O nákaze obecně

Proč je slintavka a kulhavka tak nebezpečná?

Onemocnění způsobuje extrémně nakažlivý virus. Jde dokonce o jeden z nejnakažlivějších živočišných virů vůbec. Napadá všechny přežvýkavce a prasata. Nemocnost zvířat je až 100 %, zatímco smrtnost je nízká (kolem 5 %). Po celou dobu onemocnění však infikované zvíře vylučuje virus do okolí. Virus se tak velmi rychle šíří.

Jak se virus šíří? Jaká jsou největší rizika pro zavlečení nákazy na území státu a do chovů?

Slintavka a kulhavka se šíří mezi zvířaty vzduchem nebo kontaktem. Virus je obsažen ve velké koncentraci ve vezikulární tekutině (tekutý obsah puchýřků, které se vinou nemoci tvoří) a slinách, ale vylučuje se i močí, trusem a mlékem. Nepřímý přenos viru je druhou významnou cestou šíření – kontaminovaná obuv a oblečení pracovníků, dopravní prostředky, zemědělská technika a živočišné produkty. K šíření viru může docházet někdy i větrem.

Jaké jsou možnosti očkování proti SLAK? Existují vakcíny, v minulosti a do jisté míry i v současnosti bývá vakcinace používaná. Proč se zkrátka nenařídí plošná vakcinace na území státu nebo příhraničních regionů?

U slintavky a kulhavky jsou přípustné dva typy vakcinace:

1. Preventivní vakcinace – spočívá v plošné vakcinaci a následné revakcinaci celých stád vnímavých druhů na daném území. Stáda jsou dlouhodobě udržována pravidelnou každoroční vakcinací. V návaznosti na desetiletí bez výskytu infekce SLAK byla tato metoda od roku 1992 v Evropě zakázána. Důvody, proč byla preventivní vakcinace zakázána, byly nejen přímé ekonomické náklady na očkování, ale i skutečnost, že obchodovatelnost zvířat a živočišných produktů z oblastí bez výskytu SLAK s vakcinací je horší než při statutu zemí bez SLAK bez vakcinace.
2. Nouzová vakcinace – je  přípustná v zónách kolem ohniska, umožňuje snížit riziko šíření viru na další vnímavá zvířata. Nikdy se nepoužívá preventivně, ale jen v souvislosti s výskytem SLAK, za specifických podmínek. Je známo, že tato vakcinace nemusí 100% zabránit vylučování viru, ale zásadně riziko šíření snižuje. Zvířata nouzově vakcinovaná jsou však po zdolání ohnisek postupně v následujících týdnech porážena. Nouzová vakcinace tedy pouze umožňuje snížit cirkulaci viru (infekční tlak), aby nedocházelo k přetěžování porážecích linek a asanačních ústavů.
   
   Virus je velmi proměnlivý a vývoj univerzální vakcíny je prakticky nemožný. Očkovaná zvířata tak mohou být stále nakažena jinou variantou viru. Vakcína navíc nechrání okamžitě a zvířata mohou virus dál přenášet. Samotná vakcinace problém nevyřeší – virus by nadále cirkuloval a způsoboval zdravotní problémy u zvířat. Navíc očkování komplikuje obchodování se zvířaty a živočišnými produkty.

Více informací 

Jak se diagnostikuje slintavka a kulhavka?

Klinicky není možné slintavku a kulhavku spolehlivě diagnostikovat. Nákaza musí být vždy potvrzena laboratorně.

Laboratorní diagnostika se u vzorků s podezřením na SLAK se provádí PCR testy. Metoda je velmi citlivá a poměrně rychlá.

Odkud původně se SLAK dostal do Evropy?

V Evropě (Slovensku a Maďarsku) je nyní potvrzen výskyt sérotypu O. Tento typ se běžně vyskytuje na Blízkém východě a v Africe. Předpokládá se tedy, že k zavlečení došlo z těchto lokalit.

O jaký se jedná serotyp? Jaký serotyp byl v Německu v roce 2025?

Nyní se v Maďarsku a na Slovenku vyskytuje sérotyp O. V Německu se vyskytl stejný sérotyp, ale jiný subtyp. V rámci sérotypu totiž existuje řada subtypů, které se mezi sebou liší.

Jak to vyřešilo Německo v lednu a proč nebyl kolem toho takový humbuk? V Německu se údajně nevybíjelo.

Ano, v Německu nedocházelo k utrácení zvířat mimo vlastní chov, protože šlo o jinou situaci. Nákaza byla potvrzena u vodních buvolů, kteří byli chováni odděleně, v místě bez intenzivní zemědělské produkce a byli chováni v malém počtu kusů. Z nich 3 kusy uhynuly a ostatní byli virologickým vyšetřením potvrzeni jako pozitivní. Ti byli utraceni. Následně se v okolních chovech intenzivně vyšetřovalo, všechna virologická vyšetření byla negativní, tj. nákaza se nerozšířila a nemuselo se tak přistupovat k utrácení vnímavých druhů zvířat.

Dělá vůbec věda a výzkum něco proto, aby se dala SLAK efektivněji léčit?

Intenzivní výzkum probíhá (nikoli v ČR). Žádná efektivní léčba nebyla objevena. Prozatímní možnosti léčby jsou drahé, neefektivní a nezaručí plné vyléčení. Zvířata po prodělání nemoci mohou zůstat vironosiči, snižuje se jejich užitkovost a jsou pro další chov nevyužitelná.