Zasolování půdy
Vymezení problému
Jedná se o akumulaci rozpustných solí. Přirozeně se tento jev vyskytuje v aridním prostředí. Je spojen s vyšším obsahem solí v půdním roztoku, podzemních vodách, závlahové vodě či průmyslových hnojivech. Původ zasolení vychází nejčastěji z primárních minerálů. Zdrojem solí jsou nejčastěji tyto anionty (SO42-, Cl-, CO3-) a kationty (Ca2+, Mg2+, K+, Na+, v kyselých půdách Al3+, Fe3+).
Příčiny zasolování půdy
Při výstupu podzemních vod k povrchu půdy a následném vypařování dojde ke krystalizaci solí v půdě nebo na jejím povrchu. Dále může k zasolování docházet při zavlažování zemědělsky využívaných ploch vodou, která má vysoký obsah rozpuštěných látek. Voda se ze zavlažovaných oblastí odpařuje, ale soli a jiné látky zůstávají, což způsobuje zasolování půd.
Důsledky zasolování půdy
Vysoká salinita (zasolenost) půdy a vysoký stupeň nasycení sorpčního komplexu sodíkem mohou značně ovlivnit fyzikálněchemické, chemické a biologické vlastnosti půdy a snižovat její úrodnost.
Náklady na odstranění škod způsobených zasolováním půdy
Nejsou známé.
Vliv změny klimatu na zasolování půdy
Urychlení procesu.
Závažnost problému
Zasolení půdy v České republice se týká velmi malého území, není zde tedy vážným problémem.