SLAK a veřejnost

Jaká mohou přijít v případě zhoršení situace opatření dopadající na chovatele a občany?

Výskyt nákazy na chovatele vždy negativně dopadá. I v minulosti docházelo k omezením v chovech a obcích s výskytem SLAK, protože slintavka a kulhavka vždy způsobuje omezení obchodu a pohybu zboží a lidí. Do jaké míry budou opatření ovlivňovat náš život, záleží na tom, jak rychle se podaří nákazu zlikvidovat v prvních ohniscích. V případě ohniska SLAK je možné i omezit pohyb osob.

Je nákaza přenosná na člověka?

Nejedná se o zoonózu – tedy nákaza není přenosná na člověka. Virus slintavky a kulhavky není pro člověka nebezpečný. V absolutní většině přejde nákaza bez povšimnutí, výjimečně s malými vřídky na jazyku a na sliznici úst. V minulosti bylo popsáno pouze několik jednotlivých případů (po přímém kontaktu s nakaženými zvířaty) mírného horečnatého celkového onemocnění s následnými puchýři v ústech, na prstech rukou a nohou, které se během několika dnů zcela zhojily. V letech 1921 až 2007 bylo na celém světě hlášeno pouze asi 40 případů nákazy člověka virem slintavky a kulhavky. Dokonce ani během velké epidemie slintavky a kulhavky ve Spojeném království v roce 2001, kdy se vyskytlo více než 2 000 ohnisek u hospodářských zvířat, se lidé nenakazili.

Můžete se virem SLAK nakazit z potravin?

Při konzumaci potravin pocházejících z infikovaných zvířat – například v podobě pasterizovaného mléka a výrobků z něj, jako je jogurt, sušené mléko, dětská výživa nebo zmrzlina, a také důkladně tepelně upraveného masa – nelze očekávat, že by došlo k nákaze virem slintavky a kulhavky. Tepelná úprava masa a mléka virus ničí a zaručuje bezpečnost potravin. Dosud nejsou známy žádné případy nákazy, která by se šířila konzumací potravin nebo přenosem z člověka na člověka.

Co je třeba vzít v úvahu při přípravě masa?

Spotřebitelé by měli vždy dodržovat základní pravidla hygieny v kuchyni, a to i s ohledem na další možné patogeny. To zahrnuje zachování chladicího řetězce a zamezení křížové kontaminace. Ta se týká přenosu patogenů z jedné potraviny na druhou. Kromě toho by se maso mělo ohřívat tak, aby všechny části kusu masa dosáhly teploty 70 °C nebo vyšší po dobu nejméně dvou minut.

Může se virus slintavky a kulhavky přenášet syrovým mlékem?

Syrové mléko může být obecně kontaminováno patogenními činiteli. Zvláště citlivé skupiny obyvatel, jako jsou děti, těhotné ženy nebo starší a nemocné osoby, by se proto měly obecně zdržet konzumace syrového mléka, které nebylo převařeno. Avšak i zdraví dospělí jsou vystaveni zvýšenému riziku infekce různými patogeny, pokud konzumují syrové mléko, které nebylo převařeno.

Více informací na stránkách Bezpečnosti potravin. 

Co se stane, když se nákaza rozšíří i na naše území?

V případě potvrzení nákazy v chovu je podobně jako u jiných nebezpečných nákaz vyhlášeno ohnisko, vnímavá zvířata v ohnisku musí být v souladu s evropskou i národní legislativou utracena a jejich těla bezpečně zlikvidována, jsou vymezena uzavřená pásma (o poloměru 3 a 10 km) a v nich přijata opatření. Jde zejména o omezení přemísťování vnímavých zvířat mezi hospodářstvími, zákaz pořádání akcí, jako jsou výstavy či jiné svody zvířat a zpřísnění pravidel biologické bezpečnosti v chovech, do jisté míry může být v pásmech omezen i pohyb osob, ale vždy jen ve vztahu k možnému riziku nákazy. V pásmech by byly prováděny intenzivní kontroly v chovech vnímavých zvířat s odběrem vzorků na SLAK. V případě pokračujícího zhoršení nákazové situace by mohla přijít i další opatření nad rámec veterinární legislativy.

Co se děje s masem preventivně utracených zvířat?

Těla utracených zvířat se neškodně odstraní, tj. zvířata se neporáží a „maso“ není použito pro lidskou spotřebu. V případech určených Státní veterinární správou lze v ochranných pásmech povolit tzv. domácí porážku, přičemž musí být maso vyšetřeno, zda je negativní na přítomnost viru.

Co s volně žijící zvěří? Jelení srnčí a divoká prasata?

Jeleni, srnci, daňci i divoká prasata jsou k danému onemocnění vnímavá, tj. mohou se nakazit a potom se stávají zdrojem infekce. V případě, že se u nich nákaza potvrdí, je omezen lov, aby nedošlo k poplašení zvěře a většímu rozšíření infekce, ale současně se povoluje cílený zvýšený odstřel, specifické podmínky stanoví Státní veterinární správa. SVS zahájila 17. 4. 2025 preventivní monitoring výskytu SLAK u vnímavé volně žijící zvěře ve vybraných honitbách v okresech Břeclav a Hodonín. V žádném z dosud vyšetřených vzorků nebyl zjištěn virus SLAK. Více informací v v tiskové zprávě.

Budou se vybíjet i velbloudovití a alpaky?

Pokud se budou vyskytovat v ohnisku, tak ano.

Proč jenom omezení vstupu do obor? A co na pastviny a pole a lesa?

Ano, prosíme veřejnost, aby minimalizovala pohyb v okolí zemědělských podniků. Pokud je to jen trochu možné, vyhněte se prosím turistickým cestám přes pastviny a farmy, je to nyní opravdu důležité. Viz naše letáky ke stažení, které rozšiřujeme.

Proč ještě není vyhlášen krizový stav?

V tuto chvíli nejsou naplněny zákonné podmínky pro to, aby byl na našem území vyhlášen krizový stav. Musel by jej vyhlásit také hejtman příslušného kraje, pokud by se to týkalo jedné lokality na území jednoho kraje. Ministr zemědělství 1. dubna 2025 komunikoval o aktuální situaci a nastavených preventivních veterinárních opatřeních s hejtmanem Jihomoravského kraje Janem Grolichem, dle obou v tuto chvíli nejsou splněny podmínky pro vyhlášení krizového stavu definované zákonem. Postupujeme v režimu mimořádných veterinárních opatření a Státní veterinární správa, která řídí krizový management, dohlíží na to, aby byla dodržována a pokud by tomu tak nebylo, aby tato opatření byla vynucena, sakcionována apod.

Co se děje na hraničních přechodech? Proč se neuzavřou všechny hraniční přechody a nedezinfikují se všechna auta?

Nákladní vozidla mohou pro vjezd na území ČR použít pět hraničních přechodů se Slovenskem. Všechna vozidla nad 3,5 tuny bez rozdílu nákladu projdou na hranici se Slovenskem dezinfekcí. Pokud jde o vozidla, která vezou, či jsou určena pro zásilky zvířat, živočišných produktů nebo krmiv, můžou pro vstup ze Slovenska do ČR nyní využít pouze tři hraniční přechody: Lanžhot – Brodské, Starý Hrozenkov – Drietoma a Mosty u Jablunkova – Svrčinovec. Řidiči vozidel vezoucích či určených pro přepravu veškerého ostatního zboží můžou kromě tří výše zmíněných přechodů využít přechodů Hodonín – Holič a Bílá-Bumbálka – Makov. Na hranicích se Slovenskem jsou a budou přepravci intenzivně kontrolováni, namátkově i ve vnitrozemí. Kolegům ze SVS pomáhají také armádní úřední veterinární lékaři. Kontroly probíhají v součinnosti s Policií ČR a Celní správou.

Jak by se zacházelo se živočišnými produkty v zasaženém chovu slintavkou a kulhavkou? A jak se živočišnými produkty ve vymezeném pásmu 3 km a 10 km kolem něj?

V zasaženém chovu (ohnisko nákazy):

S nakaženým hospodářstvím se nakládá velmi přísně:

• Veškeré zvířecí produkty (mléko, maso, kůže, hnůj apod.) se považují za potenciálně infekční.
• Produkty se nesmějí uvádět do oběhu.
• Produkty se zpravidla likvidují (spalování, zakopání apod.) podle pokynů Státní veterinární správy.
• Zvířata se utrácejí a kadávery se likvidují za veterinárního dohledu.

V ochranném pásmu (3 km):

• Krajská veterinární správa zakáže přesuny veškerých živočišných produktů od vnímavých zvířat.
• Krajská veterinární správa může povolit individuální přesuny živočišných produktů, ale pouze za účelem jejich zpracování způsobem, který zajistí inaktivaci potenciálně přítomného původce nákazy (například pasterace nebo výroba tepelně ošetřených masných výrobků).
• Zákaz přemísťování zvířat a produktů bez schválení, včetně například sena nebo slámy, pokud by mohly být kontaminovány.
• Produkty, které nelze ošetřit nebo zabezpečit, se často také likvidují.

V pásmu dozoru (10 km):

Opatření jsou o něco mírnější, ale stále platí:

• Krajská veterinární správa zakáže přesuny veškerých živočišných produktů od vnímavých zvířat.
• Krajská veterinární správa může povolit individuální přesuny živočišných produktů, ale pouze za účelem jejich zpracování způsobem, který zajistí inaktivaci potenciálně přítomného původce nákazy (například pasterace nebo výroba tepelně ošetřených masných výrobků).
• Zákaz pořádání trhů, výstav apod.