Metodické přístupy
Síť monitorovacích ploch Bazálního monitoringu zemědělských půd (BMP) vznikla v roce 1992, kdy také proběhly první odběry půdních vzorků v základní síti 190 pozorovacích ploch. V roce 1995 byly odběry zopakovány
za použití optimalizované metody vzorkování. V roce 1997, byl založen subsystém kontaminovaných ploch.
Na lokalitách charakteristických anorganickým znečištěním jak antropogenního tak geogenního původu vzniklo
27 pozorovacích ploch. Mapka ukazuje současné rozmístění lokalit BMP.
Obr.: Lokalizace pozorovacích ploch Bazálního monitoringu půd
(zobrazit mapu v původní velikosti)
Legenda
Hlavní zásady výběru pozorovacích ploch v základním systému monitoringu:
- dodržení vzájemného poměru mezi půdními typy tak, aby odpovídal plošnému výskytu půdních typů
v České republice, - zastoupení kultur podle výskytu v České republice,
- rovnoměrné rozložení pozorovacích míst na ploše okresu (regionu),
- vystižení rozdílných výrobních podmínek regionu.
Nejvýznamnější podmínkou pro založení plochy v subsystému kontaminovaných ploch byly nadlimitní (ve smyslu tehdy platné vyhlášky č. 13/1994 Sb.) obsahy rizikových prvků.
Pozorovací plochy jsou definovány jako obdélníky o délce stran 25 x 40m; o celkové rozloze 1000m2. Každá plocha je charakterizovaná zeměpisnými souřadnicemi, morfologií terénu, klimatickými a půdními poměry. V těsné blízkosti každé plochy byla vykopána a popsána pedologická sonda.
V rámci celého souboru pozorovacích ploch monitoringu existují tři odběrová schémata:
- Jednorázové odběry jsou prováděny při výkopu pedologické sondy. Odebírají se neporušené půdní vzorky, tzv. fyzikální válečky ke stanovení vybraných fyzikálních vlastností půd, a porušené půdní vzorky, ke stanovení chemických a fyzikálně-chemických vlastností půd. Tato stanovení jsou provedena na všech pozorovacích plochách sítě monitoringu.
- Základní odběry jsou prováděny v šestileté periodě. Zjišťovány jsou především (agro)chemické vlastnosti půd. Odběry v základní periodě probíhají na všech pozorovacích plochách monitoringu.
- Každoroční odběry jsou zaměřeny na sledování stavu a vývoje znečištění půd organickými polutanty, a na možnou kontaminaci potravinového řetězce prostřednictvím zemědělských plodin (odběry rostlin). Tyto odběry probíhají na vybraném souboru pozorovacích ploch.
| Jednorázové odběry a identifikace pozorovací plochy | Základní vzorkování v šestileté periodě | Každoroční odběry |
|---|---|---|
| Fyzikální parametry - momentní vlhkost, objem. hmotnost red., pórovitost, max. kapilární vodní kapacita, vzdušná kapacita | Aktivní a výměnné pH | Minerální dusík - Nmin |
| Zrnitost | Přístupné živiny - P, K, Mg, Ca (Mehlich III) | Mikrobiální a biochemické parametry |
| Cox, Ntot | Cox, Ntot | Organické polutanty - HCH, HCB, látky skupiny DDT, PCB, PAH |
| Sorpční kapacita půdy - potenciální, aktuální | Sorpční kapacita půdy - aktuální | Obsah rizikových prvků v zemědělských plodinách |
| Prvková analýza (As, Be, Cd, Co, Cr, Cu, Mo, Ni, Pb, V, Zn) - lučavka královská; Hgtot | Prvková analýza (As, Be, Cd, Co, Cr, Cu, Mo, Ni, Pb, V, Zn) - lučavka královská, 2M HNO3; Hgtot | Evidence dávek hnojení a přípravků na ochranu rostlin |
|
Popis půdní sondy |
Přístupné mikroelementy - B, Cu, Fe, Mo, Mn, Zn, | |
| Záznam identifikačních údajů o pozorovací ploše |
Odběry vzorků při základních odběrech jsou prováděny po úhlopříčkách (viz odběrové schéma); odebírají se vždy čtyři směsné vzorky z ornice a podorničí; při každoročních odběrech se vzorkování provádí metodou "po lomené čáře".
Vzorky orné půdy se odebírají z ornice (dle mocnosti horizontu, maximálně do 25 cm) a podorničí (35 - 60 cm), v sadech a vinicích taktéž ze dvou horizontů (0 - 30 cm, 30 - 60 cm), na chmelnicích z ornice (10 - 40 cm) a podorničí (40 - 70 cm); u trvalých travních porostů ze tří horizontů (0 - 10 cm, 10 - 25 cm, 25 - 40 cm; vždy po odstranění svrchní drnové vrstvy).