O podobě budoucí SZP a Víceletém finančním rámci jednali v Budapešti ministři zemědělství zemí V4, Bulharska a Rumunska
Tisková zpráva — Ke společnému jednání se dnes v Budapešti sešli ministři zemědělství zemí Visegrádské skupiny (V4), Bulharska a Rumunska. Diskutovali o podobě nového Víceletého finančního rámce (VFR), nastavení budoucí společné zemědělské politiky (SZP) a také o problematice regulace používání olova v rybářství. Ministři zdůraznili, že současná geopolitická situace klade na evropské zemědělství stále vyšší nároky a vyžaduje stabilní podmínky pro produkci potravin, investice i modernizaci.
„V rámci dnešního jednání jsme jasně deklarovali, že Česká republika podporuje legislativní samostatnost společné zemědělské politiky a požaduje převedení všech relevantních článků z legislativy k problematice zemědělství a venkovských oblastí do jejího návrhu, včetně klíčových definic. Zásadní pro nás je zejména definice zemědělce, ta bude určovat způsobilost k podpoře a musí umožnit potřebnou míru flexibility na úrovni členských států. Pokud má společná zemědělská politika plnit své cíle a podporovat konkurenceschopnost, musí být nastavena předvídatelně, s důrazem na kontinuitu a efektivní využití prostředků,“ řekl v kontextu dopadů aktuálních geopolitických výzev ministr zemědělství Martin Šebestyán.
Ministři se shodli, že otázka legislativního vymezení SZP má zásadní význam pro fungování politiky, její finanční řízení a naplňování očekávaných cílů. Česko vnímá jako zásadní otázku degresivity a zastropování, kde jednoznačně preferuje dobrovolnost aplikace těchto opatření a zohlednění národních specifik v podobě zavedení dalších nástrojů (zohlednění struktury podniku, výrobní zaměření, odpočty atd.). Rovněž podporuje zachování maximální finanční samostatnosti členských států, možnost samostatné obálky pokrývající všechna opatření, zahrnutí zpracování zemědělské produkce, pozemkových úprav, poradenství, vzdělávání, EIP či LEADER do alokace SZP, navýšení rozpočtu SZP minimálně na úroveň stávajícího období, s ohledem na více než 20% inflaci posledních let.
Významná část jednání byla věnována také době přechodu na nové legislativní období. Ministři upozornili na nezbytnost realistického harmonogramu a potřebu přechodného období, které umožní dokončení běžících projektů a plynulý náběh nového systému. Představitelé V4+2 se rovněž shodli na nutnosti aktivní komunikace společných závěrů směrem k Evropské komisi i aktuálnímu a budoucímu předsednictví Rady EU.
Jednání se týkalo i návrhu omezení používání olova ve střelivu a rybolovu, zejména dopadů na rekreační rybářství a praktické limity dostupných alternativ. Podle ministrů je nezbytné hledat řešení šetrná k životnímu prostředí i realistická z hlediska technických a finančních možností uživatelů. Někteří zástupci apelovali na nutnost přepracování aktuální podoby návrhu tak, aby lépe reflektovala specifické podmínky jednotlivých zemí. Diskutována byla rovněž problematika nákazové situace a dopady posledního geopolitického vývoje z hlediska cen a dostupnosti zemědělských vstupů, zejména hnojiv.
Ministři přijali společnou deklaraci, která upozorňuje na význam zachování silné a samostatné společné zemědělské politiky se dvěma pilíři a odpovídajícím rozpočtem, který nebude v soutěži s jinými politikami EU. Dokument zároveň apeluje na nutnost zachovat klíčové nástroje, jako jsou programy rozvoje venkova, poradenské služby, pozemkové úpravy nebo iniciativy LEADER a EIP.
Vojtěch Bílý
tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství