Utužení půdy
Vymezení problému
Nadměrné utužování půd je důsledkem intenzivního hospodaření. Jde o stlačování půdy opakovanými přejezdy těžkou zemědělskou technikou (traktory, kombajny), které vede ke snížení pórovitosti a propustnosti, tedy retenční schopnosti půdy i ke snížení úrodnosti. Jde o degradaci (rozpad) půdní struktury, mající za následek změny pórovitosti, objemové hmotnosti, schopnosti infiltrace a propustnosti, snížení retenční kapacity.
Příčiny utužení půdy
Antropický vliv na rozpad půdní struktury s následným utužením má zejména:
- utužování půdy těžkými mechanismy zvláště za nevhodných vlhkostních podmínek,
- další způsoby nevhodné kultivace (orba na stejnou hloubku),
- vysoká závlaha půdy,
- pěstování monokultur s nízkým nebo žádným zastoupením víceletých pícnin v osevním postupu,
- vysoké hnojení draselnými hnojivy,
- acidifikace půdy,
- úbytek půdní organické hmoty.
Důsledky utužení půdy
Degradace fyzikálních vlastností půdy, rozpad struktury a z ní vyplývající utužení podorničí a spodin a tvorba krust na povrchu půdy negativně ovlivňují produkční a mimoprodukční funkce půdy, protože:
- je omezena infiltrace, urychlen povrchový odtok, a proto je zvýšena eroze,
- snížení pórovitosti zmenšuje retenční vodní kapacitu a využitelnou vodní kapacitu,
- je omezena účinná hloubka půdního profilu pro rostliny,
- jsou vytvořeny zhoršené podmínky pro vzcházení a vývoj rostlin − mají méně vody, živin i vzduchu,
- je potlačena biologická aktivita půdy zhoršením vzdušného, vodního a termického režimu půdy.
Náklady na odstranění škod způsobených utužením půdy
Celkové náklady na odstraňování škod jsou obrovské a lze je rozdělit do několika oblastí. Hlavní je přímý vliv na omezenou infiltraci a retenci vody v půdě, a tím urychlování povrchové odtoku, rozvoji procesu eroze, vzniku povodní apod. Na odstranění těchto škod jsou každoročně vynakládány značné finanční prostředky. Dále dochází k snižování výnosů pěstovaných plodin, a tím i snižování možnosti konkurence hospodařících subjektů na utužené půdě.
Vliv změny klimatu na utužení půdy
Vzhledem ke změnám v teplotních poměrech a rozložení srážek tak lze jednoznačně očekávat výrazný negativní posun a zhoršení již současně špatného stavu. Tím lze očekávat výrazné zvyšování rizika povodní a dlouhodobého sucha, včetně snižování rostlinné produkce.
Závažnost problému
Utužením je v ČR ohroženo kolem 40 % zemědělských půd. Z toho asi 30 % je zranitelných tzv. genetickým utužením při vytvoření zajílených iluviálních a případně oglejených horizontů a více než 70 % je vystaveno tzv. technogennímu utužení. Genetické utužení je typické pro půdy s vyšším obsahem jílu. Naproti tomu technogenní utužení může být vyvoláno na půdách jakéhokoliv zrnitostního složení.
V podmínkách ČR je nejvážnějším jevem technogenní utužení podorničí a spodiny, která se kombinuje s utužením genetického původu, a to zvláště na těžších půdách. Potenciální zranitelnost zemědělských půd ČR utužením je znázorněna v Tab. 1 a na Obr. 1.
Potenciální zranitelnost půd utužením |
Zastoupení (%) |
Výměra [ha] |
vysoká |
16,20 |
677 316 |
vyšší střední |
16,84 |
703 832 |
nižší střední |
21,51 |
899 252 |
nízká |
23,71 |
991 028 |
zanedbatelná |
19,59 |
818 737 |
nehodnoceno na ZPF |
2,15 |
89 650 |
Celkem |
100,00 |
4 179 935 |
Tab. 1 Potenciální zranitelnost spodních vrstev zemědělské půdy utužením
Aktuální přehledy nabízí aplikace Půda v číslech dostupná zde: http://statistiky.vumop.cz.
Návrh řešení
Mezi agrobiologická opatření k omezování utužení půdy patří především:
- dostatečné organické hnojení,
- omezené používání fyziologicky kyselých minerálních hnojiv,
- udržování optimálních hodnot pH půdy,
- využívání hluboce kořenících plodin.
Jako technická a organizační opatření lze uvést:
- konstrukční řešení zemědělských strojů snižující jejich tlak na půdu,
- revize uspořádání půdního fondu,
- doba vstupu na pozemky,
- omezování počtu pojezdů po poli,
- šetrné a ochranné zpracování půdy.
Výsledek opatření
Zlepšení stavu o 50 %.