Jaké jsou povinnosti vlastníka rybníka z hlediska technickobezpečnostního dohledu?

Rybníky řadíme mezi malé vodní nádrže a podle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých dalších zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, je vodní nádrž vodním dílem, tedy stavbou sloužící ke vzdouvání a zadržování vod. Rybník je tvořen hrází, nádrží a dalšími technickými zařízeními.

Vodní díla podléhající technickobezpečnostním dohledu (TBD) vymezuje vyhláška č. 471/2001 Sb., o TBD nad vodními díly. Z ustanovení § 3 lze dovodit, že dohledu podléhají hráze, pokud jejich výška od paty hráze po korunu je vyšší než 1 m a celkovým objemem vzduté vody přesahuje 1000 m³. Vodní díla jsou pro účely TBD zařazena na základě rozhodnutí vodoprávního úřadu do I. (nejvyšší stupeň rizika) až IV. kategorie, a to podle velikosti možných škod v případě poruchy vodního díla. Většina rybníků je zařazena do IV. kategorie, kde se v případě havárie nepředpokládají ztráty na lidských životech či významnější materiální škody. Nicméně i v tomto případě je třeba, aby vlastník vodního díla plnil povinnosti, které mu ukládají právní předpisy.

Pokud vodoprávní úřad nevydal rozhodnutí o zařazení do příslušné kategorie a vodní dílo splňuje podmínky dané výše uvedenou vyhláškou (podléhá dohledu), pak je zařazeno do IV. kategorie.

Podrobné provádění TBD na hrázích malých vodních nádrží upravuje Metodický pokyn č. 1/2010 k technickobezpečnostnímu dohledu nad vodními díly (kapitola B), který je dostupný na internetových stránkách Ministerstva zemědělství v sekci Voda pod odkazem Legislativa. Rovněž je možné využít publikaci s názvem „Technickobezpečnostní dohled nad vodními díly“, vydanou naším ministerstvem v roce 2014. V roce 2015 vyšla příručka pro provádění TBD, která je speciálně určená pro rybníky ("Malé vodní nádrže - rybníky...").

Mezi povinnosti vlastníka vodního díla IV. kategorie patří ve vztahu k TBD zejména:

• určit fyzickou osobu odpovědnou za TBD a oznámit její jméno, příjmení, adresu bydliště, popřípadě pracoviště a číslo telefonu příslušnému vodoprávnímu úřadu (pokud není vlastníkem určena jiná osoba, považuje se za odpovědnou osobu vlastník vodního díla;
• provádět obchůzky vodního díla a blízkého okolí 1x měsíčně, hodnotit jevy a skutečnosti a porovnávat je se zjištěním při předchozích obchůzkách (zápis je nutné uchovávat);
• odstraňovat nedostatky zjištěné při obchůzkách a významnější závady ohlašovat odpovědné osobě na vodním díle ohlašovat; 
• dodržovat podmínky a povinnosti, za kterých byla malá vodní nádrž povolena (zejména dodržovat manipulační řád) a udržovat malou vodní nádrž v řádném stavu;
• přizvat příslušný vodoprávní úřad k prohlídce malé vodní nádrže, která se musí konat nejméně jedenkrát za deset let (povinnost platí od účinností vodního zákona v r. 2001);
• podávat příslušnému vodoprávnímu úřadu zprávy o výsledcích TBD nejméně jednou za deset let nebo nastaly-li mimořádné okolnosti dotýkající se bezpečnosti malé vodní nádrže (povinnost měla být rovněž poprvé splněna do 31. 12. 2011).

Pro bližší informace se obraťte na místně příslušný vodoprávní úřad (městský úřad - odbor životního prostředí), krajský úřad nebo na Ministerstvo zemědělství. Využít můžete také výše uvedenou literaturu.