5. žňové zpravodajství k 3. srpnu 2026
Postup sklizně obilnin a řepky v České republice k 2. srpnu 2026
Letošní žně zahájili zemědělci v předposledním červnovém týdnu sklizní ozimých ječmenů na jižní Moravě. Nyní po šesti týdnech žňových prací zemědělcům zbývá sklidit necelých dvacet procent ploch obilnin a 12 % ploch řepky olejky. Díky převážně slunečnému počasí uplynulého týdne, kdy i padaly teplotní rekordy na vícero místech po celé ČR a kdy teploty atakovaly tropickou 40, žně výrazně postoupily. K zemědělcům z okresu Břeclav, kteří mohli slavit dožínky jako první v republice, se přidali další zemědělci z okresů Vyškov a Znojmo.
Podle pátého šetření Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) k 2. 8. 2026 je sklizeno 80,26 % ploch obilnin, což odpovídá 945 363 ha. V loňském roce vlivem nepříznivého počasí bylo touto dobou sklizeno pouhých 32,45 % ploch obilnin celkem a 52,02 % ploch řepky olejky viz tabulka Postup sklizně v ČR v roce 2025. Letošní průběh sklizně je tak díky velmi příznivému počasí znatelně rychlejší viz i graf Průběh sklizně obilnin a řepky v ČR v letech 2021−2026. Postup žňových prací je u obilnin nejrychlejší v kraji Jihomoravském (97,32 % sklizených ploch), následují kraje Zlínský (94,27 % ploch) a Olomoucký (94,01 % ploch). Naopak nejpomalejší sklizeň obilnin je tradičně v kraji Karlovarském (39,17 % sklizených ploch), dále v kraji Královéhradeckém (60,88 % ploch) a Libereckém (63,15 % ploch). Celková produkce obilovin při zatím průměrném hektarovém výnosu 5,48 t/ha dosáhla přes pět milionů tun, tj. 5 178 656 tun.
Pšenice ozimá je sklizena na 626,5 tis. ha, tj. 84,47 % ploch. Při průměrném hektarovém výnosu 5,61 t/ha dosahuje produkce již 3,5 mil. tun. Nejvíce ploch ozimé pšenice je sklizeno v kraji Ústeckém a Jihomoravském (98,74 %, resp. 98,63 % sklizených ploch), nejméně pak v kraji Karlovarském (50,09 % ploch). Pšenice jarní je sklizena na 17,7 tis. ha, tj. 54,36 % ploch. Při průměrném hektarovém výnosu 4,43 t/ha dosahuje produkce zatím 78,5 tis. tun.
Žňové práce u ječmene ozimého jsou téměř u konce, zbývá sklidit posledních necelých tisíc hektarů. V kraji Jihočeském, Plzeňském, Jihomoravském, Olomouckém a Kraji Vysočina sklizeň ječmene ozimého byla ukončena. Sklizeno je na 113,8 tis. ha, tj. 99,23 % ploch. Při průměrném hektarovém výnosu 5,74 t/ha je produkce ve výši 653,6 tis. tun. Jarního ječmene je sklizeno na 129,2 tis. ha, tj. 74,71 % ploch. Při průměrném hektarovém výnosu 5,25 t/ha je produkce na úrovni 677,7 tis. tun.
Žito je sklizeno na téměř 12,6 tis. ha, tj. 57,18 % ploch. Při průměrném hektarovém výnosu 4,77 t/ha činí produkce 59,8 tis. tun.
Sklizeň ovsa je nejpomalejší, sklizeno je na 17,1 tis. ha, tj. 37,32 % ploch. Při průměrném hektarovém výnosu 3,32 t/ha je produkce ve výši 56,8 tis. tun.
Triticale je sklizeno na 28,5 tis. ha, tj. 59,03 % ploch. Při průměrném hektarovém výnosu 4,81 t/ha dosahuje produkce 136,9 tis. tun.
Řepka olejka je sklizena na 270 019 ha, což představuje 87,93 % sklizených ploch. Při průměrném hektarovém výnosu 2,57 t/ha produkce zatím činí 693,4 tis. tun. Průměrný hektarový výnos řepky se zatím pohybuje v rozmezí od 2,09 t/ha (kraj Jihočeský) do 3,36 t/ha (kraj Moravskoslezský). Nejvíce sklizených ploch řepky má kraj Zlínský (99,12 % sklizených ploch), Olomoucký (98,84 % ploch) a Středočeský (97,77 % ploch), naopak nejméně kraj Karlovarský (14,23 % ploch).
Žně 2026 – postup sklizně celá ČR

Pramen: SZIF; *ČSÚ, MZe – výsledky po zaokrouhlení, propočet sklizně (snížení o ztráty)
Poznámka: Obiloviny celkem zahrnují pouze uvedené obiloviny. V Pardubickém kraji byla oproti původní celkové ploše obilnin ke sklizni snížena výměra žita o 163 ha, které bylo sklizeno na námel.
Postup sklizně v ČR v roce 2025

Pramen: SZIF; *ČSÚ, MZe – výsledky po zaokrouhlení, propočet sklizně (snížení o ztráty)
Poznámka: Obiloviny celkem zahrnují pouze uvedené obiloviny. Pšenice je uvedena bez pšenice tvrdé.
Pro porovnání níže uvádíme data Českého statistického úřadu o sklizni obilovin a řepky v roce 2025. Letošní sklizňová plocha obilnin je dle ČSÚ oproti loňskému roku nižší o zhruba 25 tis. ha a plocha řepky se meziročně snížila o téměř 29 tis. ha.
Sklizeň obilovin a řepky v roce 2025

Pramen: ČSÚ – definitivní údaje o sklizni zemědělských plodin k 25. 2. 2026
Poznámka: Obiloviny celkem zahrnují uvedené obiloviny včetně pšenice tvrdé.
Předpověď počasí pro tento týden je pro zemědělce opět velice příznivá, měla by přinést převážně v první polovině týdne slunečno a horko, výjimečně s bouřkami.
Třetí zpráva o kvalitě obilovin sklizně 2026
K 31. 7. 2026 bylo v laboratoři Agrotestu fyto, s.r.o. v Kroměříži analyzováno na kvalitu podle požadavků ČSN 461100-2 pro pšenici potravinářskou 134 vzorků pšenice z letošní sklizně. Analyzované vzorky byly sklizeny v rozmezí 28. 6. – 22. 7. 2026. Jednalo se o pšenici z krajů Středočeského (12 vzorků), Jihočeského (3 vzorky), Plzeňského (1 vzorek), Jihomoravského (82 vzorků), Olomouckého (4 vzorky), Zlínského (20 vzorků), Moravskoslezského (10 vzorků) a Kraje Vysočiny (2 vzorky).
Všechny dosud analyzované vzorky pšenice (100 %) vyhověly požadavku na číslo poklesu (norma 220 s: min. 251 s, max. 416 s). Dále 128 vzorků (96 %) vyhovělo na objemovou hmotnost (norma 76,0 kg/hl: min. 71,1, max. 85,8 kg/hl), 126 vzorků (94 %) vyhovělo na obsah dusíkatých látek (norma 11,5 %: min. 9,9 %, max. 17,9 %) a 121 vzorků (90 %) vyhovělo na sedimentační index (norma 30 ml: min. 10 ml, max. 65 ml).
Na obsah fuzáriových mykotoxinů deoxynivalenolu (DON) a zearalenonu (ZEA) bylo dosud analyzováno 13 vzorků pšenice. DON byl zjištěn u tří vzorků, obsah byl však hluboko pod limitem pro potravinářskou pšenici (max. 1000 μg/kg). Nejvyšší zjištěný obsah DON byl 108 μg/kg. Obsah ZEA byl u všech vzorků pod limitem detekce, tj. vůbec nebyl zjištěn.
Kvalita dosud analyzované pšenice je převážně velmi dobrá. Pšenice má výborné číslo poklesu (průběžný průměr 353 s), dobrou objemovou hmotnost (průběžný průměr 81,2 kg/hl) a obsah bílkovin je vyšší (průběžný průměr 13,3 %), než v loňském roce (12,9 %). Kvalita bílkovin je zatím v průběžném průměru o něco horší (průběžný průměr 38 ml), než byla konečná hodnota v loňském roce (41 ml). U části vzorků pšenice je zřejmé drobnější zrno. Obsah fuzáriových mykotoxinů DON a ZEA u dosud analyzovaných vzorků je velmi nízký.
K 3. 8. 2026 bylo v laboratoři Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského, a. s. v Brně analyzováno na kvalitu podle ČSN 46 1100-5 pro ječmen sladovnický celkem 24 vzorků (v rámci monitoringu pro MZe), z toho bylo 18 vzorků jarního a 6 vzorků ozimého ječmene. Vzorky jarního ječmene pocházely z kraje Zlínského (12 vzorků), Olomouckého (4 vzorky) a Jihomoravského (2 vzorky). Vzorky ozimého ječmene z kraje Olomouckého (4 vzorky) a Jihomoravského (2 vzorky).
Dosud analyzované vzorky jarního sladovnického ječmene vykazují velmi dobrou technologickou kvalitu. Průměrný obsah dusíkatých látek činil 10,3 % (norma 10,0−12,0 %; min. 8,9 %, max. 12,9 %). Průměrný obsah škrobu dosáhl 62,2 % (min. 60,7 %, max. 63,6 %) a vlhkost zrna 11,3 % (norma max. 15,0 %; min. 10,6 %, max. 11,8 %). Průměrný přepad zrna nad sítem 2,5 mm činil 90,1 % (norma min. 85,0 %; min. 85,6 %, max. 92,7 %). Obsah zrnových příměsí sladařsky nevyužitelných dosáhl 0,9 % (norma max. 3,0 %; min. 0,0 %, max. 2,2 %) a obsah zrnových příměsí částečně sladařsky využitelných 2,0 % (norma max. 6,0 %; min. 0,0 %, max. 4,0 %). Klíčivost dosáhla v průměru 98,8 % (norma min. 96,0 %; min. 95 %, max. 100 %). Průměrná objemová hmotnost činila 67,2 kg/hl (min. 61,8 kg/hl, max. 70,2 kg/hl), HTZ 43,5 g (min. 40,2 g, max. 45,5 g) a číslo poklesu 362 s (doporučená hodnota min 220 s; min. 312 s, max. 389 s). Zjištěné hodnoty čísla poklesu nesvědčí o výskytu porostlosti zrna.
U analyzovaných vzorků ozimého ječmene činil průměrný obsah dusíkatých látek 11,9 % (min. 10,1 %, max. 15,6 %). Průměrný obsah škrobu dosáhl 60,7 % (min. 56,5 %, max. 62,9 %) a vlhkost zrna 11,5 % (min. 10,1 %, max. 12,9 %). Průměrný přepad zrna nad sítem 2,5 mm činil 85,9 % (min. 69,1 %, max. 95,1 %). Obsah zrnových příměsí sladařsky nevyužitelných dosáhl 1,7 % (min. 0,4 %, max. 3,0 %) a obsah zrnových příměsí částečně sladařsky využitelných 2,8 % (min. 1,0 %, max. 6,0 %). Klíčivost dosáhla 97,7 % (min. 96 %, max. 99 %). Průměrná objemová hmotnost činila 68,4 kg/hl (min. 65,4 kg/hl, max. 69,9 kg/hl), HTZ 43,0 g (min. 39,6 g, max. 46,2 g) a číslo poklesu 352 s (min. 317 s, max. 366 s).
Dosavadní výsledky ječmenů potvrzují velmi dobrou technologickou kvalitu zejména jarního sladovnického ječmene. Většina sledovaných parametrů odpovídá požadavkům normy ČSN 46 1100-5.