Ocenění mimořádných výsledků výzkumu a experimentálního vývoje udělená za rok 2025

Ocenění za mimořádné výsledky ve výzkumu a experimentálním vývoji v obou kategoriích předali ministr zemědělství Mgr. Marek Výborný, předseda Senátu Parlamentu České republiky RNDr. Miloš Vystrčil, a předseda České akademie zemědělských věd prof. Ing. Vilém Podrázský, CSc.

Tento rok bylo do soutěže o Ceny ministra přihlášeno celkem 53 návrhů - 29 návrhů na Cenu pro mladé vědkyně a vědce, z nichž 2 nesplnily požadavky pro účast v soutěži, a 24 návrhů na Cenu za nejlepší realizovaný výsledek, z nichž 5 nesplnilo požadavky pro účast v soutěži.

Hodnoticí komise vybrala a ministr zemědělství schválil v každé soutěži první tři místa spojená s finanční odměnou 100, 80 a 60 tisíc Kč. Navíc bylo v soutěži Cena ministra zemědělství za nejlepší realizovaný výsledek uděleno jedno Uznání ministra zemědělství a předsedy ČAZV za kvalitní dosažené výsledky, které není spojeno s finanční odměnou.

Cenu ministra zemědělství pro mladé vědkyně a vědce za rok 2025

• Čestné uznání ministra zemědělství a předsedy ČAZV za kvalitní dosažené výsledky Ing. Tereza Hüttnerová, Ph.D. , Česká zemědělská univerzita v Praze, za recenzovaný odborný článek s názvem „Analýza mikroreliéfu pomocí dronu pro predikci přítomnosti přirozeně regenerovaných sazenic“ (Drone microrelief analysis to predict the presence of naturally regenerated seedlings). 

Studie se zaměřuje na obnovu lesních holin vzniklých po kalamitách, jako jsou sucha, kůrovec nebo požáry. Autoři testují využití dronů a 3D mapování k určení, kde má přirozená obnova šanci uspět. Výsledky ukazují, že tato metoda může výrazně zefektivnit plánování výsadby a snížit náklady. Do budoucna se počítá s využitím umělé inteligence pro automatickou detekci semenáčků.

• 3. místo Ing. Václav Šimůnek, Ph.D., Česká zemědělská univerzita v Praze, za recenzovaný odborný článek s názvem „Smrkové lesní hospodářství v České republice je spojeno se solárním cyklem v podmínkách klimatické změny – od letokruhů po kalamitní těžbu“ (Norway spruce forest management in the Czech Republic is linked to the solar cycle under conditions of climate change – from tree rings to salvage harvesting).

Studie zkoumá, jak klimatické a astrofyzikální cykly ovlivňují výskyt lesních kalamit v Česku. Pomocí analýzy letokruhů smrku autoři odhalili pravidelné desetileté rytmy, které souvisejí s klimatickými oscilacemi a sluneční aktivitou. Výsledky potvrzují, že velké kalamity mají cyklický charakter a jsou propojeny s dlouhodobými klimatickými výkyvy.

• 2. místo Mgr. Natálie Králová, Výzkumný ústav veterinárního lékařství, v. v. i, za recenzovaný odborný článek s názvem „Nové a dosud nepopsané kapsulární lokusy Streptococcus suis v Evropě“ (Streptococcus suis strains with novel and previously undescribed capsular loci circulate in Europe).

Studie analyzuje bakterie Streptococcus suis ze vzorků nemocných prasat v Česku, které nešlo zařadit do známých skupin. Pomocí genetické analýzy autoři objevili nové typy kapsulárních genů, které ovlivňují schopnost bakterie způsobit onemocnění. Navrhují rozšířit současný systém klasifikace o šest nových typů. Výsledky přispívají k lepšímu porozumění rozmanitosti tohoto patogenu, který může ohrožovat nejen prasata, ale i lidi.

• 1. místo Ing. Lenka Kajgrová, Ph.D., Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, za recenzovaný odborný článek "Rybniční kaskády jako nástroj ekologické akvakultury umožňující přirozenou sukcesi zooplanktonu, retenci živin a vícenásobný cyklus nasazování a výlovu ryb" (Pond cascades as a tool for ecological aquaculture allowing natural zooplankton succession, nutrient retention, and multiple stocking harvesting cycles).

Výzkum představuje ekologický model akvakultury založený na rybniční kaskádě bez nutnosti hnojení či krmení. Systém umožňuje recyklaci živin, opakovaný odlov ryb a zároveň výrazně snižuje množství dusíku a fosforu na odtoku. Studie ukazuje, že tento přístup je vhodný pro udržitelné hospodaření v citlivých oblastech a pomáhá chránit vodní zdroje i adaptovat se na klimatické změny.

Cenu ministra zemědělství za nejlepší realizovaný výsledek za rok 2025

• Uznání ministra zemědělství a předsedy ČAZV za kvalitní dosažené výsledky Ing. Ludmila Zavadilová, Ph.D. Výzkumný ústav živočišné výroby, za metodiku s názvem „Odhad genomických plemenných hodnot na zvýšení odolnosti vůči nemocem paznehtů u holštýnského skotu“.

Certifikovaná metodika předkládá chovatelům a šlechtitelům holštýnského skotu postup odhadu genomické plemenné hodnoty pro zvýšení geneticky dané odolnosti vůči nemocem paznehtů u holštýnského skotu. Využívá nejmodernější postupy kombinující statistické a genomické znalosti jako je víceznakový animal model a jednokroková metoda genomického odhadu.  

• 3. místo Ing. Tomáš Čihák, Ph.D., Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. za výsledek druhu certifikovaná metodika s názvem „Metodika kontroly vápnění lesních porostů“.

Metodika modernizuje kontrolu vápnění lesních porostů, od sledování kvality vápence až po dlouhodobé hodnocení účinnosti pomocí vzorků půdy a listů. Využívá 3D měření a GIS analýzy pro přesné vyhodnocení změn v chemických parametrech. Slouží také jako podklad pro tvorbu kontrolních řádů ve smlouvách s dodavateli a přispívá ke zkvalitnění péče o lesní půdy.

• 2. místo Ing. Kamil Šťastný, Ph.D., Výzkumný ústav veterinárního lékařství, v. v. i. , za metodiku s názvem „Metabolomika – Identifikace a kvantitativní stanovení metabolitů nandrolonu (glukuronidů norandrosteronu a noretiocholanolonu) metodou kapalinové chromatografie s hmotnostní spektrometrií s vysokým rozlišením v moči prasat".

Metodika popisuje nové postupy pro detekci nepovoleného použití nandrolonu ve výkrmu potravinových zvířat. V rámci metabolomického výzkumu byly identifikovány dva nové metabolity, pro které byla vyvinuta analytická metoda a převedena do národní referenční laboratoře v Brně. Oba metabolity byly zařazeny do strategického dokumentu Státní veterinární správy, schváleného Evropskou komisí, a přispívají k posílení kontroly bezpečnosti potravin v souladu s legislativou EU.

• 1. místo doc. Ing. Darina Chodová, Ph. D., Česká zemědělská univerzita v Praze, za metodiku s názvem „Kombinace restrikce krmiva a přídavku hmyzí moučky u rychle rostoucích kuřat".

Metodika se zabývá vlivem restrikce krmiva a přídavku hmyzí moučky a jejich kombinací na užitkovost, jatečnou hodnotu a fyzikální a nutriční vlastnosti masa kuřat. Krmná dávka byla snížena na 70 % mezi 7. a 14. dnem věku, přičemž hmyzí moučka nahradila část sójového šrotu. Studie potvrdila, že kombinace těchto faktorů neovlivňuje negativně poměr omega-6 a omega-3 mastných kyselin ani trombogenní index. Výsledky ukazují, že mírná restrikce spolu s přídavkem hmyzí moučky může být vhodnou strategií pro udržitelný chov s pozitivním dopadem na kvalitu masa.

Autorům všech oceněných výsledků srdečně gratulujeme!

Všem autorům přihlášených návrhů výsledků přejeme mnoho dalších zajímavých výsledků jejich vědecké práce a věříme, že i v příštím roce přinese zemědělský výzkum řadu výjimečných projektů, které budou soutěžit o Ceny ministra zemědělství za rok 2026.