Biopotraviny

Biopotravina je produkt vyprodukovaný v souladu s požadavky platné legislativy pro ekologickou produkci.

Sortiment českých biopotravin je poměrně široký. Zahrnuje především mléko a mléčné výrobky (jogurty, sýry, tvaroh atd.), pečivo, koření, mouku, těstoviny, dětskou výživu, vejce, kuřecí, vepřové a hovězí maso, ovoce, zeleninu, sušené ovoce, víno atd. U některých komodit je ovšem nabídka nedostatečná a nepokrývá poptávku spotřebitelů (např. vejce, ovoce, zelenina, med). Některé biopotraviny nejsou českými výrobci biopotravin produkovány vůbec a dovážejí se ze zahraničí (např. oleje).

Podíl biopotravin na celkové spotřebě potravin a nápojů v ČR se stále pohybuje kolem 1% a průměrná spotřeba na osobu se pohybuje kolem 200 Kč. Český trh s biopotravinami je sice jedním z nejvyspělejších mezi zeměmi střední a východní Evropy, avšak stále hluboce zaostává za západoevropskými zeměmi. Relativně vyšší cenová hladina a nedostatečná informovanost odrazuje českého spotřebitele. Lze však říci, že situace se setrvale zlepšuje a český trh pomalu začíná následovat vyspělé zahraniční trendy.

Při volbě mezi bio a konvenční potravinou však nelze hledět pouze na prosté cenové srovnávání. Biopotraviny obecně patří mezi produkty vysoké kvalitativní úrovně a ve srovnání s konvenčními výrobky stejné kvality není jejich cena často o mnoho vyšší. Obvykle je vyšší cena logickým důsledkem mnohem vyšší pracnosti a nákladnosti výroby. Příkladem mohou být ekochovy drůbeže, které neumožňují ekonomicky výhodné klecové chovy, požadují výběhy a velké plochy v chovných prostorech. Drůbež na maso je také chována mnohem déle než v konvenčních výkrmnách. Za vyšší cenu je pak ovšem výrazně vyšší kvalita masa.

Je důležité vědět, že biopotraviny musí být vyráběny pouze z co možná nejkvalitnějších surovin, bez nepřírodních konzervantů, barviv či dochucovadel. Potraviny musí být pečlivě zpracovávány, pokud možno za použití biologických, mechanických a fyzikálních postupů – tedy v zásadě tradičním způsobem.

Biopotraviny, díky celému kontrolovanému systému ekologické produkce, nesmějí obsahovat rezidua agrochemických látek, léčiv apod. Dále nesmějí obsahovat geneticky modifikované (GMO) suroviny a nesmějí být ošetřovány ionizujícím zářením.

Nelze zcela říci, že biopotraviny jsou nutně zdravější než konvenční produkce. Však biopotravina, která neobsahuje agrochemické látky, je pro tělo jistě přirozenější. Dále lze říci, že mnohé biopotraviny mají velmi zajímavé výživové parametry ve srovnání s konvenční produkcí. Například biomléko obsahuje více omega-3-mastných kyselin, bio ovoce nebo zelenina mají vyšší obsah látek významných pro lidské zdraví, např. flavonoidů a jiných polyfenolů. Naopak obsahují až o 50% méně škodlivých dusičnanů. Je také prokázáno, že ekologický chov drůbeže zvyšuje obsah vitaminů a karotenoidů ve vejcích.

V neposlední řadě je třeba vědět, že spotřebou biopotravin je podporováno k přírodě velmi šetrné ekologické zemědělství.

Aby bylo zaručeno spolehlivé rozpoznání ekologických potravin, je přesně stanoven způsob jejich označování. Každá potravina na českém trhu, která je uváděna slovy bio, eko či organic, musí nést na obalu řadu informací:

• evropské logo;
• kód kontrolní organizace;
• informaci o původu surovin, z nichž se skládá;
• v případě, že byla potravina vyprodukována v ČR, musí nést také české národní logo tzv. biozebru.

Všechny subjekty, které uvádějí biopotraviny na trh, musí být kontrolovány a registrovány.

Každého ekologického producenta či obchodníka, který je oprávněn uvádět biopotraviny na český trh a který je registrován v ČR, si lze ověřit v Registru ekologických podnikatelů. V tomto registru si lze také ověřit oprávnění a certifikáty např. stánkových prodejců, kteří prodávají nebalené biopotraviny (např. uzeniny, zeleninu či ovoce).  Povinnost registrace se nevztahuje na maloobchody, které pouze prodávají biopotraviny konečnému spotřebiteli ve spotřebitelském balení. E-shopy však registraci podléhají.