Biomasa
Zemědělská a lesní biomasa je významnou surovinou pro sektor bioekonomiky. Bioekonomiku lze definovat jako hospodářský systém, založený na udržitelném a oběhovém využívání obnovitelných biologických zdrojů a jejich přeměně například na materiály, paliva, nebo teplo a elektřinu. Do udržitelného využití biomasy patří nejen využití zemědělských komodit cíleně pěstovaných udržitelnými postupy, ale také využití vedlejších zemědělských produktů, jako jsou např. posklizňové zbytky, nebo biologicky rozložitelné odpady a kafilerní konfiskáty.
Energetické využití biomasy může probíhat jak formou přímého spalování, tak prostřednictvím výroby tvarovaných paliv (agropelet a agrobriket), nebo formou anaerobní digesce bioplynu a biometanu. Výroba elektřiny, tepla a biometanu z biomasy nadále zůstává jednou z důležitých a rozšířených možností diverzifikace zemědělské výroby. Mezi specifické způsoby zemědělské produkce biomasy pro nepotravinářské využití patří pěstování rychle rostoucích dřevin na zemědělské půdě, nebo agrolesnictví. V souladu se zákonem č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie, musí biomasa využívaná pro podporovanou výrobu elektřiny a tepla spalováním pevné biomasy ve výrobnách s celkovým jmenovitým tepelným příkonem nad 7,5 MW nebo pro výrobu bioplynu ve výrobnách s celkovým jmenovitým tepelným příkonem nad 2 MW splňovat legislativně stanovená kritéria udržitelnosti a minimální úspory emisí skleníkových plynů.