Trendy půd v ČR – výsledky výzkumu

V rámci řešení tohoto výzkumného úkolu „Využití archivních dat ke stanovení trendů změn půdních vlastností“ v letech 2016 a 2017 bylo odebráno 170 kopaných půdních sond. U těchto sond došlo k detailnímu popisu půdy, který slouží při hodnocení změny zemědělského půdního fondu za posledních 40 let. Zároveň bylo odebráno více než 1 300 půdních vzorků, na kterých byly analyzovány fyzikálně-chemické parametry půd metodami srovnatelnými v době konání Komplexního průzkumu půd v 70. letech minulého století. Vznikla nám tak párová data, ze kterých se dají vyhodnotit trendy změn půdních vlastností v ČR v posledních 40 let.

TRENDY:

• Utužení půdy – alarmující je statisticky průkazné zjištění o celkovém snížení objemové hmotnosti půdy a tudíž snížení celkové pórovitosti půd ČR. Zhoršení fyzikálních vlastností může mít souvislost s technogenní formou utužení půdy (užívání těžké zemědělské techniky).

• Eroze půdy – znatelné projevy především na území Jižní Moravy, kde byly zaznamenány změny půdní bonity až na úrovni půdního typu.

• Zastavování území – 37 % všech zaměřených původních sond bylo vlivem rozšiřující se aglomerace měst a obcí z výběru vyřazeno.

• Půdní sorpce (vázání živin) – výzkum poukázal na snižující se úroveň sorpčního komplexu. Tato plíživá forma degradace může do budoucna ovlivnit půdní úrodnost.

• Půdní struktura – parametry indexu stability půdní struktury signalizují možné ohrožení „zdraví půdy“ jako důsledek snížené kvality půdní organické hmoty, což úzce souvisí s projevy utužení půd. Vzniká tak potřeba podpořit opatření směřující k obohacování půdy, především o snadno rozložitelné složky obsažené převážně v rostlinných zbytcích, hnoji a kompostech.

• Půdní reakce – výzkum ukázal na mírné snížení pH půdy, což má za následek sice rychlejší výměnu živin, ale zároveň vyčerpává sorpční komplex – důsledek intenzifikace zemědělství.

• Organická hmota – stav celkové organické hmoty je v orniční vrstvě stabilní, mírný úbytek byl zaznamenán v podorničí. Celkový obsah organické hmoty ukazuje na zásobu zdrojů strukturálního uhlíku, neodráží však obsah humusu tolik potřebného k tvorbě stabilních, erozně odolných a vysoce produkčních půd.

Výsledky výzkumu ukazují, že zcela nepochybně dochází k výraznému utužování zemědělských půd ČR, které postupně vede k rapidnímu snížení zasakovací (infiltrační) schopnosti půd, zrychleným projevům eroze a snížení zásob podzemní vody. V rámci udržitelnosti kvality půdy bude žádoucí střídat osevní postupy mělkého zpracování půdy s hloubkovým kypřením, dodávat kompost nebo statková hnojiva do půdy a zařadit víceleté pícniny do osevního postupu. Další agrotechnická doporučení i s ohledem na dopad klimatických změn naleznete na: https://kalkulacka.vumop.cz/docs/doporuceni_pudni_vlaha.pdf

Ministerstvo zemědělství v rámci šíření osvěty mezi zemědělci a aplikace nejnovějších vědeckých poznatků do praxe vyvinulo řadu volně dostupných internetových aplikací, které mohou pomoci zemědělcům efektivně řešit erozi a další degradační faktory viz: http://eagri.cz/public/web/mze/puda/aplikace-mapove-podklady/uzitecne-aplikace/. 

Dále Ministerstvo zemědělství připravilo dotační program na pomoc zemědělcům formou názorných praktických ukázek ucelených postupů udržitelných způsobů hospodaření viz: http://eagri.cz/public/web/mze/puda/demonstracni-farmy/.

V roce 2017 bylo v rámci 7 demonstračních farem realizováno 47 demonstračních akcí s účastí cca 3 500 zemědělců. Cílem je ukázat, že lze skloubit ziskovou zemědělskou výrobu s půdoochrannými technologiemi a posilováním adaptace zemědělství na změnu klimatu. Na těchto akcích si zemědělci předávají potřebné zkušenosti. V roce 2018 bude projekt Demonstračních farem rozšířen o témata Integrované ochrany zemědělství a Ekologického zemědělství.