V Brně se koná mezinárodní vědecká konference o adaptaci zemědělství na klimatickou změnu
Tisková zpráva — Jak zajistit dostatek kvalitních potravin v době klimatické změny? Odpovědi přináší mezinárodní konference „Adaptace zemědělství na klimatickou změnu“, která se dnes koná na brněnském výstavišti v rámci veletrhu AGRISHOW. Setkávají se zde zástupci vědy, zemědělské praxe, státní správy i evropských institucí. Diskutují o konkrétních nástrojích a řešeních pro budoucnost zemědělství.
Klimatická změna mění podmínky pro zemědělskou produkci i podobu evropské krajiny. Odborníci z oblasti vědy, zemědělské praxe, veřejné správy i profesních organizací se proto setkávají na konferenci, jejímž cílem je hledat konkrétní řešení, jak na tyto změny efektivně reagovat.
„Adaptace na klimatickou změnu už není otázkou vzdálené budoucnosti, ale zásadním předpokladem stability zemědělské výroby, ekonomiky podniků i péče o krajinu. Klíčové je propojení vědy a inovací, praxe a veřejné správy,“ říká náměstkyně ministra zemědělství Jaroslava Špalková.
K vysoké odborné úrovni a mezinárodnímu rozměru konference přispívá účast zahraničních odborníků. Výkonný ředitel Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) Nikolaus Kriz se zaměřuje na roli vědeckého hodnocení rizik v kontextu klimatické změny a technologických inovací.
Jedním z klíčových témat je pěstování nové generace plodin přizpůsobených měnícím se klimatickým podmínkám. Tyto odrůdy lze získat cílenou úpravou genetické informace pomocí nových genomických technik. Praktické zkušenosti s jejich využitím představuje Tomáš Čermák ze společnosti Ball Horticultural Company (USA). Ve své prezentaci se zaměřuje mimo jiné na metodu CRISPR, založenou na cílené úpravě již existujících genů bez vnášení cizorodé DNA, a ukazuje konkrétní příklady rostlin získaných tímto způsobem v praxi ve Spojených státech.
Aktuálnímu vývoji v této oblasti se věnuje Oana Dima z VIB-UGent Center for Plant Systems Biology v Belgii. Ve svém vystoupení seznamuje s postojem mezinárodní vědecké komunity k novým genomickým technikám a připravovaným regulačním rámcem EU.
„Nové genomické techniky umožňují rychleji šlechtit plodiny lépe snášející extrémy počasí a odolné vůči chorobám a škůdcům. Podmínkou jejich využití v Evropě je schválení regulačního rámce,“ uvádí Jaroslav Doležel z Ústavu experimentální botaniky AV ČR.
Jitka Götzová, ředitelka Odboru bezpečnosti potravin Ministerstva zemědělství, v této souvislosti představuje na konferenci přístup České republiky k připravované legislativě EU v oblasti nových genomických technik.
„Česko podporuje využívání nových genomických technik v zemědělství, považuje je za bezpečný nástroj, který může přispět k vyšší odolnosti, udržitelnosti a konkurenceschopnosti potravinářství. Jednodušší nové genomické techniky, srovnatelné s běžným šlechtěním, by neměly podléhat zbytečné regulaci, ale jasným a přiměřeným pravidlům s minimální administrativní zátěží,“ komentuje postoj ČR ministr zemědělství Martin Šebestyán.
Dalším tématem konference je společná zemědělská politika EU a její budoucí směřování. Petr Lapka z Generálního ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova Evropské komise představuje návrh nové SZP na období 2028–2034, která zachovává finanční podporu pro zemědělce, zároveň však klade větší důraz na zjednodušení pravidel, spravedlivější zacílení podpory a posílení odolnosti vůči klimatickým i tržním krizím. Reforma má rovněž podpořit udržitelné hospodaření, inovace a lepší reakci na sucha, povodně či výpadky trhu.
Markus Röser ze společnosti BASF představí praktická adaptační opatření a inovativní technologie, které zvyšují odolnost plodin vůči suchu a extrémním klimatickým podmínkám. Zaměří se mimo jiné na využití precizního zemědělství a moderních šlechtitelských postupů pro stabilizaci výnosů.
Program vyvrcholí panelovou diskusí, v níž se střetnou pohledy politiků, regulátorů, vědců i samotných zemědělců.
Vojtěch Bílý
tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství