Často kladené dotazy

Finance

Mohou být roční náklady i výrazně nižší, než 4 mil. Kč?

Ano, roční náklady mohou být nižší, než 4 mil. Kč. Jedná se o doporučenou výši, se kterou počítáme v rámci rozpočtu. Navržený rozpočet je předmětem odborného hodnocení zejména ve vztahu k navrhovaným aktivitám a výsledkům.

Je způsobilým nákladem i povinné úrazové pojištění (0,42%)?

Pokud se jedná o Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele, pak ano, v poměru k osobním nákladům projektu.

V rámci projektu bychom chtěli řešit pokrytí České republiky senzory, ze kterých bychom následně poskytovali statistické údaje a vyhodnocení. Patří náklady na výrobu senzorů do průmyslového výzkumu nebo do experimentálního vývoje?

Výrobu jako takovou nelze považovat za aktivitu výzkumu a vývoje. Lze doporučit nahlédnout na definici a uvedené příklady do Frascati manuálu OECD.

Je rozlišováno, z jakých finančních zdrojů (veřejné x neveřejné) je možné spolufinancování?

Podmínky jsou popsány v Zadávací dokumentaci 3.5, bod 3.

3. Částka spolufinancování musí být vždy hrazena z neveřejných zdrojů příjemce.

Může výzkumná organizace dofinancovat projekt prostřednictvím institucionální podpory, tedy veřejnými prostředky?

Podmínky jsou popsány v Zadávací dokumentaci 3.5, bod 3.

3. Částka spolufinancování musí být vždy hrazena z neveřejných zdrojů příjemce.

Jaké jsou podmínky pro přesuny mezi položkami ve výši 20%?

Podmínky jsou uvedeny ve Všeobecných podmínkách, čl. 8:

3. V průběhu řešení projektu se položky uznaných nákladů jednotlivých příjemců mohou změnit maximálně o 20 % za celou dobu řešení. O změnu převyšující 20 % celkové výše uvedené v závazných parametrech projektu musí příjemci požádat poskytovatele nejpozději 60 kalendářních dnů před koncem roku. Na pozdější žádosti nemusí brát poskytovatel zřetel. Změnu je třeba popsat v průběžné/závěrečné zprávě.

4. Příjemci jsou povinni neprodleně písemně informovat poskytovatele o zjištěné skutečnosti, že objem skutečných uznaných nákladů a výdajů je zřetelně nižší, než předpokládaná kalkulace těchto nákladů a výdajů. Další účastník/účastníci jsou povinni o tomto písemně informovat poskytovatele prostřednictvím hlavního příjemce.

Znamená to, že každá z položek (osobní náklady, subdodávky, další přímé náklady) se může za celou dobu řešení projektu změnit o 20 % plus nebo mínus oproti návrhu projektu, tím, že dojde k přesunu nákladů z jiné položky, bez schválení poskytovatelem. (U subdodávek zároveň platí další omezení stanovená Smlouvou a Všeobecnými podmínkami).

Může se projektu zúčastnit podnik (případně jak), který má zájem o projekt, ale momentálně nemůže hradit dofinancování a zároveň nechce čerpat veřejné finance?

Pokud by byl takový podnik partnerem v projektu, musí mít určitý vklad. Není možné, aby se projektu účastnil podnik bez vlastní spoluúčasti. Bylo by to v rozporu s pravidly poskytování veřejné podpory. Jedná se o velmi specifický případ, který by bylo vhodné individuálně konzultovat.

Dobrý den, při účasti více podniků v projektu se dofinancování dělí mezi všechny podniky nebo jej hradí pouze jeden z nich?

Dofinancování se dělí mezi všechny podniky – informační systém ISTA Vás na tyto podmínky upozorní. Intenzita podpory může být odlišná pro každého účastníka projektu. Je určena velikostí podniku, využití navýšení při účinné spolupráci, poměrem průmyslového výzkumu a experimentálního vývoje. Rozhodující je, že v PP I nelze překročit intenzitu podpory 85 % celkově na projekt. Za určitých podmínek může výzkumná organizace požadovat nižší intenzitu podpory než 100 % a tím umožnit podniku využít maximální možnou intenzitu podpory (až 80 %), celkově pak bude intenzita podpory za projekt do 85 % (pokud by VO požadovala 100 %, nemohl by podnik využít maximální možnou intenzitu podpory, aby celková intenzita nepřesáhla 85 % za projekt).

Platí stále rámci v Podprogramu I možnost požadovat podporu ve výši až 100 % uznaných nákladů s využitím ustanovení článku 31 ABER a článku 30 GBER?

Možné to není již od minulé veřejné soutěže s ohledem na možné riziko porušování pravidel veřejné podpory.

Je vnitrofaktura (např. interní účetní doklad za laboratoř) uznatelným nákladem?

Ano, podmínky jsou definovány v Zadávací dokumentaci, článek 5.4 bod Ostatní přímé náklady:

e) náklady na materiál a služby; pokud se jedná o vnitropodnikové služby, které jsou doložené interním dokladem (např. výdejkou ze skladu), lze považovat za způsobilé náklady pouze při doložení interní směrnice na oceňování zásob a faktur za nákup materiálu z předchozího období a aktivaci vnitropodnikových služeb.

Povinnost označit každý originál účetního dokladu (viz znění smlouvy: „... každý originál relevantního účetního dokladu je hlavní příjemce povinen označit (razítko, text apod.), že se jedná o výdaj financovaný z projektu QK…“) platí pouze pro hlavního příjemce nebo i pro spoluřešitele?

Tato povinnost platí pro všechny účastníky daného projektu, jak pro hlavního příjemce, tak pro spoluřešitele - dalšího účastníka (další účastníky).

Jaký je rozdíl mezi službou a subdodávkou?

Konkrétní případ: subjekt odešle odebrané vzorky do vybrané laboratoře k chemické analýze, která pošle zpět výsledky analýzy. Jedná se v tom případě o službu a v případě, kdyby výsledky i vyhodnotila, bude se už jednat o subdodávku?

Subdodávka je také služba. Subdodavatelem v projektech se rozumí třetí strana, která není přímo účastníkem projektu, ale přímo se podílí na projektových úkolech, které nemůže vykonat sám příjemce ani další účastník. Posouzení, zda se jedná o dodání výzkumné/vývojové činnosti by měl vždy provést příjemce a své rozhodnutí musí být schopen vysvětlit a obhájit. Subdodávky musí být předem naplánovány a jsou omezeny 20% z celkových uznaných nákladů všech účastníků projektu za celou dobu řešení. Na dodání tohoto výzkumného úkolu (části výzkumného úkolu) zpravidla existuje smlouva mezi subdodavatelem a příjemcem s přesnou specifikací předmětu dodávky a cenou (může ale být jenom objednávka a faktura např. u jednorázové dodávky).

Bližší popis je pak k dané problematice uveden v Zadávací dokumentaci, článek 5.4:

Náklady na subdodávky

a) subdodávkou se rozumí druh pořizované služby, prostřednictvím které realizuje dodavatel místo příjemce, určitou aktivitu výzkumu nebo vývoje, nebo vstupy projektu, které není příjemce schopen realizovat vlastními silami,

b) požadavky na subdodávky musí být specifikovány již v návrhu projektu,

c) náklady na subdodávky pořizovaných pro účely projektu jsou omezeny 20 % z celkových uznaných nákladů všech účastníků projektu za celou dobu řešení.

Služba na rozdíl od subdodávky je část práce, která přímo nesouvisí se splněním projektového cíle, nemá charakter výzkumné/vývojové činnosti, ale má spíše podpůrný charakter při řešení výzkumného úkolu (např. servis přístrojů, příprava ploch pro provádění experimentů, pronájem atd.).  

Je někde uvedeno maximální procento financí na odměny?

Limity stanoveny nejsou a jsou na uvážení příjemce. Veškeré výdaje, nejen odměny, by měly být v čase a místě obvyklé, přiměřené v rámci dané organizace a měly by naplňovat princip 3E: hospodárnost, účelnost, efektivnost.

Osobní náklady

Je v rámci osobních nákladů možný souběh úvazku na pracovní smlouvu a DPP, případně souběh dvou DPP pro jednoho člena týmu, za předpokladu, že každá smlouva bude uzavřena na jinou činnost/náplň práce?

Tyto mantinely vymezuje Zákoník práce, konkrétně § 34b, odst. 2. Podle něj zaměstnanec, který je u téhož zaměstnavatele v dalším základním pracovněprávním vztahu, nesmí vykonávat práce, jež jsou stejně druhově vymezeny. O práci jiného druhu jedná tehdy, jestliže povaha činností charakterizujících práci, kterou má zaměstnanec vykonávat v dalším pracovněprávním vztahu, je odlišná od povahy činností, jimiž se vyznačuje práce vykonávaná zaměstnancem v původním pracovním poměru. A dále jestliže pracovní činnosti v dalším pracovněprávním vztahu nepředstavují jen doplnění pracovní náplně zaměstnance vyplývající z druhu práce sjednaného v původním pracovním poměru o činnosti, které bezprostředně souvisejí s výkonem práce zaměstnance v původním pracovním poměru, které výkon této práce podmiňuje a které mají být konány v době stanovené pro původní pracovní poměr, i když samy o sobě nespadají do druhu práce zaměstnance sjednaného v tomto pracovním poměru. Zodpovědnost k obsahu a uzavírání pracovních smluv je na každém příjemci, nikoliv na poskytovateli dotace.

Je stanoven doporučený minimální úvazek pro člena týmu projektu (mimo hlavního řešitele, který musí mít min. 0,2) nebo může být i např. 0,05?

Výše úvazku ze strany poskytovatele stanovená není, o její výši si může rozhodnout příjemce. Přiměřenost vůči kontextu projektu může posuzovat přidělený hodnotitel v rámci procesu hodnocení návrhů projektů.

V případě financování projektu se pracovní úvazky všech členů řešitelského týmu následně aktualizují dle skutečnosti v každoročních průběžných zprávách za předchozí období.

Je možné nemít žádný výdaj na mzdy u dalšího řešitele (v případě dalšího uchazeče)?

Možné to je, nicméně lze doporučit individuální konzultaci, neboť se jedná o velmi specifický případ. Není pak jasné, jak se bude další řešitel podílet na řešení projektu.

Lze mzdu u dalšího účastníka řešit formou DPP anebo musí být minimální úvazek 0,1 alespoň po dobu jednoho roku řešení?

Forma úvazku je uvedena v podmínkách v rámci prezentace a je částečně zodpovězena i v příspěvku výše. Osobní náklady projektu lze čerpat formou DPP, DPČ, ale i u takto stanovených osobních nákladů je třeba stanovit úvazek na projekt. Co se týče výše úvazku, je čistě na příjemci, jaký úvazek vyhodnotí jako adekvátní.

Je možné v rámci přesunů mezi položkami navýšit osobní náklady o celých 20 %?

Ano, je to možné. V této soutěži není omezení, které zabraňuje navyšovat položku osobních nákladů. V souladu se Všeobecnými podmínkami čl. 8 lze navýšit osobní náklady až o 20 % za celou dobu řešení (jinou položku je třeba snížit).

Všeobecné podmínky čl. 8

3. V průběhu řešení projektu se položky uznaných nákladů jednotlivých příjemců mohou změnit maximálně o 20 % za celou dobu řešení. O změnu převyšující 20 % celkové výše uvedené v závazných parametrech projektu musí příjemci požádat poskytovatele nejpozději 60 kalendářních dnů před koncem roku. Na pozdější žádosti nemusí brát poskytovatel zřetel. Změnu je třeba popsat v průběžné/závěrečné zprávě.

Intenzita podpory

Jak se počítá celková míra podpory pro malý podnik v rámci Podprogramu I, pokud část návrhu obsahuje experimentální vývoj a část průmyslový vývoj?

Po zadání konkrétních údajů do přehledových tabulek v rámci systému ISTA, provede systém automaticky poměrný výpočet. Experimentální vývoj bude mít nižší intenzitu podpory, než průmyslový výzkum.

Je možné výši 15 % z neveřejných zdrojů, v případě spolufinancování projektu v rámci Podprogramu I, zabezpečit pouze ze strany výzkumných organizací (univerzit)? Pokud ano, může být celkově požadovaná výše z neveřejných zdrojů hrazena jen např. ze 2 pracovišť z celkového počtu 3 různých příjemců?

Intenzita podpory může být odlišná pro každého účastníka projektu. Je určena velikostí podniku, využití navýšení při účinné spolupráci, poměrem průmyslového a experimentálního výzkumu. Může nastat situace, kdy by podnik mohl využít vyšší intenzitu podpory, ale vzhledem k maximální možné výši podpory za projekt 85 %, musí požadovat nižší intenzitu podpory. V tomto případě může výzkumná organizace převzít část spolufinancování a požadovat intenzitu podpory nižší než 100 %. Tím umožní podniku čerpat maximální možnou intenzitu podpory pro danou velikost podniku a za daných parametrů. Maximální možná intenzita podpory podniku je 80 %, vždy bude požadováno spolufinancování projektu.

Není tedy možné, aby náklady spolufinancování nesla pouze část podniků a část čerpala 100 % intenzitu podpory nebo projekt spolufinancovaly pouze výzkumné organizace.

V rámci Podprogramu II je možné celkově čerpat 12 mil Kč, a to i při zapojení partnera. Znamená tato částka podporu pro vědeckou instituci i partnera, tedy celkově 12 mil Kč?

Uvedená částka 12 milionů korun je pouze odhadem průměrné podpory. Nejedná se o hraniční částku. Tematicky se nákladnost projektů může lišit, záleží na typu výzkumu, plánovaných výstupech a výsledcích. Přiměřenost částky prochází individuálním posouzením v rámci procesu hodnocení a je proto vhodné popsat projekt do návrhu co nejpodrobněji.

Výsledky

Výsledek typu Nmet (metodika) musí být certifikovaná?

Ano, výsledek typu metodika musí být certifikovaný, případně ověřený orgánem státní správy tak, jak je uvedeno v Definici výsledků výzkumu (příloha Metodiky hodnocení výzkumných organizací vydaných Úřadem vlády). Všechny výsledky musí dané požadavky vymezené dokumentem, splňovat.

Definice výsledků výzkumu

Další informace jsou dostupné také na našem webu.

Kde lze najít definice a požadavky na certifikované metodiky, respektive rozdíly mezi NmetC, NmetA, NmetS?

Výsledky a jejich náležitosti jsou uvedeny v Definici výsledků výzkumu.

Je nějaký očekávaný počet výsledků na žádanou sumu financí?

Jednotlivé projekty se velmi tematicky liší. Tato posouzení proto spadají do odborného posouzení hodnotitelů, kteří přihlížejí k parametrům jednotlivých návrhů projektů a hodnotí návrh rozpočtu vzhledem ke kvalitě a kvantitě navrhovaných výsledků.

Jaký je optimální počet výsledků pro plánování tříletého projektu v rámci Podprogramu II?

Takový počet není určen. Důležitá je především kvalita a využitelnost výsledků.

Přihláška v systému ISTA

Návrh projektu se vyplňuje pouze do předepsaných kolonek v systému nebo přílohou přikládá též podrobnější verze? Kam lze přiložit např. obrázky nebo grafy?

Ano, návrh projektu se vyplňuje výhradně v informačním systému ISTA do předepsaných kolonek. Větší podrobnosti je možné rozvést a přiložit je ve formě příloh. Přílohy musí být ve formátu PDF, maximální možná velikost přílohy je 10 MB. Doporučujeme v rámci přehlednosti (i pro následnou kontrolu ze strany hodnotitelů) vyplňovat informace pohromadě hlavně do předepsaných kolonek.

Již tři dny se mi nedaří registrace do ISTA, požadavek jsem vznesl na helpdesk ISTA. Jak situaci dále řešit?

Na veškeré dotazy se snažíme reagovat bezodkladně, Váš dotaz na funkčnost systému prověříme. S dotazy je možné se také obracet na zaměstnance NAZV.

Proč se mi v systému ISTA nezobrazí finanční ukazatele u některých podniků? Jak lze tyto ukazatele zobrazit, když nejsou veřejné? Jak u takového podniku zjistit, zda není v kategorii „indikace podniku v obtížích“?

Pokud jsou závěrky zveřejněny a lze je dohledat ve veřejně přístupných rejstřících, jen se nenatáhly do systému, není to důvodem k vyřazení ze soutěže.

Pokud se finanční ukazatele nezobrazují, protože podnik nedodržuje povinnost dle zákona č. 563/1991 Sb., zákona o účetnictví, zveřejnit účetní závěrku v příslušném rejstříku ve smyslu zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, pak není způsobilým uchazečem.

Je doplnění informací formou příloh důvodem k vyloučení projektu ze soutěže, pokud překračuje určitý počet znaků?

Doplnění informací formou příloh není důvodem k vyřazení. Na druhou stranu může negativně ovlivnit odborné hodnocení, pokud nedokážete s vymezeným počtem znaků vysvětlit např. podstatu projektu nebo jeho přínos a potřebujete k vysvětlení několik obsáhlých příloh. Přílohy jsou omezeny velikostí 10 MB a formátem PDF.

Kam uvádět nebo vkládat citace zdrojů k odbornému zdůvodnění projektu (současný stav problematiky apod.)? Zaberou hodně místa v kolonkách ISTA. Je potom možné návrh podat bez citací zdrojů?

Je na Vašem uvážení. Je možné vkládat i formou příloh, případně uvést bez zdrojů či jen s výčtem nejvýznamnějších zdrojů. V rámci podmínek tyto parametry stanoveny nejsou.

V rámci Podprogramu II je možné při zadání výsledku doplňovat přílohy několika typů - Zadávací dokumentace je označuje jako nepovinné. Stačí uvést popis a rešerši současného stavu nebo je žádoucí doplnit více příloh různého typu?

Je třeba se řídit tím, jak je definováno v podmínkách. Kromě povinné přihlášky a povinného výsledku není nutné doplňovat.

Firmy mají letos účetní uzávěrky pro finanční úřady posunuty do 30. 6. 2021. Není tedy možné doplnit do přihlášky finanční ukazatele za rok 2020 pro některé subjekty v projektu. Jak situaci řešit?

Poskytovatel bude provádět kontrolu dodržování povinnosti zveřejnit účetní závěrku za roky 2017, 2018 a 2019. V rámci roku 2020 je zohledněno, že se termíny mimořádně posunuly a chybějící údaje nebudou důvodem pro vyřazení ze soutěže. Samozřejmě pokud data budete mít k dispozici, neotálejte s jejich nahráním do systému ISTA.

Jsou někde uvedena detailnější specifika pro popis projektu? V loňském projektu některým z oponentů chyběla podrobnější literární rešerše. Je vhodné ji doplnit například v příloze? 

Popis projektu je vhodné co nejlépe a co nejvýstižněji zaznamenat do vymezených kolonek v rámci systému ISTA. Pokud se Vám informace zde nevejdou, je samozřejmě možné je doplnit právě formou příloh (přílohy jsou omezeny velikostí 10 MB a formátem PDF). Pozor ale na to, že odborné hodnocení může negativně ovlivnit, pokud nedokážete s vymezeným počtem znaků vysvětlit např. podstatu projektu nebo jeho přínos a potřebujete k vysvětlení několik obsáhlých příloh.

Uchazeči

Musí být v Podprogramu I zapojen vždy minimálně 1 komerční podnik mimo akademickou sféru, nebo mohou být příjemci podpory pouze výzkumné organizace (např. 3 univerzity)?

Platí, že v rámci Podprogramu I musí být hlavním uchazečem výzkumná organizace. Za partnera musí mít minimálně jeden podnik. Podle evropských pravidel může takovou definici splňovat například i univerzita nebo výzkumná organizace, která může vystupovat jako podnik, typicky se ovšem jedná o komerční subjekty.

Je omezený celkový počet návrhů, které může podat jedna organizace (ať už celkově nebo v rámci jednotlivých témat)?

Počet témat není omezen. Pozor by si měli dát velcí uchazeči, zejména univerzity, kde často výzkumné týmy mohou soutěžit s podobnými tématy, kdy je povinné se v návrhu projektu navzájem vymezit, v čem jsou projekty odlišné (viz kap. 5.3 Zadávací dokumentace).

Dle nové definice podniku se domníváme, že by “podnikem” mohla být i fyzická podnikající osoba (příkladem veterinář)?

Ano, pravidla soutěže to umožňují.

Pokusy na zvířatech

Potvrzení o oprávnění práce s laboratorními zvířaty nebo GMO musí spolu s čestným prohlášením zaslat každý uchazeč zvlášť, nebo jej stačí zaslat spolu s návrhem projektu pouze jednou?

Dokumenty nahrává se do systému ISTA v rámci návrhu projektu vždy ten účastník projektu, který bude pokusy skutečně provádět. Tím může být i další účastník projektu, nikoliv pouze hlavní řešitel.

Je nutné v případě provádění pokusů na zvířatech tento “projekt pokusu” doložit do 6 měsíců od nabytí účinnosti smlouvy, i přesto, že případný pokus bude realizován např. až ve druhém či třetím roce řešení? 

Ano, projekt pokusů je nutné doručit ve stanovené lhůtě. Dokumenty nahrává se do systému ISTA v rámci návrhu projektu vždy ten účastník projektu, který bude pokusy skutečně provádět.

Zahraniční uchazeči

Je v rámci Podprogramu II možná účast zahraničního subjektu (podniku)?

Ano, účast zahraničního subjektu je možná v Podprogramu I i II. V Podprogramu II však musí splňovat parametry výzkumné organizace.

Postup pro posuzování výzkumné organizace najdete např. zde.

V případě zahraničního uchazeče je třeba zvážit, zda dokáže doložit všechny dokumenty potřebné k posouzení. Zároveň musí každý zahraniční uchazeč podat čestné prohlášení prostřednictvím své datové schránky a dle čl. 4 Zadávací dokumentace „Veřejné soutěže se mohou zúčastnit i uchazeči uvedení v § 18 odst. 11 zákona č. 130/2002 Sb. Uchazeči uvedení v tomto ustanovení, kteří jsou právnickými osobami, se veřejné soutěže mohou zúčastnit, pokud mají nejpozději k datu podání přihlášky v České republice provozovnu či pobočku.“

V Zadávací dokumentaci k soutěži jsou upřesněny další povinné parametry, například takový subjekt musí mít pobočku na území České republiky a zřízenou datovou schránku. Pro bližší posouzení se na nás obraťte s konkrétními informacemi.

Je v rámci Podprogramu I možná účast zahraničního subjektu, i když nemá charakter výzkumné organizace?

Řešení návrhu projektu v rámci Podprogramu I se může účastnit zahraniční podnik.

Musí splnit požadavky dle Zadávací dokumentace:

• Odeslat čestné prohlášení prostřednictvím vlastní datové schránky.
• Mít nejpozději k datu podání přihlášky v České republice provozovnu či pobočku.
• Splňovat podmínky dle §18 odst. 11 zákona 130/2002 Sb. (např. Velká Británie tyto podmínky v současné době nesplňuje, uchazeč z UK se nemůže projektu účastnit).

Avízo – výzkumné potřeby

Co si prosím představit pod pojmem „plodiny s nízkou ochrannou funkcí“ v rámci tématu „Pěstování plodin s nízkou ochrannou funkcí na silně erozně ohrožené půdě“?

Jedná se o klasifikaci plodin pro erozi. Za plodiny s nízkou ochrannou funkcí jsou v rámci dílu půdního bloku považovány plochy osázené/oseté kukuřicí, bramborem, řepou, bobem setým, sójou, slunečnicí a čirokem. Jedná se o kritérium, jak daná plodina dokáže krýt/chránit půdu. Pro účely standardu DZES 5 rozlišujeme plochu plodin s nízkou ochrannou funkcí (NOF) a dále se střední ochrannou funkcí (SOF). Každá skupina má svoje půdoochranné technologie.

S kým se mohu poradit tom, zda mé téma odpovídá dané problematice?

Toto posuzují hodnotitelé v soutěži. Pokud se jedná o upřesnění témat výzkumných potřeb, je možné zaslat dotaz na helpdesk nebo zaměstnance NAZV.

Kde lze nalézt podrobnosti k jednotlivým tématům v rámci Avíza pro veřejnou soutěž 2021?

Veškeré podrobnosti byly zveřejněny na stránkách Ministerstva zemědělství.

Ostatní

Jaká je lhůta pro případné odvolání proti rozhodnutí o vyřazení návrhu projektu ze soutěže?

Podmínky jsou definovány v Zadávací dokumentaci, článek 6.1, bod 3:

Proti vyřazení návrhů projektů ze soutěže se může hlavní uchazeč písemně odvolat ve lhůtě deseti kalendářních dnů od doručení oznámení o vyřazení návrhu projektu ze soutěže.

Jaká jsou tvrdá "binární" kritéria projektu?

Návrh projektu může být vyřazen, pokud je zařazen do špatné klíčové oblasti nebo pokud neodpovídá koncepci výzkumu v rámci Programu. Jiné striktní požadavky definovány nejsou.

Bude zveřejněn jmenný seznam hodnotitelů, kteří budou zpracovávat posudky?

Ne. Dle povinnosti vycházející ze zákona č. 130/2002 Sb. bude spolu s výsledky soutěže zveřejněno složení odborného oponentního orgánu – Programové komise.

Je možné s dotazy zkontaktovat konkrétní osobu mimo využití helpdesku?

Ano, kontakty na jednotlivé pracovníky jsou uvedeny na stránkách MZe, nicméně je preferován kontakt přes helpdesk.

Proč je v případě zapojení více podniků do projektu pro účinnou spolupráci podmínka, aby alespoň jeden z nich byl malý/střední? I velké a vzájemně nezávislé podniky spolu umějí v jednom projektu dobře fungovat.

Je to podmínka stanovená Evropskou komisí, vychází z evropských nařízení, kde jsou v rámci takové podpory zvýhodněny malé a střední podniky.

V rámci Podprogramu II nesmí být nebo nemusí být podnik?

Nesmí, Podprogram II je určen pouze pro výzkumné organizace. Projekty tak mohou získat 100 % intenzitu podpory. Hlavní uchazeč může mít jednoho nebo více partnerů, ale vždy se musí jednat o výzkumné organizace.

Kdo rozhodne (hodnotitel, žadatel) o správně zvolené oblasti, pokud projekt částečně zasahuje do více než jedné klíčové oblasti?

Hodnotitel má v rámci hodnocení za úkol poskytnout odborné stanovisko, zda návrh projektu doporučuje k postupu či k vyřazení ze soutěže. Může se stát, že v rámci své odbornosti posoudí návrh projektu k zařazení do jiné klíčové oblasti, což by mohlo vést k vyřazení projektu. Správně zvolenou oblast si musí důkladně promyslet žadatel. V případě, že se jedná o téma, které je hraniční, doporučujeme jej dle Vašeho vlastního odborného uvážení dát do klíčové oblasti, která je převažující.

Například pokud se jedná o téma hraniční mezi veterinární medicínou a potravinami, je nutné vyhodnotit, zda je projekt zaměřený na koncový produkt (potravinu) nebo zda je téma blíže problematiky zdraví zvířat (veterinární medicíně).

Jaké jsou aktuální výše u drobného hmotného a nehmotného majetku?

U drobného hmotného majetku je limit pořizovací ceny do 80 000 Kč a u drobného nehmotného majetku do 60 000 Kč.

Jak se dokládá účinná spolupráce firmy s výzkumnou organizací?

Účinnou spolupráci nemusíte dokládat. V systému ISTA zaškrtnete políčko (jedná se o formu čestného prohlášení) s požadavkem na navýšení intenzity podpory za podmínek účinné spolupráce.

Podmínky účinné spolupráce jsou definovány čl. 2 odst. 90 GBER, respektive bodu 1.3. odst. 15 písm. h) Rámce.

Pro doložení účinné spolupráce musí být splněny následující podmínky:

Náklady alespoň jedné výzkumné organizace musí tvořit alespoň 10% celkových způsobilých nákladů projektu. Nezávisle na způsobu financování - z dotace či vlastních zdrojů.

Zároveň při účasti více podniků musí být alespoň jeden z nich malý nebo střední podnik. Náklady žádného z podniků nemohou tvořit více než 70 % způsobilých nákladů projektu.

Za účinnou spolupráci podniků s výzkumnou organizací není považována spolupráce propojených nebo partnerských podniků. Definici partnerských nebo propojených podniků najdete např. v Uživatelské příručce k definici malých a středních podniků.

Jak získám informace o již financovaných projektech na podobné téma, pokud se mám vymezit?

Doporučujeme centrální evidenci projektů na RVVI, který spravuje Úřad vlády), případně je možné podívat se také do systému Starfos od TAČR.