Změna klimatu

Klima neboli podnebí se přirozeně měnilo, mění a měnit bude. Základní důvody těchto změn jsou většinou známy. Ovlivňují je astronomické i další přírodní faktory, například změny dráhy, po které Země obíhá kolem Slunce, nebo výkyvy sluneční aktivity. Proto se střídají doby ledové a meziledové, proto během nich dochází k menším změnám.

Důležitou roli má také tzv. skleníkový efekt zemského ovzduší. Spočívá v tom, že sluneční záření prochází jenom s malými změnami atmosférou k povrchu Země, který ho pohlcuje. Energií slunečního záření se zemský povrch ohřívá a přebytečné tepelné energie se zbavuje převážně opět vyzářením ve formě tzv. infračerveného záření. Infračervené paprsky však již atmosférou nepronikají tak snadno jako viditelné záření sluneční a z větší části se v ovzduší absorbují. Atmosféra se jimi ohřívá a přebytečnou energii podobně jako zemský povrch vyzařuje ve formě infračerveného záření. Jeho část směřuje k zemskému povrch, který dále ohřívá. Proto je teplota při povrchu země podstatně vyšší – asi o 30 stupňů Celsia - než kdyby tento efekt neexistoval.

Infračervené záření ze zemského povrchu pohlcují a skleníkový efekt tak působí jen některé složky ovzduší, tak zvané skleníkové plyny. Mezi nejdůležitější patří vodní pára, oxid uhličitý (CO₂), metan (CH₄) a oxidy dusíku, které jsou z praktických důvodů vyjadřovány jako oxid dusný (N₂O). Tyto plyny se vyskytují v atmosféře přirozeně, ale jejich koncentrace může vzrůstat i následkem lidské činnosti. Kromě toho se do ovzduší dostávají i plyny uměle syntetizované – připravené člověkem, které také způsobují skleníkový efekt (například chlorované a fluorované uhlovodíky a hexafluorid síry).

Na stránkách Ministerstva životního prostředí je k dispozici Národní program na zmírnění změn klimatu a další dokumenty ČR a OSN.