Koncepce na ochranu před následky sucha pro území České republiky na období 2017–2022

Hlavním cílem Koncepce na ochranu před následky sucha pro území České republiky (dále jen „Koncepce“) je vytvoření strategického rámce pro přijetí účinných legislativních, organizačních, technických a ekonomických opatření k minimalizaci dopadů sucha a nedostatku vody na životy a zdraví obyvatel, hospodářství, životní prostředí a na celkovou kvalitu života v ČR. Její zpracování bylo uloženo ministrům zemědělství a životního prostředí usnesením vlády č. 620 ze dne 29. července 2015.    

Koncepce reaguje na aktuální výskyt epizod sucha v období 2014–2016, kdy se rok 2015 zařadil mezi historicky nejsušší roky. Následky pociťuje Česká republika prakticky doposud. Dramaticky podnormální stavy podzemních vod způsobují značné problémy na mnoha místech České republiky ještě i v roce 2017.

Východiskem pro zpracování návrhu koncepce byla činnost „Mezirezortní komise VODA-SUCHO“, která vznikla dohodou ministrů zemědělství a životního prostředí v první polovině roku 2014. Členové Komise připravili materiál „Příprava realizace opatření pro zmírnění negativních dopadů sucha a nedostatku vody“, který vláda schválila usnesením č. 620/2015. Tento dokument definoval 50 úkolů, jejichž řešením bylo pověřeno několik ministerstev. Jednalo se o Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo pro místní rozvoj. Plnění jednotlivých úkolů pod názvem „Informace o stavu plnění opatření pro zmírnění negativních dopadů sucha a nedostatku vody“ bylo projednáno vládou 9. ledna 2017 a stalo se východiskem pro návrh Koncepce.

Koncepce obsahuje rozsáhlou analytickou část, která v České republice doposud chyběla. Z této části vyplývá, že stávající zdroje vody jsou u nás sice zatím ve většině regionů dostačující, avšak scénáře vývoje změny klimatu svědčí o tom, že tato situace se bude dramaticky měnit, zejména v oblastech s častým současným výskytem sucha. Některé regiony v České republice jsou tedy velmi zranitelné již nyní, což se bude dále zhoršovat. Do oblastí rizikových z hlediska nedostatku povrchových vod spadají 3 % plochy území České republiky a 18 % je potenciálně rizikových. Mapy výskytu zemědělského sucha v období 2040–2060 a 2080–2100 za situace, kdy se klima bude vyvíjet jako doposud, indikují velmi výrazné zhoršení. Z rozboru dále vyplývá, že velkým problémem je zhoršená kvalita vody, která může v období sucha znemožnit její využití, a tím způsobit nedostatek vody v dané oblasti.

Koncepce se zaměřuje na strategické cíle pro ochranu před suchem a navrhuje komplex opatření, kterými je možné nepříznivé důsledky sucha a nedostatku vody zmírnit či zcela eliminovat. Je zde definováno pět základních pilířů, které jsou rozvedeny do konkrétních opatření. Opatření vedou k vytvoření jednotné komunikační platformy k suchu, k posílení nebo vytváření nových vodních zdrojů, ke zvýšení objemu vody v půdě úpravami zemědělského hospodaření, což přispěje jak k omezení zemědělského sucha, tak k zachování dostatečných průtoků ve vodních tocích po delší dobu než dosud, a obsahují zásady zodpovědného hospodaření se srážkovými vodami a šetření vodou v různých technologiích.