Výjimky

Ministerstvo zemědělství (dále jen „ministerstvo“) může v odůvodněných případech udělit výjimku na:

• výjimka z pravidel EZ při katastrofických událostech;
• přivedení konvenčních zvířat na ekologickou farmu;
• vazné ustájení skotu v malých zemědělských podnicích;
• zásahy na zvířatech;
• zkrácení PO;
• použití syntetických vitamínů A, D, E pro přežvýkavce;
• povolení složek potravin zemědělského původu nezískaných z ekologického zemědělství;
• použití konvenčních osiv - výjimku vydává ÚKZUZ.

Podepsaná a řádně odůvodněná žádost se podává písemně prostřednictvím provozovatele poštovních služeb na adresu:

Žádost lze podat rovněž osobně na podatelnu ministerstva na výše uvedené adrese.

Při podání neúplné žádosti bude žadatel vyzván k jejímu doplnění ve stanoveném termínu. Pokud tak neučiní, bude řízení o udělení výjimky zastaveno.

Na udělení výjimky z pravidel ekologické produkce není právní nárok. Výjimky se omezují na minimum, jsou časově omezené a lze je poskytnout pouze v nezbytných případech a případech, které uvádí články 22 a 53 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848.

Žádosti o udělení výjimky (mimo katastrofické události) podléhají správnímu poplatku ve výši 1.000,00 Kč, který se hradí kolkem vylepeným na žádosti. V případě podání žádosti prostřednictvím REP lze uhradit správní poplatek bankovním převodem dle postupu v REP.

Podrobnější informace a naleznete v  Metodického pokynu č. 3/2024.

Formuláře žádostí.

Katastrofické události

Jsou-li nezbytná dočasná opatření k tomu, aby ekologická produkce mohla pokračovat nebo znovu začít v případě katastrofických událostí, může Ministerstvo zemědělství (dále jen „ministerstvo“) v souladu s čl. 22 nařízením nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848 dočasně některá opatření povolit

1. obnovu nebo opětovné vytvoření stáda nebo hejna způsobené nemocí nebo katastrofickými událostmi
2. opětovné vytvoření včelínů s včelami v případě vysoké   úmrtnosti včel způsobené nemocí nebo katastrofickými událostmi,
3. používání jiných než ekologických krmiv po omezenou dobu a v souvislosti s konkrétní oblastí jednotlivými hospodářskými subjekty v případě ztráty na produkci pícnin;
4. krmení včel medem, cukrem nebo cukrovým sirupem z ekologické produkce  v případě dlouhotrvajících výjimečných povětrnostních podmínek nebo katastrofických událostí, které omezují produkci nektaru a medovice;
5. použití oxidu siřičitého o maximálním obsahu stanoveném podle přílohy I B nařízení Komise (ES) č. 606/2009, jestliže výjimečné klimatické podmínky daného roku sklizně poškodí zdravotní stav ekologických hroznů
6. obnovu nebo opětovné vytvoření populace akvakultury živočichy pocházejícími z konvenční akvakultury v případě vysoké úmrtnosti akvakulturních živočichů způsobené okolnostmi uvedenými v čl. 57 odst. 1 písm. a) až d) nařízení EP a Rady (EU) č. 508/2014.

Žadatel k žádosti doloží přesvědčivé důkazy o rozsahu a místě katastrofy, která postihla jeho ekologický podnik. Dále musí uvést časový plán obnovy ekologického režimu hospodaření po katastrofě, popis dočasných opatření k tomu, aby ekologická produkce mohla pokračovat a dobu, na kterou výjimku žádá.

Výjimka nebude zejména udělena v případě, že škodu je možno nahradit ze zdrojů ekologického zemědělství nebo nebude katastrofická událost dostatečně prokázána.

V případě katastrofických událostí velkého rozsahu může ministerstvo udělit generální výjimku pro celou zasaženou oblast (např. povodně a jiné klimatické extrémy, nebezpečné nákazy apod.). To platí vždy pro použití oxidu siřičitého, kdy na základě odborného stanoviska (EKOVÍN, Svaz integrované a ekologické produkce hroznů a vína, o.s.) bude vydáno plošné povolení na zasaženou oblast. V těchto případech není nutné jednotlivě žádat o výjimku.

Žádost o udělení výjimky v případě katastrofických událostí nepodléhá správnímu poplatku.

Podrobnější informace naleznete v Metodického pokynu č. 3/2024.

Přivedení konvenčních zvířat na ekologickou farmu

Příloha II, Část II, bod 1.3.4.4. nařízení (EU) 2018/848 stanoví:

Pokud z údajů shromážděných v systému uvedeném v čl. 26 odst. 2 písm. b) vyplývá, že nejsou splněny kvalitativní nebo kvantitativní potřeby zemědělce týkající se ekologicky chovaných zvířat, mohou s výhradou podmínek uvedených v bodech 1.3.4.4.1 až 1.3.4.4.4 příslušné orgány povolit, aby byla do ekologické produkční jednotky uvedena zvířata pocházející z konvenčního chovu.

Předtím, než zemědělec o tuto odchylku požádá, konzultuje údaje shromážděné v systému uvedeném v čl. 26 odst. 2 písm. b) a ověří, zda je jeho žádost odůvodněná.

Zvířata přiváděná na ekologickou farmu by měla pocházet opět z ekologického chovu (farmy). Ekologický zemědělec tedy musí nejdříve vyvinout úsilí o sehnání zvířat z ekologického chovu, právě pro tyto účely byla vytvořena   Databáze dostupných EZ zvířat  a teprve v případě neúspěchu je možné přivést zvířata z konvenčního chovu.

Na farmu registrovanou v systému ekologického zemědělství (dále jen „ekofarmu“) je možné bez předem udělené výjimky přivést zvířata:

1. z chovu v režimu ekologického zemědělství bez jakéhokoli omezení;
2. z chovu v režimu přechodného období pouze v případě, že se jedná o zvířata narozená na farmě v průběhu tohoto přechodného období a za podmínek uvedených v metodickém pokynu;
3. pokud hrozí nebezpečí ztráty plemen pro zemědělskou produkci – bod 1.3.4.1. nařízení (EU) 2018/848: pro účely plemenitby mohou být do ekologické produkční jednotky uvedena zvířata, která nebyla odchována ekologicky, pokud hrozí nebezpečí ztráty plemen pro zemědělskou produkci podle čl. 28 odst. 10 písm. b) nařízení (EU) č. 1305/2013 a aktů přijatých na jeho základě. V takovém případě nemusejí být samice těchto plemen bezpodmínečně dosud nerodící.

Podmínky pro přivedení zvířat na ekofarmu z konvenčního chovu

Drůbež

Příloha II, Část II, bod 1.3.4.3. nařízení (EU) 2018/848 stanoví: Pokud se hejno tvoří nově, obnovuje se nebo se vytváří opětovně a pokud nelze splnit kvalitativní a kvantitativní potřeby zemědělců, může příslušný orgán rozhodnout, že do ekologické drůbeží produkční jednotky lze uvést drůbež pocházející z konvenčního chovu, pokud jsou kuřice určené k produkci vajec a drůbež chovaná na maso mladší tří dnů.  Na nákup konvenční drůbeže pro obnovu nebo vytvoření hejna je nutné vždy nejprve požádat o udělení výjimky.

Savci

Konvenční zvířata je možné přivádět na ekofarmu pouze pro chovné účely, a to při vytváření nového stáda, při obnově stáda, při rozšíření ekofarmy, při změně plemene, při zavádění nového druhu živočišné produkce, nebo pokud se jedná o plemena zařazená do Národního programu konzervace a využívání genetických zdrojů zvířat významných pro výživu a zemědělství.

V případě nákupu konvenčních savců mohou nastat následující situace:

1.  Utváření nového stáda 
2.  Obnova stáda

1. Základní procenta obnovy stáda
2. Zvýšení procent obnovy stád

I. Utváření nového stáda

Příloha II, Část II, bod 1.3.4.4.1. nařízení (EU) 2018/848 stanoví:

V případě utváření nového stáda nebo hejna lze do něj pro účely plemenitby uvést mladá zvířata pocházející z konvenčního chovu. Ihned po odstavu musejí být chována v souladu s pravidly ekologické produkce. Kromě toho platí ke dni, kdy jsou zvířata zařazena do stáda nebo hejna, tato omezení:

a) skot, koňovití a jelenovití musejí být mladší šesti měsíců;

b) ovce a kozy musejí být mladší 60 dnů; 

c) prasata musejí mít hmotnost nižší než 35 kg;  

d) králíci musejí být mladší tří měsíců.

Utvářením nového chovného stáda se rozumí zavádění nového druhu zvířat na ekologickou produkční jednotku či jednotku v přechodném období nebo vytvoření nového stáda stejného druhu již chovaných zvířat. Na nově utvořené stádo a na produkty těchto zvířat je nutné dodržet období minimální doby chovu podle bodu 1.2.2. Přílohy II, Část II, nařízení (EU) 2018/848, které však nesmí být kratší než přechodné období celé ekofarmy a pro jednotlivé druhy živočišné výroby je stanoveno takto:

a) dvanáct měsíců v případě skotu a koňovitých chovaných k produkci masa a v každém případě nejméně tři čtvrtiny jejich života;
b) šest měsíců v případě ovcí, koz a prasat a zvířat chovaných k produkci mléka;
c) tři měsíce v případě králíků;
d) dvanáct měsíců v případě jelenovitých.

II. Obnova stáda

Z důvodu obnovy stáda je možné na ekofarmu přivést z konvenčních chovů dospělé savce určené k reprodukci. Jedná se o plemenné samce a dosud nerodící samice. Pro všechna konvenční zvířata takto přivedená na ekofarmu a na produkty těchto zvířat je nutné dodržet období minimální doby chovu dle bodu 1.2.2. nařízení (EU) 2018/848).

1. Základní procenta obnovy stáda

Příloha II, Část II, bod 1.3.4.4.2. nařízení (EU) 2018/848 stanoví:

V případě obnovy stáda lze na ekofarmu zavést dospělá zvířata pocházející z konvenčního chovu pro účely plemenitby, a to samce a dosud nerodící samice. Následně musejí být chována v souladu s pravidly ekologické produkce. Kromě toho počet samic podléhá těmto omezením za rok:

• lze zavést nejvýše 10 % počtu dospělých koňovitých nebo skotu a 20 % počtu dospělých prasat, ovcí, koz, králíků nebo jelenovitých;
• v případě jednotek s méně než deseti kusy skotu, koňovitých nebo jelenovitých či králíků nebo s méně než pěti kusy prasat, ovcí či koz je každá taková obnova omezena nejvýše na jedno zvíře ročně.

Uvedená procenta se počítají z aktuálního stavu dospělých zvířat v základním stádě. Základní stádo tvoří skot starší 24 měsíců, jelenovití starší 18 měsíců, malí přežvýkavci starší 12 měsíců, prasata a králíci starší 6 měsíců a koně starší 36 měsíců. Množství zvířat, které tato procenta znamenají, je možné přivést na ekofarmu v průběhu jednoho kalendářního roku (od 1. 1. do 31. 12.). To znamená, že den prvního nákupu zvířat v kalendářním roce je zároveň dnem pro výpočet procent na zbytek roku. Podnik si musí uchovat ke kontrole podklady, které mu sloužily k výpočtu.

2. Zvýšení procent obnovy stáda

Pokud chce ekologický podnikatel přivést na ekofarmu více konvenčních zvířat, než povoluje bod 1.3.4.4.2. (viz Základní procenta obnovy stáda), musí požádat ministerstvo o udělení výjimky.

Příloha II, Část II, bod 1.3.4.4.3. nařízení (EU) 2018/848 stanoví:

Procenta uvedená v bodě 1.3.4.4.2. mohou být zvýšena až na 40 %, pokud příslušný orgán potvrdil, že byla splněna některá z podmínek uvedených v metodickém pokynu č. 6/2021.

Výše uvedená procenta se počítají ze stavu dospělých zvířat v základním stádě. Základní stádo tvoří skot a jelenovití starší 24 měsíců, malí přežvýkavci starší 12 měsíců, prasata a králíci starší 6 měsíců a koně starší 36 měsíců, a to ke dni doručení žádosti na ministerstvo.

Výjimka se uděluje do 31. 12. příslušného kalendářního roku.

Vazné ustájení skotu v malých zemědělských podnicích

2.1.1.   Příloha II, Část II, bod 1.7.5. nařízení (EU) 2018/848 stanoví:

Vazné ustájení nebo izolování hospodářských zvířat je zakázáno, pokud se nejedná o jednotlivá zvířata a o omezenou dobu, je-li to odůvodněno z veterinárního hlediska. Izolování hospodářských zvířat lze na omezenou dobu povolit pouze tehdy, je-li ohrožena bezpečnost pracovníků, nebo z důvodů dobrých životních podmínek zvířat. Příslušné orgány mohou povolit vazné ustájení skotu v zemědělských podnicích s maximálním počtem 50 zvířat (vyjma mladých jedinců), pokud není možné chovat skot ve skupinách, které by vyhovovaly jeho etologickým potřebám, a to za podmínky, že během období pastvy má přístup na pastviny a alespoň dvakrát v týdnu přístup na otevřená prostranství, pokud pastva není možná.

„Mladými jedinci“ se rozumí zvířata mladší 24 měsíců věku.

Vazné ustájení lze povolit v případě, že se jedná o stavbu pro skot postavenou, rekonstruovanou nebo poprvé do provozu uvedenou před nabytím účinnosti zákona na ochranu zvířat proti týrání (tedy před datem 1. 2. 2021). V případě, že stavba pro skot byla postavena, rekonstruována nebo poprvé do provozu uvedena po datu 1. 2. 2021 nebude výjimka udělena. Od roku 2030 pak nebude vazné ustájení možné vůbec.

Podrobnější informace naleznete v Metodického pokynu č. 3/2024.

Zásahy na zvířatech

V ekologickém zemědělství se pravidelně neprovádějí operace, jako je připevňování gumových kroužků na ocasy ovcí, krácení ocasů, ořezávání zubů a zobáku nebo odnímání rohů. Nicméně některé z těchto operací mohou být v jednotlivých případech povoleny příslušným orgánem z důvodů bezpečnosti, nebo pokud mají za cíl zlepšit zdraví, životní podmínky či hygienu zvířat. Utrpení zvířat se omezuje na minimum pomocí vhodné anestézie a/nebo analgetik, přičemž operace provádí kvalifikovaný personál a to pouze v nejvhodnějším věku zvířat.

Odrohování nebo tlumení růstu rohů skotu resp. koz

Vzhledem k tomu, že odrohování je velmi bolestivý zákrok, který se neshoduje s principy ekologického zemědělství, je možné ho provést jen v jednotlivých, nezbytných a odůvodněných případech, a to pouze u jednotlivých zvířat. Problémy spojené s chovem zvířat s rohy by měly být vždy přednostně řešeny organizačními opatřeními a vhodnou technologii chovu.

U žádosti na odrohování nebo tlumení růstu rohů u skotu se rozlišují věkové kategorie, kterým může být výjimka udělena výjimky jsou uděleny na určité časové období viz. Metodického pokynu č. 3/2024.

Kupírování ocásků u ovcí

Jsou zohledněna kritéria, jestli jsou zvířata určena k dalšímu chovu nebo k plemenitbě a v době kupírování ocásků nejsou zvířata starší 8 dnů. Podrobnější informace a naleznete v Metodického pokynu č. 3/2024.

Zkrácení přechodného období (PO)

1. Zkrácení PO v ekologicky čistých oblastech

Příslušný orgán, kterým je ministerstvo, může rozhodnout, že za součást období přechodu zpětně uzná jakékoli předchozí období, v němž:

1. byly pozemky předmětem opatření definovaných v programech, prováděných podle nařízení Evropského společenství nebo v jiném úředním programu za předpokladu, že dotyčná opatření zaručují, že produkty nepovolené pro ekologickou produkci nebyly na těchto pozemcích použity, nebo
2. byly pozemky přírodními nebo zemědělskými oblastmi, které nebyly ošetřeny produkty nepovolenými pro ekologickou produkci.

Období uvedené v prvním pododstavci písm. b) lze vzít v úvahu zpětně pouze pod podmínkou, že byl příslušnému orgánu předložen uspokojivý důkaz, na jehož základě se přesvědčí o tom, že podmínky byly plněny po dobu nejméně tří let.

Pokud subjekt požádá ministerstvo o zkrácení PO na pozemcích v ekologicky čistých oblastech, musí splnit výše uvedené podmínky. K tomu je zapotřebí dostatečně prokázat, že pozemky byly předmětem výše uvedených opatření nebo jsou přírodními oblastmi nebo zemědělskými oblastmi prokazatelně bez ošetření nepovolenými látkami pro ekologickou produkci. Za přírodní oblasti je považováno pouze území národního parku nebo I. zóna chráněné krajinné oblasti s potvrzením od správy těchto oblastí, že po dobu nejméně tří let nebyly pozemky ošetřeny nepovolenými látkami pro ekologickou produkci.

2. Zkrácení PO pozemků, které již přešly nebo byly v procesu přechodu na EZ

1. u pozemků, které jsou ošetřovány produktem nepovoleným pro ekologickou produkci v rámci povinného opatření zavedeném příslušným orgánem členského státu s cílem potírat choroby či hubit škůdce;

2. u pozemků, které jsou ošetřovány produktem nepovoleným pro ekologickou produkci v rámci vědeckých testů schválených příslušným orgánem členského státu.

   V případech podle prvního pododstavce písm. a) a b) se délka období přechodu stanoví s ohledem na tyto faktory:

3. proces odbourávání dotyčného přípravku na konci období přechodu zaručuje, že rezidua v půdě a v případě trvalých plodin v rostlině dosahují nevýznamných hodnot;
4. sklizeň po ošetření nesmí být prodána s odkazem na ekologické způsoby produkce.

Pro zkrácení PO z důvodu nařízené aplikace je nutné předložit rozhodnutí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského o nařízené aplikaci nepovoleného přípravku na ochranu rostlin na pozemcích žadatele o zkrácení PO. Společně s rozhodnutím žadatel také doloží použité účinné látky přípravku včetně ochranných lhůt.

U pozemků, ošetřených nepovolenými přípravky v rámci vědeckých testů, je nutné předložit doklad o provádění schváleného výzkumu na pozemcích žadatele (např. Smlouva s ministerstvem, Národní agenturou pro zemědělský výzkum, Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, dále Operační programy Strukturálních fondů ES apod.), ze kterého vyplývá potřeba provádět testy s přípravky na ochranu rostlin nebo hnojivy v podmínkách EZ. Ekologická farma musí být buď přímým vykonavatelem výzkumu, nebo musí být ve výzkumném záměru jiného subjektu, který vede výzkum, jasně definována její role.

V obou případech není možné prodávat sklizeň s odkazem na ekologický způsob produkce.

Postup při podávání žádosti o zkrácení PO

Žadatel nejprve požádá svou kontrolní organizaci (KO) o provedení kontroly zaměřené na pozemky, u kterých má být žádáno o zkrácení PO. KO budou předloženy všechny dokumenty k ověření plnění podmínek EZ minimálně v průběhu předchozích tří let. KO posoudí náležitosti nutné k vydání rozhodnutí ministerstva a připojí k žádosti o zkrácení PO své stanovisko.

Náležitosti, které KO posoudí před vydáním svého stanoviska:
a)  Žadatel musí prokazatelně doložit, kdo zmíněné pozemky v období minimálně tří let užíval a dále musí k těmto pozemkům doložit jejich minimálně tříletou historii z pohledu používáni přípravků nepovolených pro používání v ekologickém zemědělství (např. účetnictví, evidence hnojení, evidence použitých přípravků na ochranu rostlin, vyjádření orgánu ochrany přírody, ochrany vod atd., ve výjimečných případech čestné prohlášení s ověřenými podpisy všech uživatelů pozemků za poslední nejméně tři roky);
b) KO vždy provede kontrolu zmíněného pozemku na místě.

Žadatel zašle na ministerstvo žádost o zkrácení PO se stanoviskem KO.
Podepsaná a řádně odůvodněná žádost se podává písemně prostřednictvím provozovatele poštovních služeb na adresu:

nebo prostřednictvím Registr ekologických podnikatelů . Žádost lze podat rovněž osobně na podatelnu ministerstva na výše uvedené adrese.

V případě kladného rozhodnutí o zkrácení PO se PO zkracuje ke dni doručení žádosti na ministerstvo.

Použití syntetických vitamínů A, D a E pro přežvýkavce

Příloha III, Část B, odst. 3 písm. a) nařízení Komise (EU) 2021/1165.

Vitaminy a provitaminy - Pokud jsou získané synteticky, lze pro přežvýkavce použít pouze vitaminy A, D a E shodné s vitaminy získanými ze zemědělských produktů; použití podléhá předchozímu povolení členských států na základě posouzení možnosti, že by ekologicky chovaní přežvýkavci získali potřebná množství uvedených vitaminů v krmných dávkách. 

Pokud jsou vitaminy A, D a E podány veterinárním lékařem z důvodu posílení životaschopnosti mláďat po narození a v období mléčné výživy nebo jako součást léčby, nejsou tyto vitamíny předmětem žádosti o výjimku a je možné je ihned v případě potřeby použít.

Záznam o tomto použití musí být uveden v evidenci léčení. Krmivo obsahující vitamíny musí splňovat požadavky ekologické produkce.

Výjimku lze udělit na 5 let.

Povolení složek potravin zemědělského původu nezískaných z ekologického zemědělství

Povolování složek potravin zemědělského původu nezískaných z ekologického zemědělství je složitou problematikou a je detailně popsáno v Metodickém pokynu č. 3/2024.

Článek 25 nařízení (EU) 2018/848 stanoví následující pravidla pro žádání a udělování výjimek na použití neekologických surovin.

Pokud je to nezbytné k zajištění přístupu k některým zemědělským složkám a pokud tyto složky nejsou k dispozici v ekologické podobě v dostatečném množství, může členský stát na žádost hospodářského subjektu dočasně, na období nejvýše 6 měsíců povolit používání zemědělských složek pocházejících z konvenční produkce pro produkci zpracovaných ekologických potravin na svém území. 

Udělené povolení se vztahuje na všechny hospodářské subjekty v daném členském státě.

Platnost povolení může být dle uvedeného odstavce dvakrát prodlouženo vždy nejvýše o šest měsíců.

Prodloužení žádosti spočívá v opětovném podání stejné žádosti v odpovídajícím termínu a s dostatečným předstihem. Výjimka se neuděluje zpětně. Tedy platnost výjimky je od data vydání Rozhodnutí (nikoliv k datu přijetí žádosti o výjimku).

Předpokladem pro prodloužení výjimky je, že žádný jiný členský stát nevznese prostřednictvím počítačového systému poskytnutého Komisí (kam ČS povinně hlásí informace o udělených výjimkách pro informaci EK a ČS), námitku, kdy uvede, že dané složky jsou k dispozici v ekologické podobě v dostatečném množství.

Použití konvenčního osiva

Výjimky pro použití konvenčních osiv uděluje ÚKZÚZ.

Podle platné legislativy ekologického zemědělství je možné stále používat konvenční rozmnožovací materiál v ekologickém zemědělství, nicméně z hlediska zvýšení důvěry spotřebitele v produkty ekologického zemědělství je žádoucí, aby byl v co možná největší míře používán rozmnožovací materiál certifikovaný pro ekologické zemědělství.

Pravidla v oblasti bioosiv a ekologického rozmnožovacího materiálu jsou dána evropskou legislativou ekologického zemědělství. Konvenční rozmnožovací materiál je možné použít pouze v případě, že bio rozmnožovací materiál není na trhu dostupný. Pokud nelze použít bio rozmnožovací materiál, preferuje se používání rozmnožovacího materiálu z přechodného období na ekologické zemědělství a teprve poté konvenčního rozmnožovacího materiálu. Konvenční rozmnožovací materiál ale nesmí být ošetřen nepovolenými látkami (např. osivo nesmí být mořeno).