Myslivost
Myslivost je považována za právně opodstatněnou činnost, jejíž náplní je dlouhodobé využívání a ochrana přírody a zvěře. Tvoří součást všech hospodářských činností prováděných člověkem v přírodě. V současné době se myslivecké hospodaření provádí na výměře cca 6 850 000 ha.
V rámci této výměry je uznáno 5 741 honiteb a 183 obor. Průměrná výměra honitby činí cca 1 200 ha. Předmětem mysliveckého hospodaření a ochrany je 69 druhů zvěře. Z toho je 33 druhů celoročně hájených a 36 druhů, které lze obhospodařovat lovem. Zvěř je považována za přírodní bohatství a její obhospodařování lovem lze provádět pouze za podmínek dodržení zásad trvale udržitelného hospodaření. Mezi tyto podmínky patří zejména udržování početních stavů na stavech, které nezpůsobují poškozování přírodního prostředí a ostatních hospodářských činností prováděných v přírodě a které současně zabezpečí biologickou reprodukci druhu a přirozená skladba populace respektující biologické zákonitosti volně žijících živočichů. Provádění myslivosti je historicky právně ochraňováno a v současné době upravuje tuto problematiku zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů.
Myslivost je na území České republiky vykonávána také jako zájmová činnost, které se věnuje na 100 000 osob. Podmínkou pro vykonávání myslivosti je splnění kvalifikačních předpokladů.
Rozšíření unijního seznamu invazních nepůvodních druhů
Revize ke dni 30.6.2016.
Revize ke dni 30.6.2016.
Dotazníkové šetření 2016
Informace k lovu prasete divokého
Ministerstvo zemědělství vypracovalo v roce 2015 novelu vyhlášky č. 245/2002 Sb., o době lovu jednotlivých druhů zvěře a o bližších podmínkách provádění lovu. Hlavním důvodem jsou rostoucí škody působené spárkatou zvěří na lesních porostech, zemědělských plodinách a zemědělských pozemcích, stejně tak přibývající střety zvěře s občany, materiální škody na majetku a nárůst dopravních nehod, tj. srážky se zvěří.
Zásadní změnou je úprava v době lovu prasete divokého. Od 1. 1. 2016 lze lovit všechny věkové kategorie bez rozdílu pohlaví – doba lovu stanovena od 1. 1. do 31. 12. U jelena evropského, daňka skvrnitého, muflona a siky japonského lze mláďata (koloucha, daňče a muflonče) lovit do 31. 3. Další změna umožní lov jezevce lesního, a to již od 1. 9. Rovněž se sjednotí konec doby lovu bažanta obecného v bažantnicích loveckou zbraní a loveckým dravcem tak, že možnost lovu s pomocí dravce bude prodloužena do 31. 1.
Ministerstvo zemědělství si je plně vědomo, že rozšíření doby lovu zvláště u samičí zvěře prasete divokého se může jevit jako neetické a odporující všem dobrým mysliveckým mravům, a proto jasně deklaruje, že úprava vyhlášky nezakládá uživatelům honiteb povinnost, ale dává jim k dispozici nástroj k řešení problémů v případě, že není jiné adekvátní východisko.
Úprava vyhlášky sice umožní lov vybraných druhů spárkaté zvěře v delším časovém úseku, ale současně klade i vyšší nároky a zodpovědnost na jednotlivé uživatele honiteb, potažmo myslivecké hospodáře. Předpokládá se i kvalitnější sledování a vyhodnocování skutečných početních stavů na základě sčítání zvěře, pobytových znaků a působených škod a z toho vyplývající zodpovědnější plánování chovu a lovu.
U prasete divokého, jako druhu, který není ve značné části honiteb normovanou zvěří, pak nastavení jasných interních podmínek jeho etického a mysliveckého lovu právě ve vztahu ke vznikajícím škodám působených zvěří.