Vyhledávání

Ministerstvo zemědělství vypracovalo v roce 2015 novelu vyhlášky č. 245/2002 Sb., o době lovu jednotlivých druhů zvěře a o bližších podmínkách provádění lovu. Hlavním důvodem jsou rostoucí škody působené spárkatou zvěří na lesních porostech, zemědělských plodinách a zemědělských pozemcích, stejně tak přibývající střety zvěře s občany, materiální škody na majetku a nárůst dopravních nehod, tj. srážky se zvěří.

Zásadní změnou je úprava v době lovu prasete divokého. Od 1. 1. 2016 lze lovit všechny věkové kategorie bez rozdílu pohlaví – doba lovu stanovena od 1. 1. do 31. 12. U jelena evropského, daňka skvrnitého, muflona a siky japonského lze mláďata (koloucha, daňče a muflonče) lovit do 31. 3. Další změna umožní lov jezevce lesního, a to již od 1. 9. Rovněž se sjednotí konec doby lovu bažanta obecného v bažantnicích loveckou zbraní a loveckým dravcem tak, že možnost lovu s pomocí dravce bude prodloužena do 31. 1.

Ministerstvo zemědělství si je plně vědomo, že rozšíření doby lovu zvláště u samičí zvěře prasete divokého se může jevit jako neetické a odporující všem dobrým mysliveckým mravům, a proto jasně deklaruje, že úprava vyhlášky nezakládá uživatelům honiteb povinnost, ale dává jim k dispozici nástroj k řešení problémů v případě, že není jiné adekvátní východisko.

Úprava vyhlášky sice umožní lov vybraných druhů spárkaté zvěře v delším časovém úseku, ale současně klade i vyšší nároky a zodpovědnost na jednotlivé uživatele honiteb, potažmo myslivecké hospodáře. Předpokládá se i kvalitnější sledování a vyhodnocování skutečných početních stavů na základě sčítání zvěře, pobytových znaků a působených škod a z toho vyplývající zodpovědnější plánování chovu a lovu.

U prasete divokého, jako druhu, který není ve značné části honiteb normovanou zvěří, pak nastavení jasných interních podmínek jeho etického a mysliveckého lovu právě ve vztahu ke vznikajícím škodám působených zvěří.