6. žňové zpravodajství 10. srpna 2026

Letošní žně zahájili zemědělci v předposledním červnovém týdnu sklizní ozimých ječmenů na jižní Moravě. K počátku druhého srpnového týdne zemědělci se sklizní hlavních obilnin a řepky výrazně postoupili, žně se pomalu chýlí ke konci. Zemědělcům zbývá sklidit posledních zhruba 5 % ploch obilnin a 2,5 % ploch řepky olejky. Rychlost postupu sklizně urychlilo slunečné počasí opět s tropickými teplotami převážně v první polovině týdne. Dožínky se začaly slavit ve vícero okresech napříč ČR.

Podle šestého šetření Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) k 9. 8. 2026 je sklizeno 95,05 % ploch obilnin, tj. více než milion hektarů (1 119 682 ha), zbývá ještě sklidit zhruba necelých 60 tis. ha obilnin. Loni bylo touto dobou sklizeno pouhých 58,63 % ploch obilnin celkem a 78,96 % ploch řepky olejky viz tabulka Postup sklizně v ČR v roce 2025. Letošní průběh sklizně je tak díky velmi slunečnému počasí rychlejší viz i graf Průběh sklizně obilnin a řepky v ČR v letech 2021−2026. Postup žňových prací je u obilnin nejrychlejší v kraji Zlínském (99,80 % sklizených ploch), následují kraje Olomoucký a Jihomoravský (99,18 %, resp. 99,14 % ploch). Nejpomaleji probíhá sklizeň obilnin v kraji Karlovarském (72,50 % sklizených ploch), dále v kraji Libereckém a Královéhradeckém (75,52 %, resp. 83,67 % ploch). Celková produkce obilovin při zatím průměrném hektarovém výnosu 5,41 t/ha dosáhla přes šest milionů tun, tj. 6 061 917 tun.

Pšenice ozimá je sklizena z 96,86 % ploch, tj. 718 394 ha, zbývá sklidit zhruba ještě 23 tis. ha. Produkce ozimé pšenice při průměrném hektarovém výnosu 5,63 t/ha činí téměř 4,1 mil. tun. Nejdále je sklizeň ozimé pšenice ve Zlínském kraji (99,98 % sklizených ploch), naopak nejpomalejší je v kraji Karlovarském (86,18 % ploch).

Pšenice jarní je sklizena z 87,44 % ploch, tj. 28 514 ha, ke sklizni ještě zbývá téměř 4 tis. ha. Při průměrném výnosu 4,33 t/ha dosahuje produkce zatím úrovně 123,4 tis. tun. Nejvíce sklizených ploch má opět kraj Zlínský (99,50 % ploch), nejméně kraj Liberecký (34,23 % ploch).

Žňové práce u ječmene ozimého jsou skoro u konce, zbývá sklidit posledních zhruba 400 hektarů. Sklizeň ozimého ječmene byla již ukončena v 9 krajích. Sklizeno je na 99,66 % ploch, tj. 114 336 ha. Při průměrném hektarovém výnosu 5,73 t/ha je produkce ve výši 654,8 tis. tun.

Ječmen jarní je sklizen z 94,07 % ploch, tj. 162 638 ha, zbývá tak sklidit ještě téměř 10 tis. ha. Při průměrném hektarovém výnosu 5,08 t/ha je produkce zatím na úrovni 826,7 tis. tun. Nejvíce sklizených ploch má kraj Olomoucký (99,64 % ploch), nejméně naopak opět kraj Karlovarský (35,41 % ploch).

Žito je sklizeno z 84,30 % ploch, tj. 18 498 ha, zbývá sklidit zhruba 3,5 tis. ha. Při průměrném hektarovém výnosu 4,82 t/ha je produkce na úrovni 89,1 tis. tun. Sklizeň žita byla ukončena v Jihomoravském a Zlínském kraji, naopak nejpomaleji je se sklizní žita kraj Karlovarský (48,77 % ploch).

Oves, s nejnižším procentem sklizených ploch, tj. 77,67 %, má sklizeno 35 633 ha, zbývá sklidit ještě přes 10 tis. ha. Při průměrném hektarovém výnosu 3,35 t/ha je produkce ve výši 119,4 tis. tun. Nejvíce sklizených ploch ovsa je v kraji Zlínském (96,47 % ploch), nejméně pak v kraji Libereckém (19,67 % ploch).

Triticale neboli žitovce, křížence pšenice a žita, je sklizeno 86,39 % ploch, tj. 41 669 ha, zbývá sklidit ještě zhruba 6,5 tis. ha. Průměrný hektarový výnos 4,83 t/ha dosud poskytuje produkci ve výši 201,4 tis. tun. Sklizeň triticale byla ukončena ve Zlínském kraji a nejpomaleji sklizeň pokračuje v kraji Libereckém (41,21 % ploch).

Řepka olejka je sklizena z 97,41 % ploch, tj. 299 136 ha, ke sklizni ještě zbývá necelých 8 tis. ha. Při průměrném hektarovém výnosu 2,52 t/ha produkce dosahuje 755,2 tis. tun. Průměrný hektarový výnos řepky se zatím pohybuje v rozmezí od 1,92 t/ha (kraj Karlovarský) do 3,34 t/ha (kraj Moravskoslezský). Sklizeň řepky olejky ukončily kraje Olomoucký a Zlínský, naopak nejméně sklizených ploch má kraj Karlovarský (70,16 % ploch).

Pro porovnání níže uvádíme data Českého statistického úřadu o sklizni obilovin a řepky v roce 2025. Letošní sklizňová plocha obilnin je dle ČSÚ oproti loňskému roku nižší o zhruba 25 tis. ha a plocha řepky se meziročně snížila o téměř 29 tis. ha.

Předpověď počasí pro tento týden je pro zemědělce opět velice příznivá. Slunečné počasí by mělo vydržet po celý týden, přeháňky s bouřkami by měly dorazit až o víkendu.

 

Čtvrtá zpráva o kvalitě obilovin sklizně 2026

K 7. 8. 2026 bylo v laboratoři Agrotestu fyto, s.r.o. v Kroměříži analyzováno na kvalitu podle požadavků ČSN 461100-2 pro pšenici potravinářskou 181 vzorků pšenice z letošní sklizně. Analyzované vzorky byly sklizeny v rozmezí 28. 6.–28. 7. 2026. Šlo o pšenici z krajů Středočeského (21 vzorků), Jihočeského (8 vzorků), Plzeňského (9 vzorků), Jihomoravského (82 vzorků), Olomouckého (9 vzorků), Zlínského (29 vzorků), Moravskoslezského (18 vzorků) a Kraje Vysočina (5 vzorků).

Všechny dosud analyzované vzorky pšenice (100 %) vyhověly požadavku na číslo poklesu (norma 220 s: min. 251 s, max. 439 s). Dále 174 vzorků (96 %) vyhovělo na objemovou hmotnost (norma 76,0 kg/hl: min. 71,5, max. 85,8 kg/hl), 170 vzorků (94 %) vyhovělo na obsah dusíkatých látek (norma 11,5 %: min. 9,8 %, max. 17,9 %) a 162 vzorků (90 %) vyhovělo na sedimentační index (norma 30 ml: min. 10 ml, max. 65 ml).

Na obsah fuzáriových mykotoxinů deoxynivalenolu (DON) a zearalenonu (ZEA) bylo dosud analyzováno 42 vzorků pšenice. DON byl zjištěn u 9 vzorků, obsah byl však hluboko pod limitem pro potravinářskou pšenici (max. 1000 μg/kg). Nejvyšší zjištěný obsah DON byl 108 μg/kg. Obsah ZEA byl u všech vzorků pod limitem detekce, tj. vůbec nebyl zjištěn.

Kvalita dosud analyzované pšenice je převážně velmi dobrá. Pšenice má výborné číslo poklesu (průběžný průměr 356 s), dobrou objemovou hmotnost (průběžný průměr 80,9 kg/hl) a obsah bílkovin je vyšší (průběžný průměr 13,3 %), než v loňském roce (12,9 %). Kvalita bílkovin je zatím v průběžném průměru o něco horší (38 ml), než byla konečná hodnota v loňském roce (41 ml). U části vzorků pšenice je zřejmé drobnější zrno. Obsah fuzáriových mykotoxinů DON a ZEA u dosud analyzovaných vzorků je velmi nízký.

K 10. 8. 2026 bylo v laboratoři Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského, a. s. v Brně analyzováno na kvalitu podle ČSN 46 1100-5 pro ječmen sladovnický celkem 37 vzorků (v rámci monitoringu pro MZe), z toho bylo 30 vzorků jarního a 7 vzorků ozimého ječmene. Vzorky jarního ječmene pocházely z kraje Zlínského (13 vzorků), Středočeského (6 vzorků), Jihomoravského (4 vzorky) Olomouckého (4 vzorky), Kraje Vysočina (2 vzorky) a Plzeňského (1 vzorek). Vzorky ozimého ječmene z kraje Olomouckého (4 vzorky), Jihomoravského (2 vzorky) a Středočeského (1 vzorek).

Dosud analyzované vzorky jarního sladovnického ječmene vykazují velmi dobrou technologickou kvalitu. Průměrný obsah dusíkatých látek činil 10,9 % (norma 10,0−12,0 %; min. 8,9 %, max. 14,0 %). Průměrný obsah škrobu dosáhl 61,4 % (min. 58,5 %, max. 63,6 %) a vlhkost zrna 11,3 % (norma max. 15,0 %; min. 10,3 %, max. 12,5 %). Průměrný přepad zrna nad sítem 2,5 mm činil 90,4 % (norma min. 85,0 %; min. 81,2 %, max. 96,7 %). Obsah zrnových příměsí sladařsky nevyužitelných dosáhl 1,5 % (norma max. 3,0 %; min. 0,2 %, max. 4,0 %) a obsah zrnových příměsí částečně sladařsky využitelných 2,5 % (norma max. 6,0 %; min. 0,2 %, max. 7,8 %). Klíčivost dosáhla v průměru 98,8 % (norma min. 96,0 %; min. 95 %, max. 100 %). Průměrná objemová hmotnost činila 67,4 kg/hl (min. 61,8 kg/hl, max. 71,6 kg/hl), HTZ 43,6 g (min. 40,2 g, max. 46,9 g) a číslo poklesu 362 s (doporučená hodnota min 220 s; min. 312 s, max. 389 s). Zjištěné hodnoty čísla poklesu nesvědčí o výskytu porostlosti zrna.

U analyzovaných vzorků ozimého ječmene činil průměrný obsah dusíkatých látek 12,1 % (min. 10,1 %, max. 15,6 %). Průměrný obsah škrobu dosáhl 60,0 % (min. 55,9 %, max. 62,9 %) a vlhkost zrna 11,4 % (min. 9,8 %, max. 12,9 %). Průměrný přepad zrna nad sítem 2,5 mm činil 87,3 % (min. 69,1 %, max. 95,5 %). Obsah zrnových příměsí sladařsky nevyužitelných dosáhl 2,1 % (min. 0,9 %, max. 3,5 %) a obsah zrnových příměsí částečně sladařsky využitelných 4,3 % (min. 2,1 %, max. 9,1 %). Klíčivost dosáhla 97,7 % (min. 96 %, max. 99 %). Průměrná objemová hmotnost činila 68,1 kg/hl (min. 65,3 kg/hl, max. 69,9 kg/hl), HTZ 43,6 g (min. 39,6 g, max. 46,7 g) a číslo poklesu 352 s (min. 317 s, max. 366 s).

Dosavadní výsledky ječmenů potvrzují velmi dobrou technologickou kvalitu zejména jarního sladovnického ječmene. Většina sledovaných parametrů odpovídá požadavkům normy ČSN 46 1100-5.