Acidifikace půdy

Vymezení problému

Acidifikace je degradační přírodní proces, který je možné definovat jako snížení pufrační schopnosti půdy. Acidifikace navazuje zpravidla na debazifikaci, tj. na snížení obsahu uhličitanů v půdě a půdním roztoku. Tento přírodní proces poklesu půdní reakce je ještě urychlován antropogenní činností.

Příčiny acidifikace půdy

K acidifikaci půd dochází působením přirozených půdních procesů při tzv. genetické degradaci půdy – illimerizaci a podzolizaci, zvláště v humidnějších podmínkách. Acidifikace je však také urychlována působením antropogenně podmíněných procesů. Činnost člověka se negativně projevuje používáním kysele působících průmyslových hnojiv (ale i statkových hnojiv, kejdy), účinkem imisí a kyselých dešťů (tj. přísunem oxidů – slabých kyselin síry a dusíku), odebíráním bazických prvků (především Ca) z půdy plodinami, intenzivními závlahami, ale i monokulturami nebo nízkým zastoupením víceletých pícnin a vysokým podílem obilovin.

Důsledky acidifikace půdy

Důsledkem acidifikace je pokles hodnoty půdní reakce (pH). Nižší pH půdy pak může mít negativní vliv na výnos pěstovaných plodin. Příklady optimálních hodnot pH pro některé plodiny jsou uvedeny v Tab. 4. Při poklesu půdní reakce hrozí nedostatek některých živin potřebných pro růst rostlin (Ca, Mg). Při poklesu půdní reakce se rovněž výrazně zvyšuje rozpustnost většiny rizikových prvků, které se následně uvolňují do půdního roztoku a mohou být přijímány do rostlin a vstupovat tak do potravního řetězce. S poklesem pH půdy souvisí i destrukce půdní struktury a zvýšení náchylnosti půdy k erozi. Dalšími důsledky acidifikace jsou: zhoršení kvality humusu, zpomalování uvolňování minerálního dusíku z humusu nebo petrifikace fosforu do sloučenin, ze kterých je těžko přístupný rostlinám.

Plodina

Optimální pH

 brambory

5,5−6,5

 oves

5,6−6,8

 len

6,0−7,0

 pšenice, kukuřice

6,0−7,5

 hrách, fazole

6,0−7,5

 zelenina

6,5−7,5

 cukrová řepa

6,5−8,0

Tab. 1 Optimální hodnoty pH půdy pro pěstování některých plodin

Náklady na odstranění škod způsobených acidifikací půdy

V současné době nejsou vynakládány přímé náklady na tento způsob degradace. Jedná se o náklady nepřímé, které slouží k zachování a udržení půdní úrodnosti (organická a minerální hnojiva apod.) a náklady na úpravu vody.

Vliv změny klimatu na acidifikaci půdy

Klimatické změny mohou acidifikaci ovlivňovat především změnami teploty prostředí a množstvím srážek. Při vyšší průměrné roční teplotě jsou lepší podmínky pro zvětrávací procesy a tedy relativně vyšší přísun látek ze zvětralin do půd. Jedná se zejména o zvětrávání bazických kationtů (Ca, Mg, Na, K) a tím také doplňování těchto prvků do půdního sorpčního komplexu. Při vysokých srážkových úhrnech dochází k největšímu odnosu (vyplavování) kationtů z půdy do podzemních a povrchových vod, půdní komplex je obvykle málo nasycený a zásoba prvků, majících svůj původ ve zvětrávání půdy a hornin, je malá. V místech s vysokými srážkami je také trvale vlhká půda a dobré podmínky pro tvorbu huminových kyselin a fulvokyselin, které přirozeně okyselují půdní profil (zvláště u lesních půd).

Závažnost problému

Acidifikace půd je degradačním procesem spíše lokálního charakteru. Vývoj půdní reakce naznačuje stále výraznější trend okyselování, zvláště v bramborářských oblastech s nižší pufrovací schopností chudších půd. Z porovnání průměrných hodnot výměnné půdní reakce mezi lety 1999 - 2003 a lety 2005 - 2009 zjišťovaných Ústředním zemědělským a zkušebním ústavem zemědělským (ÚKZUZ) vyplývá, že v závislosti na regionu (kraji) došlo v České republice ke změnám výměnného pH v rozmezí 0 – 0,2. V průměru pak v České republice došlo ke snížení půdní reakce o 0,1. Dle údajů VÚMOP, v.v.i. je acidifikací vysoce ohroženo 46 % půd ČR. Vysoká náchylnost půd k acidifikaci je zejména v Kraji Vysočina, dále v krajích Jihočeském a Karlovarském. Potenciální zranitelnost zemědělských půd acidifikací shrnuje Tab. 2 a Obr. 1.

Potenciální ohroženost acidifikací

Zastoupení (%)

Výměra [ha]

Vysoká

46,37

1 938 162

vyšší střední

24,24

1 013 395

nižší střední

9,77

408 440

Nízká

13,04

544 899

Zanedbatelná

5,08

212 411

nehodnoceno na ZPF

1,50

62 598

Celkem

100,00

4 179 935

Tab. 2 Potenciální zranitelnost zemědělské půdy acidifikací

Obr. 1 Potenciální zranitelnost zemědělské půdy acidifikací

Aktuální přehledy nabízí aplikace Půda v číslech dostupná zde: http://statistiky.vumop.cz.

Návrh řešení

Prevence acidifikace spočívá v odstranění či omezení jeho příčin. Konkrétně se jedná o:

  • omezení kyselých vstupů (průmyslových a organických hnojiv),
  • pravidelné střídání plodin v rotaci, omezení monokultur,
  • větší zastoupení víceletých pícnin,
  • pravidelné vápnění půd udržovacími dávkami Ca hnojiv, zejména mletého vápence.

Zvláště na kyselých matečných substrátech, které v České republice převažují, je snižování pH procesem přirozeným a je nutné tento trend omezovat tak, aby nedocházelo k další degradaci půdy a omezení hospodaření (nepříznivé pH pro růst rostlin).

Výsledek opatření

Výsledkem opatření je obnova zejména mimoprodukčních funkcí půdy a větší rezistence proti působení případné vodní eroze. Tím i úspora finančních prostředků.

Tyto webové stránky využívají k analýze návštěvnosti soubory cookies. Pokud váš internetový prohlížeč má v nastavení cookies povoleny, je nezbytný váš souhlas s použitím této technologie.

Více informací

Chyba komunikace se serverem

Nastaly technické problémy. Zkontrolujte prosím připojení k síti, a pokud pracujete jako přihlášený uživatel, ověřte prosím nastavení VPN a stav přihlášení.