taraškevičiusem a s ministryní zemědělství a lesnictví Finska Sari Essyahovou.

 

Marek Otava

zástupce tiskového mluvčího

Ministerstvo zemědělství