4. žňové zpravodajství 27. července 2026

Letošní žně zahájili zemědělci v předposledním červnovém týdnu sklizní ozimých ječmenů na jižní Moravě. Nyní po měsíci žňových prací zemědělci již sklízí obilniny a řepku olejku ve všech krajích i okresech. Po chladnějším rázu počasí v uplynulém týdnu, se do Česka o víkendu navrátily letní teploty, místy s tropickými třicítkami. Díky příznivému počasí letošního léta je sklizena více než polovina ploch obilnin a téměř 65 % ploch řepky olejky. Sklizeň se přehoupla do své druhé poloviny. První dožínky letošního roku zemědělci mohli slavit v okrese Břeclav, kde byla sklizeň obilnin a řepky již ukončena v předminulém týdnu.

Podle čtvrtého šetření Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) k 26. 7. 2026 je sklizeno již 615 330 ha obilnin, tj. 52,24 % ploch. Celková produkce obilovin při průměrném hektarovém výnosu 5,58 t/ha zatím dosáhla více než 3 milionů tun, tj. 3 432 590 tun. V loňském roce vlivem nepříznivého počasí bylo touto dobou sklizeno pouhých 22,20 % ploch obilnin celkem viz tabulka Postup sklizně v ČR v roce 2025. Letošní průběh sklizně je díky příznivějšímu počasí rychlejší viz i graf Průběh sklizně obilnin a řepky v ČR v letech 2021−2026.

Postup žňových prací u obilnin je nejrychlejší v kraji Jihomoravském (87,25 % sklizených ploch), Zlínském (74,74 % ploch) a Ústeckém (68,99 % ploch). Naopak nejpomalejší sklizeň obilnin je v kraji Karlovarském (11,97 % ploch), Moravskoslezském (24,74 % ploch) a Kraji Vysočina (30,77 % ploch).

Pšenice ozimá je sklizena z 411,4 tis. ha, tj. 55,47 % ploch. Při průměrném hektarovém výnosu 5,58 t/ha dosahuje produkce téměř 2,3 mil. tun. Nejvíce ploch ozimé pšenice je sklizeno v kraji Jihomoravském a Ústeckém (89,95 %, resp. 77,67 % sklizených ploch). Pšenice jarní je sklizena z 5,4 tis. ha, tj. 16,45 % ploch. Průměrný hektarový výnos je na úrovni 4,07 t/ha a produkce zatím dosáhla 21,8 tis. tun. Nejvíce ploch jarní pšenice je sklizeno v kraji Jihomoravském (50,88 % sklizených ploch) a Zlínském (33,38 % ploch).

Žňové práce u ječmene ozimého finišují, zbývá sklidit posledních 3,3 tis. ha. V kraji Plzeňském sklizeň ječmene ozimého byla ukončena a téměř u konce je v krajích Jihomoravském
(99,35 % sklizených ploch), Ústeckém (99,21 % ploch) a Středočeském (99,18 % ploch). Aktuálně je sklizeno 111,4 tis. ha, tj. 97,14 % ploch. Při průměrném hektarovém výnosu
5,74 t/ha činí produkce 639,4 tis. tun. Jarního ječmene je sklizeno již 67,8 tis. ha, tj. 39,24 % ploch. Při průměrném hektarovém výnosu 5,72 t/ha je produkce zatím na úrovni 388,2 tis. tun. Nejdále je sklizeň ječmene jarního v kraji Zlínském (88,67 % sklizených ploch) a Jihomoravském (79,90 % ploch).

Žito je sklizeno z téměř 4,2 tis. ha, tj. 18,92 % ploch. Při průměrném hektarovém výnosu
4,44 t/ha činí produkce již 18,5 tis. tun. Sklizeného žita na zrno je nejvíce v kraji Jihomoravském a Pardubickém (69,77 %, resp. 54,57 % sklizených ploch).

Sklizeň ovsa je tradičně nejpomalejší, sklizená plocha dosáhla zatím 4,1 tis. ha, tj. 8,84 % ploch. Při průměrném hektarovém výnosu 3,36 t/ha činí produkce 13,6 tis. tun. Nejdále je sklizeň ovsa v kraji Jihomoravském (51,30 % sklizených ploch) a Zlínském (40,36 % ploch).

Triticale je sklizeno z téměř 11,1 tis. ha, tj. 22,91 % ploch. Průměrný hektarový výnos triticale zatím činí 4,87 t/ha a produkce dosáhla zhruba 53,8 tis. tun. Se sklizní triticale jsou nejdále opět kraje Jihomoravský a Zlínský (53,06 %, resp. 48,99 % sklizených ploch).

Postup žňových prací řepky olejky v letošním roce oproti loňskému roku je také rychlejší. Aktuálně je sklizeno 64,60 % ploch řepky. Loni bylo touto dobou sklizeno pouhých 32,32 % ploch. Nejvíce sklizených ploch řepky má kraj Zlínský (91,96 % sklizených ploch), Olomoucký (90,61 % ploch) a Jihomoravský (88,77 % ploch). Nejpomaleji probíhá sklizeň řepky v kraji Karlovarském (14,23 % ploch), následuje Kraj Vysočina (28,34 % ploch) a Jihočeský kraj (31,26 % ploch). Řepky olejky je sklizeno již 198,4 tis. ha. Při průměrném hektarovém výnosu 2,57 t/ha produkce zatím dosáhla 510,3 tis. tun. Průměrný hektarový výnos řepky se zatím pohybuje v rozmezí od 2,13 t/ha (kraj Plzeňský) do 3,31 t/ha (kraj Moravskoslezský).

Pro porovnání níže uvádíme data Českého statistického úřadu o sklizni obilovin a řepky v roce 2025. Letošní sklizňová plocha obilnin je dle ČSÚ oproti loňskému roku nižší o zhruba 25 tis. ha a plocha řepky se meziročně snížila o téměř 29 tis. ha.

Do Česka ke konci července má dorazit druhá letošní vlna veder. Zatímco v pondělí ovlivní počasí zvlněná studená fronta, kdy bude spíše pod mrakem a s přeháňkami, místy i ojedinělými bouřkami, od úterý se vyjasní a teploty začnou stoupat ke tropické třicítce. Horko vyvrcholí pravděpodobně před víkendem, kdy teploty mají překročit i 35 stupňů. O víkendu mají opět přijít bouřky.

 

Druhá zpráva o kvalitě obilovin sklizně 2026

K 24. 7. 2026 bylo v laboratoři Agrotestu fyto, s.r.o. v Kroměříži analyzováno na kvalitu podle požadavků ČSN 461100-2 pro pšenici potravinářskou 78 vzorků pšenice z letošní sklizně. Analyzované vzorky byly sklizeny v rozmezí 28. 6.–16. 7. 2026. Šlo zatím o pšenici z krajů Jihočeského (3 vzorky), Kraje Vysočiny (2 vzorky), Jihomoravského (62 vzorků), Olomouckého (2 vzorky) a Zlínského (9 vzorků).

Všechny dosud analyzované vzorky pšenice (100 %) vyhověly požadavku na číslo poklesu (norma 220 s: min. 251 s, max. 401 s). Dále 77 vzorků (99 %) vyhovělo na objemovou hmotnost (norma 76,0 kg/hl: min. 73,1, max. 85,8 kg/hl), 74 vzorků (95 %) vyhovělo na obsah dusíkatých látek (norma 11,5 %: min. 10,1 %, max. 17,9 %) a 69 vzorků (88 %) vyhovělo na sedimentační index (norma 30 ml: min. 10 ml, max. 65 ml).

Na obsah fuzáriových mykotoxinů deoxynivalenolu (DON) a zearalenonu (ZEA) bylo dosud analyzováno 13 vzorků pšenice. DON byl zjištěn u tří vzorků, obsah byl hluboko pod limitem pro potravinářskou pšenici (max. 1000 μg/kg), nejvyšší zjištěný obsah DON byl 108 μg/kg. Obsah ZEA byl u všech vzorků pod limitem detekce, tj. nebyl vůbec zjištěn.

Kvalita dosud analyzované pšenice je převážně velmi dobrá. Pšenice má výborné číslo poklesu (průběžný průměr 344 s), dobrou objemovou hmotnost (průběžný průměr 82,3 kg/hl) a obsah bílkovin je vyšší (průběžný průměr 13,6 %), než v loňském roce (12,9 %). Kvalita bílkovin je zatím o něco horší (průběžný průměr 37 ml), než byla konečná hodnota v loňském roce (41 ml). Je třeba však vzít v úvahu, že jde zatím o výsledky rozborů pšenice jen z určitých oblastí a převážně raných odrůd, jejichž sklizeň proběhla za suchých podmínek. U části vzorků je zřejmé drobnější zrno. Obsah fuzáriových mykotoxinů DON a ZEA u dosud analyzovaných vzorků je velmi nízký.

K 27. 7. 2026 bylo v laboratoři Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského, a. s. v Brně analyzováno na kvalitu podle ČSN 46 1100-5 pro ječmen sladovnický 45 vzorků ječmene, z toho bylo 37 vzorků ozimého a 8 vzorků jarního ječmene. Vzorky jarního ječmene pocházely z kraje Olomouckého, Zlínského a Jihomoravského, vzorky ozimého ječmene z Kraje Vysočina a krajů Moravskoslezského, Královéhradeckého a Plzeňského.

Obsah dusíkatých látek je jedním z nejvýznamnějších ukazatelů sladovnické kvality, ovlivňuje průběh sladování i výslednou kvalitu sladu. U ozimého ječmene činil průměrný obsah 10,8 % (8,9−15,6 %), přičemž doporučenému rozmezí 10,0−12,0 % odpovídalo 25 z 37 vzorků, tj. 67,6 %. U jarního sladovnického ječmene byla zjištěna průměrná hodnota 9,9 % (8,9−10,8 %), přičemž doporučené rozmezí splnily 3 z 8 vzorků (37,5 %).

Vlhkost zrna patří mezi základní ukazatele kvality, ovlivňuje jeho skladovatelnost a bezpečné uchování po sklizni. Průměrná vlhkost analyzovaných vzorků dosáhla 10,9 % (9,1−13,0 %), přičemž všechny vzorky splnily požadavek normy na max. vlhkost 15,0 %.

Přepad zrna nad sítem vyjadřuje podíl zrn vhodných pro sladovnické zpracování, tzv. přední zrno. Vyšší hodnota přepadu zpravidla souvisí s vyšším obsahem škrobu a nižším obsahem dusíkatých látek. U ozimého ječmene dosáhl přepad v průměru 95,1 % (77,1−99,5 %) a požadované hodnotě min. 85 % vyhovělo 91,9 % vzorků. U jarního sladovnického ječmene činila průměrná hodnota 89,7 % (85,6−92,7 %), přičemž všechny analyzované vzorky požadavek splnily.

Mezi zrnové příměsi sladařsky nevyužitelné patří zrna, která jsou z hlediska sladovnického využití znehodnocena a s vysokou pravděpodobností nevyklíčí. Jde zejména o zrna mechanicky, fyziologicky, tepelně nebo biologicky poškozená, zlomky zrn a zrna zelená. U dosud vyhodnocených 13 vzorků byl jejich průměrný obsah 1,6 % (0,3−3,0 %). Maximální přípustnou hodnotu 3,0 % splnily všechny analyzované vzorky.

Do skupiny zrnových příměsí částečně sladařsky využitelných se řadí vady, které sice neomezují klíčivost, mohou však nepříznivě ovlivnit průběh sladování a kvalitu vyrobeného sladu. Patří sem především zrna bez pluch (nahá), zrna se zahnědlou špičkou a zrna s osinou. Jejich průměrný obsah činil u dosud vyhodnocených vzorků 2,8 % (1,0−6,0 %), všechny vzorky splnily limit 6,0 %.

Klíčivost představuje jeden ze základních předpokladů pro úspěšný průběh sladování, protože pouze životaschopné zrno je schopné rovnoměrně klíčit a vytvářet potřebné enzymy. U dosud vyhodnocených vzorků dosáhla klíčivost v průměru 98,3 % (96−99 %) a všechny vzorky splnily minimální požadavek normy 96 %.

Průměrná objemová hmotnost činila 68,0 kg/hl (65,3−70,2 kg/hl), hmotnost tisíce zrn 43,6 g (39,6−45,5 g). Číslo poklesu dosáhlo v průměru 370 s (350−389 s), přičemž zjištěné hodnoty nesvědčí o výskytu porostlosti zrna.

Dosud analyzované vzorky ozimého i jarního sladovnického ječmene vykazují celkově dobrou technologickou kvalitu. Většina sledovaných ukazatelů odpovídá požadavkům normy. Vzhledem k tomu, že laboratorní analýzy stále probíhají a část vzorků dosud nebyla kompletně vyhodnocena, je třeba uvedené výsledky považovat za průběžné. Jejich hodnocení bude postupně zpřesňováno s pokračujícími analýzami dalších vzorků.