Katastrofické události

Některé události, jako jsou extrémní klimatické jevy nebo rozsáhlé nákazy zvířat nebo choroby rostlin, mohou mít závažné dopady na ekologickou produkci v podnicích nebo produkčních jednotkách, které jsou v Unii postiženy. Aby ekologická produkce mohla pokračovat nebo být znovu zahájena, stanoví nařízení (EU) 2018/848 přijetí výjimečných pravidel produkce, pokud se omezí na situace, které lze v Unii považovat za katastrofické, přičemž se zohlední rozdíly v ekologické rovnováze, klimatické a místní podmínky v nejvzdálenějších regionech Unie. Definice, zda se jedná o katastrofickou situaci podle čl. 2 odst. 1 písm. h), i), j), k) a l) nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1305/2013, o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1698/2005, jakož i jakékoli jiné srovnatelné situace, co lze považovat za katastrofickou událost:

h) „nepříznivým klimatickým jevem“ povětrnostní podmínky jako mráz, bouře a krupobití, námraza, silný déšť nebo velké sucho, které jsou srovnatelné s přírodní katastrofou;

i) „nákazami zvířat“ nákazy uvedené na seznamu nákaz zvířat, který vypracovala Světová organizace pro zdraví zvířat, nebo na seznamu v příloze rozhodnutí Rady 2009/470/ES (1);

j) „ekologickou havárií“ zvláštní výskyt znečištění, kontaminace nebo snížení kvality životního prostředí, který souvisí s konkrétní událostí a omezeného zeměpisného rozsahu, ale nezahrnuje obecná environmentální rizika, jako je změna klimatu nebo znečištění ovzduší, která nejsou spojena s konkrétní událostí;

k) „přírodní katastrofou“ přirozeně se vyskytující událost biotické či abiotické povahy, která vede k významnému narušení systémů zemědělské produkce nebo lesních struktur a ve svém důsledku případně způsobuje významné hospodářské škody v odvětví zemědělství nebo lesnictví;

l) „katastrofickou událostí“ nepředvídaná událost biotické či abiotické povahy způsobená člověkem, která vede k významnému narušení systémů zemědělské produkce nebo lesních struktur a ve svém důsledku způsobuje významné hospodářské škody v odvětví zemědělství nebo lesnictví.

Uznání katastrofické události:

Článek 1 nařízení Komise (EU) 2020/2146 stanoví:

1. Pro účely výjimečných pravidel produkce uvedených v čl. 22 odst. 1 nařízení (EU) 2018/848 se o katastrofickou situaci, která vznikla v důsledku „nepříznivého klimatického jevu“, „nákaz zvířat“, „ekologické havárie“, „přírodní katastrofy“ nebo „katastrofické události“, jakož i jakékoli jiné srovnatelné situace, jedná tehdy, pokud byla uznána jako katastrofická oficiálním rozhodnutím vydaným členským státem, v němž k ní došlo.

2. V závislosti na tom, zda se katastrofická situace týká konkrétní oblasti nebo jednotlivého hospodářského subjektu, se ve formálním rozhodnutí vydaném podle odstavce 1 uvede dotčená oblast nebo hospodářský subjekt.

Článek 2 nařízení Komise (EU) 2020/2146 stanoví:

1. Po formálním rozhodnutí podle článku 1 mohou příslušné orgány po identifikaci zasažených hospodářských subjektů v dotčené oblasti nebo na žádost jednotlivého dotčeného hospodářského subjektu udělit odpovídající výjimky uvedené v článku 3 a stanovit související podmínky za předpokladu, že se tyto výjimky a podmínky použijí: a) na omezenou dobu a ne déle, než je nezbytné, a v žádném případě ne déle než 12 měsíců za účelem pokračování nebo znovuzahájení ekologické produkce, tak jak byla provozována před dnem použitelnosti těchto výjimek; b) ve vztahu ke specificky dotčeným typům produkce, případně pozemkům a c) na všechny příslušné dotčené ekologické hospodářské subjekty v dotčené oblasti nebo případně pouze na dotčený jednotlivý hospodářský subjekt.

2. Použitím výjimek uvedených v odstavci 1 není dotčena platnost certifikátů uvedených v článku 35 nařízení (EU) 2018/848 během období, kdy se výjimky uplatňují, za předpokladu, že dotčený hospodářský subjekt nebo dotčené hospodářské subjekty splňují podmínky, za kterých byly výjimky uděleny.

Vzhledem k tomu, že musí dojít k uznání katastrofické situace formálním rozhodnutím, tak si hospodářský subjekt podá žádost o uznání této události zároveň při podání žádosti o vydání výjimky.

V případě katastrofických událostí velkého rozsahu může ministerstvo vydat generální výjimku pro celou zasaženou oblast, v tomto případě subjekt žádá pouze o schválení výjimky.

Postup při udělování výjimky

Žadatel podá na ministerstvo žádost o udělení výjimky, se kterou podá i žádost o uznání situace jako katastrofické. Podání žádosti usnadní formulář, který je ke stažení v sekci „ekologické zemědělství“ na www.eagri.cz.

Žádost se podává písemně, a to prostřednictvím veřejné datové sítě opatřená elektronickým podpisem (ID DS: yphaax8) nebo prostřednictvím provozovatele poštovních služeb na adresu:

Ministerstvo zemědělství
Odbor environmentální a ekologického zemědělství
Těšnov 65/17
110 00 Praha 1

Žádost lze podat rovněž osobně na podatelnu ministerstva na výše uvedené adrese.

Náležitosti žádosti v případě katastrofické události jsou následující:

• náležitosti dle čl. 3 Metodického pokynu č. 3/2024;
• registrační číslo/a hospodářství, na které je výjimka požadována;
• popis katastrofické situace na farmě;
• vymezení předmětu žádosti;
• žadatel k žádosti doloží přesvědčivé důkazy o rozsahu a místě katastrofy (u sucha není nutné dokládat, tuto skutečnost lze ověřit v LPIS), která postihla jeho ekologický podnik. Vhodnými doklady jsou vyjádření nebo doporučení místní samosprávy, Policie ČR, Hasičského záchranného sboru, Krajské veterinární správy, Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského, Českého hydrometeorologického ústavu apod. V případě použití oxidu siřičitého podle odst. 9 kapitoly 2.6.2 metodického pokynu č. 3/2024 se doloží odborné stanovisko od svazu EKOVÍN. Žádost je rovněž vhodné doložit fotodokumentací a popisem rozsahu škod a specifikaci celkových potřeb obnovy hospodaření (zvířata – druhy, kategorie, kusy; krmiva – druhy, množství atd.);
• žadatel musí uvést časový plán obnovy ekologického režimu hospodaření po katastrofě, popis dočasných opatření k tomu, aby ekologická produkce mohla pokračovat a dobu, na kterou výjimku žádá.

Při podání neúplné žádosti bude žadatel vyzván k jejímu doplnění ve stanoveném termínu. Pokud tak neučiní, bude řízení o udělení výjimky zastaveno.

Každý hospodářský subjekt, na něhož se udělené výjimky vztahují, uchová doklady týkající se udělených výjimek po dobu jejich trvání.

Výjimku je možné udělit na omezenou dobu, nejdéle však na 12 měsíců, za účelem pokračování nebo znovuzahájení ekologické produkce, tak, jak byla provozována před udělením těchto výjimek.

V případě potřeby může ministerstvo požádat o potřebné informace příslušnou kontrolní organizaci.

Žádost o udělení výjimky v případě katastrofických událostí nepodléhá správnímu poplatku.