Ministři zemědělství se shodli na dalším směřování společné zemědělské politiky po roce 2027

„Byl to náročný den. Měli jsme řadu bilaterálních jednání, a to jak s evropským předsednictvím, tak se státy V4, Itálií, Francií, Lucemburskem, Portugalskem a dalšími partnery. Myslím, že přijatý kompromis je velmi dobrý a České republice se podařilo prosadit hlavní priority pro další směřování společné zemědělské politiky,“ řekl ministr zemědělství Martin Šebestyán.

Hlavním bodem jednání byla budoucnost společné zemědělské politiky po roce 2027. Ministři navázali na předchozí diskuse o jejím nastavení a potvrdili potřebu zachovat její společný evropský rámec při současném respektování národních specifik jednotlivých členských států.

Česká republika za důležitý výsledek považuje potvrzení, že otázky zastropování podpor a degresivity budou nadále řešeny v souvislosti s vyjednáváním budoucího víceletého finančního rámce Evropské unie. Předsednictví se k tomu zavázalo zvláštním prohlášením.

Členské státy se rovněž shodly na základních definicích příjemců podpor, které mají zajistit férové podmínky pro různé typy a velikosti zemědělských podniků. Dohoda zároveň zachovává podporu citlivým sektorům, potravinářství, generační obměně i mladým zemědělcům. Česká republika také dosáhla podpory u pozemkových úprav a dalších opatření, která přispívají k lepšímu zadržování vody v krajině, ochraně půdy před erozí a posilování odolnosti zemědělství vůči dopadům změny klimatu.

Významnou součástí dosaženého kompromisu je také další zjednodušení pravidel a snižování administrativní zátěže pro zemědělce. Výsledný kompromis vytváří dobrý základ pro navazující jednání o víceletém finančním rámci Evropské unie i následná vyjednávání s Evropským parlamentem. Česká republika zároveň společně se Slovenskem předložila prohlášení vymezující priority pro další fázi jednání o budoucnosti SZP, zejména s důrazem na zachování dostatečného financování evropského zemědělství.

Ministři se dále věnovali otázkám zemědělského obchodu a aktuálnímu vývoji obchodních vztahů Evropské unie se třetími zeměmi. Diskutovali především o příležitostech pro evropské zemědělce a potravináře na zahraničních trzích a o podmínkách, které zajistí férovou hospodářskou soutěž mezi evropskými a zahraničními producenty.

V rámci bodů předložených jednotlivými členskými státy se ministři zabývali také problematikou výskytu bakterie Xylella fastidiosa, která představuje významné riziko pro zemědělské plodiny a další druhy rostlin v Evropě. Diskuze se zaměřila na prevenci šíření této nákazy a na podporu účinných ochranných opatření.

Česká republika předložila také iniciativy zaměřené na prodloužení mimořádné dočasné podpory na pokrytí zvýšených nákladů na zemědělská paliva, přijetí evropských opatření na podporu adaptace zemědělství na změnu klimatu a posílení vodní odolnosti zemědělských podniků a návrh na snížení administrativní zátěže v oblasti integrované statistiky zemědělských podniků po roce 2030.

V oblasti rybářství ministři projednali možnosti dalšího zjednodušování administrativních pravidel a praktické zkušenosti členských států s novými digitálními nástroji využívanými při kontrole dovozu produktů rybolovu. Cílem je zajistit účinnou kontrolu trhu při současném snížení administrativní zátěže pro dotčené subjekty.

Česká republika bude i nadále prosazovat takové nastavení evropských zemědělských politik, které posílí konkurenceschopnost zemědělců, přispěje ke snižování zbytečné administrativy a zajistí stabilní podmínky pro produkci kvalitních a bezpečných potravin v Evropské unii.
 

 

Marek Otava

zástupce tiskového mluvčího

Ministerstvo zemědělství