7. žňové zpravodajství k 17. srpnu 2026

Letošní žně zahájili zemědělci v předposledním červnovém týdnu sklizní ozimých ječmenů na jižní Moravě. Po necelých dvou měsících žňových prací mají zemědělci téměř veškerou letošní úrodu sledovaných plodin pod střechou. Zemědělcům zbývá sklidit poslední necelé procento ploch obilnin i řepky olejky. Rychlost postupu sklizně urychlilo letos především slunečné počasí doprovázené vysokými tropickými teplotami. K polovině srpna zůstalo na polích ke sklizni ještě celkově 5 319 hektarů obilnin a 569 hektarů řepky olejky. Dnešní žňové zpravodajství je tak posledním žňovým hlášením o postupu sklizně základních obilnin a řepky olejky napříč celou Českou republikou v letošním roce.

Podle sedmého šetření Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) bylo k 16. 8. 2026 sklizeno 99,55 % ploch obilnin, tj. 1 172 523 ha. Řepka olejka je sklizena z 99,81 % ploch, tj. 306 515 ha. Loni bylo touto dobou sklizeno 89,11 % ploch obilnin celkem a 95,61 % ploch řepky olejky viz tabulka Postup sklizně v ČR v roce 2025. Letošní průběh sklizně je zejména díky velmi slunečnému počasí rychlejší viz i graf Průběh sklizně obilnin a řepky v ČR v letech 2021−2026.

Sklizeň obilnin a řepky olejky byla v uplynulém týdnu zcela ukončena v krajích Královéhradeckém, Olomouckém a Zlínském. Ve většině krajů zbývá sklidit posledních pár stovek hektarů obilnin. Řepka je také zcela sklizena v krajích Jihočeském, Plzeňském, Ústeckém a Libereckém. Naopak nejvíce ploch zůstává sklidit, jako tradičně, v kraji Karlovarském, který má z 93,39 % sklizených ploch obilnin a z 98,44 % sklizených ploch řepky.

Celková produkce obilovin při průměrném hektarovém výnosu 5,39 t/ha dosahuje téměř 6 316 tis. tun. V porovnání s loňskou sklizní je letošní úroda sledovaných obilovin nižší. I přesto bude letošní sklizeň základních obilovin pro zajištění domácí spotřeby obilovin dostačující. Dlouhodobě se celková spotřeba obilovin v ČR pohybuje na úrovni kolem 5 mil. tun.
Pšenice ozimá, nejpěstovanější plodina v Česku, je sklizena z 99,80 % ploch, tj. 740 159 ha, zbývá sklidit ještě 1 496 ha. Produkce při průměrném hektarovém výnosu 5,64 t/ha dosahuje zhruba 4 171 tis. tun.

Pšenice jarní je sklizeno 98,95 % ploch, tj. 32 268 ha, zbývá sklidit posledních 342 ha. Při průměrném hektarovém výnosu 4,33 t/ha činí produkce téměř 140 tis. tun.

Sklizeň ječmene ozimého byla téměř ukončena, 99,99 % sklizených ploch, tj. 114 723 ha. Produkce dosáhla při průměrném hektarovém výnosu 5,73 t/ha 658 tis. tun.

Ječmen jarní je sklizen z 99,33 % ploch, tj. 171 725 ha, zbývá tak sklidit 1 164 ha. Produkce při průměrném hektarovém výnosu 5,06 t/ha činí téměř 870 tis. tun.

Žito je sklizeno z 98,53 % ploch, tj. 21 527 ha, zbývá sklidit ještě posledních 322 ha. Při průměrném hektarovém výnosu 4,81 t/ha je produkce na úrovni zhruba 104 tis. tun.

Ovsa, s nejnižším procentem sklizených ploch (97,20 %), který je sklizen z 44 591 ha zbývá sklidit ještě 1 285 ha. Při průměrném hektarovém výnosu 3,33 t/ha produkce zatím činí
148 tis. tun.

Triticale neboli žitovce, křížence pšenice a žita, je sklizeno 98,54 % ploch, tj. 47 529 ha, zbývá tak sklidit posledních 705 ha. Při průměrném hektarovém výnosu 4,74 t/ha dosahuje produkce výše 225 tis. tun.

Řepka olejka je sklizena z 99,81 % ploch, tj. 306 515 ha, ke sklizni ještě zbývá posledních 569 ha. Při průměrném hektarovém výnosu 2,52 t/ha produkce dosahuje výše 772 tis. tun a je v porovnání s loňskou sklizní nižší. Průměrný hektarový výnos řepky se pohybuje v rozmezí od 1,95 t/ha (kraj Jihočeský) do 3,33 t/ha (kraj Moravskoslezský).

Žně 2026 – postup sklizně celá ČR

Pramen: SZIF; *ČSÚ, MZe – výsledky po zaokrouhlení, propočet sklizně (snížení o ztráty)
Poznámka: Obiloviny celkem zahrnují pouze uvedené obiloviny. V Pardubickém kraji byla oproti původní celkové ploše obilnin ke sklizni snížena výměra žita o 258 ha, které bylo sklizeno na námel a senáž.

Postup sklizně v ČR v roce 2025

Pramen: SZIF; *ČSÚ, MZe – výsledky po zaokrouhlení, propočet sklizně (snížení o ztráty)
Poznámka: Obiloviny celkem zahrnují pouze uvedené obiloviny. Pšenice je uvedena bez pšenice tvrdé.

Pro porovnání níže uvádíme data ČSÚ o sklizni obilovin a řepky v roce 2025. Letošní sklizňová plocha obilnin je dle ČSÚ oproti loňskému roku nižší o zhruba 25 tis. ha a plocha řepky se meziročně snížila o téměř 29 tis. ha.

Sklizeň obilovin a řepky v roce 2025

Pramen: ČSÚ – definitivní údaje o sklizni zemědělských plodin k 25. 2. 2026
Poznámka: Obiloviny celkem zahrnují uvedené obiloviny včetně pšenice tvrdé.

Pátá zpráva o kvalitě obilovin sklizně 2026
K 14. 8. 2026 bylo v laboratoři Agrotestu fyto, s.r.o. v Kroměříži analyzováno na kvalitu podle požadavků ČSN 461100-2 pro pšenici potravinářskou 234 vzorků pšenice z letošní sklizně. Analyzované vzorky byly sklizeny v rozmezí 28. 6.–2. 8. 2026. Šlo o pšenici z krajů Středočeského (39 vzorků), Jihočeského (15 vzorků), Plzeňského (10 vzorků), Pardubického (5 vzorků), Jihomoravského (82 vzorků), Olomouckého (14 vzorků), Zlínského (31 vzorků), Moravskoslezského (26 vzorků) a Kraje Vysočiny (12 vzorků).

Z dosud analyzovaných vzorků pšenice 99 % (231 vzorků) vyhovělo požadavku na číslo poklesu (norma 220 s: min. 107 s, max. 444 s). Dále 217 vzorků (93 %) vyhovělo na objemovou hmotnost (norma 76,0 kg/hl: min. 70,6, max. 85,8 kg/hl), 216 vzorků (93 %) vyhovělo na obsah dusíkatých látek (norma 11,5 %: min. 8,2 %, max. 17,9 %) a 207 vzorků (89 %) vyhovělo na sedimentační index (norma 30 ml: min. 10 ml, max. 65 ml).

Na obsah fuzáriových mykotoxinů deoxynivalenolu (DON) a zearalenonu (ZEA) bylo dosud analyzováno 80 vzorků pšenice. DON byl zjištěn u 19 vzorků, obsah byl však hluboko pod limitem pro potravinářskou pšenici (max. 1000 μg/kg). Nejvyšší zjištěný obsah DON byl 121 μg/kg. Obsah ZEA byl u všech vzorků pod limitem detekce, tj. vůbec nebyl zjištěn.

Kvalita dosud analyzované pšenice je převážně velmi dobrá. Pšenice má výborné číslo poklesu (průběžný průměr 356 s), dobrou objemovou hmotnost (průběžný průměr 80,5 kg/hl) a obsah bílkovin je vyšší (průběžný průměr 13,2 %), než v loňském roce (12,9 %). Kvalita bílkovin je zatím v průběžném průměru o něco horší (38 ml), než byla konečná hodnota v loňském roce (41 ml). U části vzorků pšenice je zřejmé drobnější zrno. Ojedinělé porostlé vzorky byly sklizeny po deštích. Obsah fuzáriových mykotoxinů DON a ZEA u dosud analyzovaných vzorků je velmi nízký.

K 17. 8. 2026 bylo v laboratoři Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského, a. s. v Brně analyzováno na kvalitu podle ČSN 46 1100-5 pro ječmen sladovnický celkem 71 vzorků (v rámci monitoringu pro MZe), z toho bylo 62 vzorků jarního a 9 vzorků ozimého ječmene. Vzorky jarního ječmene pocházely z kraje Zlínského (14 vzorků), Jihočeského (12 vzorků), Plzeňského (1 vzorek), Ústeckého (1 vzorek), Středočeského (8 vzorků), Královéhradeckého (2 vzorky), Jihomoravského (4 vzorky), Olomouckého (14 vzorků), Moravskoslezského (3 vzorky), Kraje Vysočiny (3 vzorky) a Plzeňského (1 vzorek). Vzorky ozimého ječmene z kraje Olomouckého (4 vzorky), Jihomoravského (2 vzorky), Středočeského (2 vzorky) a Kraje Vysočina (1 vzorek).

Průměrný obsah dusíkatých látek u jarního sladovnického ječmene činil 11,3 % (norma 10,0−12,0 %; min. 8,6 %, max. 14,1 %). Průměrný obsah škrobu dosáhl 61,2 % (min. 55,9 %, max. 64,4 %) a vlhkost zrna 11,1 % (norma max. 15,0 %; min. 9,6 %, max. 13,1 %). Průměrný přepad zrna nad sítem 2,5 mm činil 91,4 % (norma min. 85,0 %; min. 68,3 %, max. 99,0 %). Obsah zrnových příměsí sladařsky nevyužitelných dosáhl v průměru 1,5 % (norma max. 3 %; min. 0,2 %, max. 4,0 %) a obsah zrnových příměsí částečně sladařsky využitelných 3,4 % (norma max. 6,0 %; min. 0,2 %, max. 13,3 %). U dosud vyhodnocených vzorků dosáhla klíčivost v průměru 98,9 % (norma min. 96,0 %; min. 95,0 %, max. 100,0 %). Průměrná objemová hmotnost činila 66,9 kg/hl (min. 61,8 kg/hl, max. 71,6 kg/hl), HTZ 44,2 g (min. 40,2 g, max. 48,1 g) a číslo poklesu 361 s (doporučená hodnota min. 220 s; min. 244 s, max. 402 s). Zjištěné hodnoty čísla poklesu zatím nesvědčí o významnějším výskytu porostlosti zrna.

U dosud analyzovaných vzorků ozimého sladovnického ječmene činil průměrný obsah dusíkatých látek 11,8 % (norma 10,0−12,0 %; min. 10,1 %, max. 15,6 %). Průměrný obsah škrobu dosáhl 60,6 % (min. 56,5 %, max. 62,9 %) a vlhkost zrna 11,1 % (norma max. 15,0 %; min. 9,8 %, max. 12,9 %). Průměrný přepad zrna nad sítem 2,5 mm činil 86,1 % (norma min. 85,0 %; min. 69,1 %, max. 95,4 %). Obsah zrnových příměsí sladařsky nevyužitelných dosáhl v průměru 2,3 % (norma max. 3,0 %; min. 0,9 %, max. 4,8 %) a obsah zrnových příměsí částečně sladařsky využitelných 4,4 % (norma max. 6,0 %; min. 2,1 %, max. 9,1 %). Klíčivost dosáhla v průměru 97,9 % (norma min. 96,0 %; min. 96,0 %, max. 99,0 %). Průměrná objemová hmotnost činila 67,8 kg/hl (min. 60,1 kg/hl, max. 71,1 kg/hl), HTZ 44,1 g (min. 39,6 g, max. 48,9 g). Číslo poklesu bylo dosud stanoveno u 8 vzorků a dosáhlo v průměru 347,8 s (doporučená hodnota min. 220 s; min. 300 s, max. 370 s). Zjištěné hodnoty čísla poklesu nesvědčí o výskytu porostlosti zrna.

Dosavadní výsledky potvrzují velmi dobrou technologickou kvalitu letošní sklizně sladovnického ječmene, zejména u jarního ječmene. Většina sledovaných parametrů odpovídá požadavkům ČSN 46 1100-5 a příznivé jsou také hodnoty čísla poklesu, které u jarního i ozimého ječmene nesvědčí o výskytu porostlosti zrna.

Ve srovnání s průběžnými výsledky sklizně 2025 je u letošního jarního i ozimého ječmene patrný mírný nárůst obsahu dusíkatých látek, který se odráží v mírně nižším obsahu škrobu a přepadu zrna nad sítem 2,5 mm. U jarního ječmene však průměrný obsah dusíkatých látek stále zůstává v doporučeném rozmezí pro sladovnické využití. Pozitivně lze hodnotit především vysokou klíčivost a u obou kategorií také vyšší průměrnou objemovou hmotnost oproti průběžným výsledkům roku 2025.

U ozimého ječmene jsou výsledky vzhledem k nižšímu počtu analyzovaných vzorků (9) zatím méně reprezentativní. Přesto dosavadní výsledky ukazují na dobrou klíčivost, příznivou vlhkost a absenci známek porostlosti zrna. Jednotlivé vzorky se však v některých kvalitativních parametrech výrazněji liší.

S pokračující sklizní a analýzou dalších vzorků bude možné průběžné hodnocení dále zpřesňovat. Dosavadní výsledky však naznačují, že sklizeň 2026 poskytuje převážně velmi kvalitní sladovnický ječmen, přičemž hlavním sledovaným rozdílem oproti loňské sklizni zůstává mírně vyšší obsah dusíkatých látek.