Rozšíření Evropské unie

Jednotlivé kandidátské nebo potenciálně kandidátské státy

Černá Hora: Černá Hora má otevřeno celkem 32 kapitol, tři z nich již byly předběžně uzavřeny. V roce 2018 byly otevřeny kapitoly 17. „Hospodářská a měnová unie“ a 27. „Životní prostředí“. V červenci 2017 byl přijat zákon o organizaci trhu se zemědělskými produkty, který je v souladu s acquis EU v této oblasti. Rozvoj prováděcích právních předpisů musí pokračovat a musí být rozvíjena administrativní kapacita. V oblasti politiky jakosti byl v březnu 2017 přijat zákon o systémech kvality zemědělských a potravinářských produktů, který je také v souladu s acquis EU. Byla přijata i řada legislativních opatření v různých oblastech bezpečnosti potravin. V rámci Ministerstva zemědělství a rozvoje venkova bylo v březnu 2017 zřízeno nové generální ředitelství pro rybolov. Černá Hora sice zůstává na prvním místě mezi západobalkánskými zeměmi, co se týče splnění podmínek pro získání členství v Unii, podle zprávy Evropské komise z dubna 2018 ale za poslední hodnocené období učinila minimální posun. V roce 2019 se přístupové rozhovory zpomalily a nedošlo k otevření, ani uzavření žádné nové kapitoly.

Srbsko: V současné době má Srbsko otevřeno 18 kapitol, 2 již byly předběžně uzavřeny. V roce 2018 pak byly otevřeny kapitoly 13. „Rybolov“, 33. „Finanční a rozpočtová ustanovení“, 17. „Hospodářská a měnová politika“ a 18. „Statistika“. V oblasti uvádění potravin, krmiv a vedlejších produktů živočišného původu na trh přijalo Srbsko v lednu 2017 národní strategii modernizace zemědělsko-potravinářských podniků, nicméně dosud nebyla spuštěna její implementace. Byl rovněž přijat Národní program pro zemědělství pro období 2018-2020. Srbsko by si v tomto roce mohlo minimálně zachovat tempo rozhovorů z předchozího roku. V roce 2019 se otevřely kapitoly 9. (Finanční služby) a 4. (Volný pohyb kapitálu). Rychlost rozhovorů v nadcházejícím období může zpomalovat nedůsledná realizace domácích reforem.

Severní Makedonie: V lednu 2019 řecký parlament ratifikoval dohodu o změně názvu Makedonie na Severní Makedonii, podepsanou ministry zahraničí obou zemí v červnu 2018. Právě název země byl důvodem, proč Řecko bránilo zahájení přístupovému procesu Makedonie. Evropská komise ve svém hodnocení z dubna 2018 doporučila zahájení přístupových rozhovorů se Severní Makedonií bez dalších podmínek. Rada pro obecné záležitosti ve svých závěrech z června 2018 pověřila v tomto ohledu Komisi k zahájení přípravných prací. V rámci plnění podmínek přístupového procesu se Makedonie stále potýká s nedostatkem lidských zdrojů pro zpracování příslušné agendy. V rámci rozvoje venkova byl uzavřen první předvstupní program EU pro zemědělství a rozvoj venkova (IPARD I) s vyplacením 17 % dostupných finančních prostředků v období 2007-2013. V oblasti ekologické produkce je legislativa v souladu s acquis, stejně jako legislativa ke GMO. Nicméně výroba, uvádění na trh a dovoz geneticky modifikovaných potravin a krmiv jsou zakázány až do přistoupení k EU. V květnu 2019 EK zveřejnila svou každoroční souhrnnou zprávu o politice rozšiřování EU, ve které doporučila zahájit přístupové rozhovory se Severní Makedonií bez dalších podmínek. V roce 2019 Severní Makedonie dosáhla hmatatelných výsledků v procesu provádění reforem, zejména v oblasti soudnictví, zpravodajských služeb a také reforem v oblasti veřejné správy. Dne 24. března 2020 ministři pro evropské záležitosti vyjádřili politický souhlas se zahájením přístupových jednání se Severní Makedonií.

Turecko: Přístupová jednání stagnují a otevření dalších jednacích kapitol se aktuálně nepřipravuje. Turecko má otevřených 16 kapitol, jedna z nich byla předběžně uzavřena. Celkem 14 vyjednávacích kapitol je však blokováno ze strany EU či Kypru. Vztahy s Tureckem komplikuje vnitropolitická situace v zemi a také napjaté vztahy mezi Tureckem a některými členskými státy EU. Vzhledem ke stagnaci rozhovorů se někdy objevují návrhy negociace s Tureckem ukončit a místo toho se zaměřit na alternativní uspořádání vzájemných vztahů. Přístupová jednání Turecka s EU se v roce 2019 v podstatě zastavila, zejména z důvodů nepříznivého vývoje v oblasti soudnictví a základních práv, dále protiprávní činnosti ve východním Středomoří, jako rovněž vojenské akci se severovýchodní Sýrii.

Albánie: Po ustavení parlamentu a nové vlády v září 2017 došlo velmi rychle k obnovení reformního tempa u pěti klíčových priorit přístupového procesu. Evropská komise v dubnu 2018 doporučila zahájení přístupových jednání bez dalších podmínek. Rada pro obecné záležitosti však ve svých závěrech z června 2018 zahájení přístupových jednání o rok odložila. EK ve své souhrnné zprávě o politice rozšiřování EU zveřejněné v květnu 2019, stejně jako v případě Severní Makedonie, doporučila i v případě Albánie zahájení přístupových rozhovorů bez dalších podmínek. Evropská komise ve své dílčí zprávě o pokroku z března 2020 uvedla, že Albánie dosáhla ve sledovaném období konkrétních výsledků v implementaci unijních pravidel, zejména v oblasti soudnictví a boji s organizovaným zločinem a korupcí. Dne 24. března 2020 ministři pro evropské záležitosti vyjádřili politický souhlas se zahájením přístupových jednání s Albánií.

Bosna a Hercegovina: V prosinci 2018 Předsednictvo Bosny a Hercegoviny přijalo společnou pozici akcentující důležitost pokroku na poli evropské integrace. Bylo dosaženo pokroku v přípravě celostátních sektorových strategií, jejichž schválení je podmínkou pro čerpání předvstupních fondů EU. Byla přijata Strategie harmonizace právních předpisů s acquis v oblasti ochrany životního prostředí. Počátkem roku 2018 byl schválen Strategický plán rozvoje venkova, jež zahrnuje oblast zemědělství. Dle každoroční souhrnné zprávy EK z května 2019 o politice rozšiřování EU bude Bosna a Hercegovina muset před získáním kandidátského statusu splnit ještě celou řadu podmínek.

Kosovo: Přístupový proces s Kosovem komplikuje fakt, že pět členských zemí EU stále neuznává jeho nezávislost. V červnu 2017 proběhly v důsledku politické krize v zemi předčasné parlamentní volby. V prosinci 2017 někteří poslanci vládní koalice předložili návrh zákona, kterým by došlo ke zrušení domácí legislativy ke Specializovaným soudním komorám. V lednu 2018 kosovský parlament postoupil návrh zákona vládě k vyjádření. Celá iniciativa vyvolala ostrou kritickou reakci mezinárodního společenství. Představitelé EU se vyjádřili, že takový zákon může být fatální pro evropskou perspektivu země. V roce 2018 navíc došlo ke zhoršení vztahů země se sousedním Srbskem, což prakticky vyústilo v zastavení dialogu o normalizaci vzájemných vztahů. Pokrok Kosova na cestě do EU v roce 2019 komplikovala, kromě neuznání nezávislosti členskými státy EU, také složitá vnitropolitická situace a zablokování kosovsko-srbského dialogu. Navzdory problémům, se kterými se Kosovo v souvislosti s přístupovým procesem do EU potýká, v kontextu zemědělství se podařilo zavést strategii a program pro zemědělství a rozvoj venkova (2014-2020).

Další zájemci o užší spolupráci s EU

V březnu roku 2014 podepsala Ukrajina s EU asociační dohodu, respektive její politickou část, část ekonomickou podepsala v červnu téhož roku. Tato dohoda byla ratifikována ukrajinským a Evropským parlamentem v září 2014. Přestože Ukrajina zatím nemá statut potenciální ani kandidátské země, poskytuje dohoda zemi výhody volného obchodu a politické a bezpečností spolupráce. Předpokládá také další sbližování a prohlubování spolupráce mezi EU a Ukrajinou v osmadvaceti klíčových oblastech od dopravy přes vědu, zdraví, zemědělství po bezpečnostní, zahraniční a regionální politiku. Ukrajina označuje členství v EU za jedinou perspektivu svého dalšího rozvoje. V rámci asociační dohody podepsala Ukrajina s EU Prohloubenou a komplexní dohodu o volném obchodu (DCFTA), která byla prozatímně implementována od ledna 2016. Od května 2017 platí mezi Ukrajinou a zeměmi schengenského prostoru bezvízový styk a od září 2017 je DCFTA prováděna v plném rozsahu. Ukrajina je jednou ze zemí tzv. Východního partnerství. Jedná se o iniciativu EU, jejímž cílem je prohloubit politické a hospodářské vztahy mezi Evropskou unií a šesti zeměmi východní Evropy a Asie – Ukrajinou, Moldávií, Běloruskem, Arménií, Gruzií a Ázerbájdžánem.

Koncem června roku 2014 EU uzavřela asociační dohody, včetně DCFTA, s dalšími dvěma zeměmi Východního partnerství – Gruzií a Moldavskem. Tato dohoda umožňuje vzájemné otevření trhů těchto zemí a EU. Dohoda by dále měla v těchto zemích posílit demokracii a fungování právního státu, ale také podnítit provedení potřebných reforem a zesílení boje s korupcí. Perspektivu budoucího členství v EU zatím země nemají, nicméně vlády obou zemí asociaci považují za první krok k plnému členství. Gruzie je premiantem mezi zeměmi v rámci Východního partnerství a nadále usiluje o plnou implementaci asociační dohody ve vztahu k EU. Pokud jde o Moldavsko, vztahy mezi EU a touto zemí jsou i v roce 2020 spíše v optimistickém duchu. Moldavsko a EU jednaly na konci roku 2019 o zvýšení tarifních kvót pro dovoz zemědělských výrobků, jehož cílem je prohlubování vzájemní spolupráce. 

Další tři země Východního partnerství (Arménie, Ázerbájdžán a Bělorusko) se v souvislosti s vnitřním vývojem či pod tlakem třetích zemí rozhodly neusilovat o asociaci s EU. Spolupráce mezi EU a Arménií je realizována na základě Prohloubené smlouvy o partnerství a spolupráci. Na začátku roku 2020 došlo k podpisu smlouvy mezi EU a Běloruskem v souvislosti s usnadněním vydávání víz.