Jaké jsou povinnosti vlastníka rybníka z hlediska technickobezpečnostního dohledu?
Odpověď na otázku poskytuje vlasníkům vodních děl základní přehled povinností, které je třeba dodržovat pro zajištění technické bezpečnosti malých vodních nádrží (rybníků apod.), není však kompletním výčtem povinností vyplývajících z vodního zákona a stavebního zákona.
Rybníky řadíme mezi malé vodní nádrže a podle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých dalších zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, je vodní nádrž vodním dílem, tedy stavbou sloužící ke vzdouvání a zadržování vod. Rybník je tvořen hrází, nádrží a dalšími technickými zařízeními.
Vodní díla podléhající technickobezpečnostním dohledu (TBD) vymezuje vyhláška č. 471/2001 Sb., o TBD nad vodními díly. Z ustanovení § 3 lze dovodit, že dohledu podléhají hráze, pokud jejich výška od paty hráze po korunu je vyšší než 1 m a celkovým objemem vzduté vody přesahuje 1000 m3. Vodní díla jsou pro účely TBD zařazena na základě rozhodnutí vodoprávního úřadu do I. (nejvyšší stupeň rizika) až IV. kategorie, a to podle velikosti možných škod v případě poruchy vodního díla. Většina rybníků je zařazena do IV. kategorie, kde se v případě havárie nepředpokládají ztráty na lidských životech či významnější materiální škody. Nicméně i v tomto případě je třeba, aby vlastník vodního díla plnil povinnosti, které mu ukládají právní předpisy.
Pokud vodoprávní úřad nevydal rozhodnutí o zařazení do příslušné kategorie a vodní dílo splňuje podmínky dané výše uvedenou vyhláškou (podléhá dohledu), pak je zařazeno do IV. kategorie.
Podrobné provádění TBD na hrázích malých vodních nádrží upravuje Metodický pokyn č. 1/2010 k technickobezpečnostnímu dohledu nad vodními díly (kapitola B), který je dostupný na internetových stránkách Ministerstva zemědělství v sekci Voda pod odkazem Legislativa. Rovněž je možné využít publikaci s názvem „Technickobezpečnostní dohled nad vodními díly“, vydanou naším ministerstvem v roce 2014. V roce 2015 vyšla příručka pro provádění TBD, která je speciálně určená pro rybníky ("Malé vodní nádrže - rybníky...").
Mezi povinnosti vlastníka vodního díla IV. kategorie patří ve vztahu k TBD zejména:
- určit fyzickou osobu odpovědnou za TBD a oznámit její jméno, příjmení, adresu bydliště, popřípadě pracoviště a číslo telefonu příslušnému vodoprávnímu úřadu (pokud není vlastníkem určena jiná osoba, považuje se za odpovědnou osobu vlastník vodního díla;
- provádět obchůzky vodního díla a blízkého okolí 1x měsíčně, hodnotit jevy a skutečnosti a porovnávat je se zjištěním při předchozích obchůzkách (zápis je nutné uchovávat);
- odstraňovat nedostatky zjištěné při obchůzkách a významnější závady ohlašovat odpovědné osobě na vodním díle ohlašovat;
- dodržovat podmínky a povinnosti, za kterých byla malá vodní nádrž povolena (zejména dodržovat manipulační řád) a udržovat malou vodní nádrž v řádném stavu;
- přizvat příslušný vodoprávní úřad k prohlídce malé vodní nádrže, která se musí konat nejméně jedenkrát za deset let (povinnost platí od účinností vodního zákona v r. 2001);
- podávat příslušnému vodoprávnímu úřadu zprávy o výsledcích TBD nejméně jednou za deset let nebo nastaly-li mimořádné okolnosti dotýkající se bezpečnosti malé vodní nádrže (povinnost měla být rovněž poprvé splněna do 31. 12. 2011).
Pro bližší informace se obraťte na místně příslušný vodoprávní úřad (městský úřad - odbor životního prostředí), krajský úřad nebo na Ministerstvo zemědělství. Využít můžete také výše uvedenou literaturu.