Biopotraviny

Biopotraviny jsou produkty ekologického zemědělství. To znamená, že se jedná o potraviny vyprodukované v souladu s požadavky platné legislativy pro ekologickou produkci. Certifikace biopotravin tedy znamená pro spotřebitele záruku každoroční nadstavbové kontroly celého produkčního řetězce daného produktu nezávisle akreditovanými, státem pověřenými certifikačními orgány (=kontrolními organizacemi).

Spotřebou biopotravin je podporováno ekologické zemědělství, které přináší pozitivní externality ve vztahu k přírodě, krajině, vodě, půdě, regionálnímu rozvoji, lokální ekonomice, zaměstnanosti, welfare zvířat i kvalitě výsledného produktu bez umělých přídatných látek. Smyslem ekologického zemědělství je produkce zdravých a kvalitních potravin trvale udržitelným způsobem. Tento systém hospodaření, který je od vidlí po vidličku pevně vymezen legislativou, pracuje s osvědčenými tradičními postupy, ale využívá i nejnovější vědecké poznatky a technologie. Ekologické zemědělství zamezuje poškozování půdy a používání agrochemikálií, přispívá ke zvyšování retence vody v krajině a snižování nákladů na čištění vod rezidui pesticidů či minerálních hnojiv, široce podporuje biodiverzitu v krajině a zajišťuje nadstandardní životní podmínky chovaných zvířat, odpovídající co nejvíce jejich přirozeným potřebám, kvalitní bio krmivo a dvojnásobné ochranné lhůty při použití léčiv.

Sortiment českých biopotravin je poměrně široký. Zahrnuje především mléko a mléčné výrobky (jogurty, sýry, tvaroh atd.), mouku, pečivo, různé obilné produkty, těstoviny, koření a bylinkové čaje, dětskou výživu, vejce, kuřecí, vepřové a hovězí maso, ovoce, zeleninu, sušené ovoce, džemy, šťávy a sirupy, víno, atd. U některých komodit je ovšem tuzemská nabídka nedostatečná a nepokrývá poptávku spotřebitelů (např. ovoce, zelenina, med, oleje).

Podíl biopotravin na celkové spotřebě potravin a nápojů v ČR se pohybuje na úrovni 1,9 % a průměrná spotřeba na osobu se pohybuje na úrovni 780 Kč. Český trh s biopotravinami je sice jedním z nejvyspělejších mezi zeměmi střední a východní Evropy, avšak stále hluboce zaostává za západoevropskými zeměmi. Relativně vyšší cenová hladina a nedostatečná informovanost odrazuje českého spotřebitele. Lze však říci, že situace se setrvale zlepšuje a český trh začíná následovat vyspělé zahraniční trendy.

Při volbě mezi bio a konvenční potravinou nelze hledět pouze na prosté cenové srovnávání. Biopotraviny obecně patří mezi produkty vysoké kvalitativní úrovně a ve srovnání s konvenčními výrobky stejné kvality není jejich cena často o mnoho vyšší. Příkladem je bio hovězí maso nebo bio plnotučné čerstvé mléko, kde je rozdíl v maloobchodní ceně minimální nebo žádný. Vyšší cena u některých komodit je pak logickým důsledkem mnohem vyšší pracnosti a nákladnosti výroby, která např. umožňuje používat pouze jasně vymezené látky přírodního původu. Příkladem mohou být ekochovy drůbeže, které požadují např. volné venkovní výběhy na otevřená prostranství pokrytá vegetací, významně větší plochy v chovných prostorech a dalších povinné prvky pro zvýšení dobrých životních podmínek zvířat a projevení jejich přirozených potřeb. Drůbež na maso je také chována mnohem déle než v konvenčních výkrmnách. Samozřejmostí je krmivo v biokvalitě a také omezení při podávání léčiv. Za vyšší cenu bio drůbeže je pak ovšem výrazně vyšší kvalita masa.

Je důležité vědět, že biopotraviny musí být vyráběny pouze z co možná nejkvalitnějších surovin, bez nepřírodních aditiv zlepšujících chuť, vůni, barvu či texturu nebo nepovolených konzervantů. Potraviny musí být pečlivě zpracovávány, pokud možno za použití biologických, mechanických a fyzikálních postupů – tedy v zásadě tradičním způsobem.

Biopotraviny, díky celému kontrolovanému systému ekologické produkce, prakticky neobsahují rezidua agrochemických látek, léčiv apod. Dále nesmějí obsahovat geneticky modifikované (GMO) suroviny a nesmějí být ošetřovány ionizujícím zářením.

Nelze jednoznačně říci, že biopotraviny jsou nutně zdravější než konvenční produkce. Avšak biopotravina, která obsahuje významně méně reziduí agrochemických látek, je pro tělo jistě přirozenější a snižuje riziko tzv. koktejlového efektu vystavení reziduím pesticidů. Dále lze říci, že mnohé biopotraviny mají velmi zajímavé výživové parametry ve srovnání s konvenční produkcí. Například biomléko obsahuje prokázaně více omega-3-mastných kyselin a vitamínu E (díky pastevnímu chovu a složení krmné dávky), mnohé druhy bio ovoce a zeleniny mají vyšší obsah látek významných pro lidské zdraví, např. flavonoidů a jiných polyfenolů. Naopak obsahují až o 50% méně škodlivých dusičnanů. Je také prokázáno, že ekologický chov drůbeže zvyšuje obsah vitaminů a karotenoidů ve vejcích.

Aby bylo zaručeno spolehlivé rozpoznání ekologických potravin, je přesně stanoven způsob jejich označování. Každá potravina na českém trhu, která je označena slovy BIO, EKO, ORGANIC a podobnými odvozeninami, musí nést na obalu následující povinné informace:

• evropské logo;
• kód kontrolní organizace (ve tvaru např. CZ-BIO-00x)
• informaci o původu surovin, z nichž se skládá (např. Zemědělská produkce EU/mimo EU);
• v případě, že byla potravina vyprodukována v ČR, musí nést také české národní logo tzv. biozebru (tzn. byla zde certifikovaná poslední fáze výroby či přípravy biopotraviny - nemusí se tedy jednat původem surovin o ryze českou biopotravinu).

Každého ekologického producenta či obchodníka, který je oprávněn uvádět biopotraviny na český trh a který je registrován v ČR, si lze ověřit v  Registru ekologických podnikatelů . V tomto registru si lze také ověřit oprávnění např. stánkových prodejců, kteří prodávají nebalené biopotraviny (např. uzeniny, zeleninu či ovoce). Povinnost registrace se nevztahuje výhradně na maloobchody, které pouze prodávají biopotraviny konečnému spotřebiteli ve spotřebitelském balení a neskladují je jinde než v přímé souvislosti s místem prodeje. E-shopy však registraci podléhají. Od 1. 1. 2023 v souvislosti se změnou legislativy jsou platné pouze certifikáty vydané v elektronické podobě za použití systému TRACES.