Zastavování území

Vymezení problému

Zastavování území (soil sealing) je definováno jako zakrytí půdy nepropustnými materiály (beton, asfalt), čímž půda ztrácí své přirozené vlastnosti a není nadále schopna plnit své přírodní funkce. Rozšiřování měst je proces přirozený a neodvratný. Nekontrolovaný průběh však může do budoucna vést k výrazným ztrátám často nejkvalitnější zemědělské půdy se všemi negativními důsledky pro krajinu a člověka.

Příčiny zastavování půdy

Mezi příčiny zastavování půd patří stále relativně nízké ceny pozemků, kdy se investorovi vyplatí stavět na zelené louce, než využít plochy v zastavěném území města, či opravovat starší budovy. Dále je to stále vysoká poptávka po nemovitostech ve velkých městech (Praha, Brno), kde již není příliš prostoru pro výstavbu, která se proto přesouvá na okraje měst. Tam se však často vyskytují ty nejúrodnější půdy.

Důsledky zastavování půdy

Důsledkem zastavení území je trvalá ztráta půdy a tedy i zničení jejích produkčních i ekologických funkcí. Snižuje se rovněž biodiverzita v daném území. Dešťové srážky a velmi omezená schopnost infiltrace vody v zastavěném území způsobují lokální povodně. Rovněž není v dostatečné míře doplňována hladina podzemní vody. Nové stavby představují i potenciální nebezpečí kontaminace svého okolí (odpadní vody, zvýšený objem dopravy apod.).

Následky na odstranění škod způsobených zastavováním půdy

Zastavení území znamená nevratnou ztráta půdy.

Vliv změny klimatu na zastavování půdy

Změna klimatu může mít vliv na environmentální migraci obyvatel z jiných částí světa a tím vyvolat větší tlak na zastavování půdy.

Závažnost problému

Zastavování půdy (soil sealing), spojené s nekontrolovatelným rozšiřováním sídel, je patrně nejvýznamnějším degradačním procesem, protože při něm dochází ke zničení všech ekologických a produkčních funkcí půdy. V roce 2007 v České republice ubylo denně cca 15 ha zemědělské půdy, z velké části půdy velmi kvalitní. Za období od roku 1966 do roku 2007 ubylo v ČR 235 tis. ha zemědělské půdy. Vzhledem k poloze České republiky uprostřed Evropy je zde vysoký potenciál pro výstavbu tranzitních center a skladišť.

Aktuální přehledy nabízí aplikace Půda v číslech dostupná zde: http://statistiky.vumop.cz.

Návrh řešení

Principy ochrany zemědělské půdy před její zástavbou nastavuje primárně zákon o ochraně zemědělského půdního fondu (viz Zákon č. 334/1992 Sb.). Například v § 4 se mimo jiné uvádí kam přednostně směřovat uvažovanou zástavbu. Z hlediska ochrany kvalitní zemědělské půdy je důležitý odstavec (3), který chrání zemědělskou půdu zařazenou do I. a II. třídy ochrany. Takto kvalitní půda může být navržena k odnětí jen v případech prokázaného jiného veřejného zájmu, který výrazně převažuje nad veřejným zájmem ochrany zemědělského půdního fondu.

Principy plošné ochrany zemědělské půdy v citovaném zákoně jsou směřovány zejména do procesu územního plánování, ve kterém se vymezují zastavitelné plochy. V tomto procesu je však potřeba smysluplně využívat všechny jeho nástroje, které jsou nastaveny souvisejícími právními předpisy. Jedná se například o racionální využití rozborů udržitelného rozvoje území, které se v pravidelných intervalech provádí na úrovni krajů a obcí s rozšířenou působností. Jejich závěry se mají promítat do úkolů územního plánování. Další možnost ovlivnit ochranu zemědělské půdy se nabízí při formulaci obsahu zadání, které vymezuje obsahový rámec územních plánů jednotlivých měst a obcí. Návrh zadání se projednává jak s orgány veřejné správy, tak s veřejností. Projednání návrhu územního plánu s orgány veřejné správy, vlastníky a s veřejností před jeho vydáním příslušným zastupitelstvem dává možnost překontrolovat, jak bylo zadání naplněno. Povinnou součástí návrhu územního plánu je jeho odůvodnění.  Logicky by tedy měly být racionálně odůvodněny požadavky na plošné rozšíření zástavby v daném správním území.

V běžné praxi se však bohužel nedaří ochranu zemědělské půdy dostatečně promítat do procesu územního plánování. V tržním prostředí ČR také nejsou pro ochranu zemědělské půdy dostatečně nastaveny ekonomické faktory. Jedná se například o výši odvodů za trvalé odnětí zemědělské půdy či danění pozemků zařazených do zastavitelných ploch. Tyto pozemky jsou daněny jako zemědělská půda, ale jejich tržní cena se blíží ceně zastavěných pozemků, která je mnohonásobně vyšší než cena zemědělských pozemků.

VÚMOP v.v.i. pod záštitou MZe vyvinul interaktivní nástroj Limity využití půdy a metodiku pro posuzování dostupnosti ploch zařazených do nižších tříd ochrany ZPF pro obce i konkrétní investiční záměry, která je dostupná na adrese: http://limitypudy.vumop.cz.

Výsledek opatření

Výsledkem navrhovaných opatření by mělo být snížení rychlosti zastavování území (zmenšení jeho plochy, podpora investic do opuštěných průmyslových a zemědělských objektů (brownfields), tvorba podkladů pro potřeby rozvoje sídel a územního plánování směřujících k přirozenému rozvoji sídel při současné ochraně nejdůležitějších funkcí půdy apod. Výsledkem opatření by mělo být snížení rychlosti záboru půdy o 50 % a zvýšení racionálního využívání brownfields o 25 %.