Základní informace o mezinárodních organizacích

Na venkovské oblasti je v posledních letech zaměřena pozornost jako na nedostatečně využitý zdroj růstu a odolnosti. Více se zde uplatňují přístupy průmyslové/sektorové politiky s individuálně cílenými intervencemi v klíčových odvětvích pro dané místo.

Rada Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) se na svém mimořádném 180. zasedání dne 28. dubna 2026 v Římě zabývala dopady pokračující krize v oblasti Hormuzského průlivu na globální potravinové zabezpečení a fungování zemědělsko‑potravinářských systémů.

Transformace agri-food systému vyžaduje výrazně větší zapojení soukromého sektoru. Samotná veřejná podpora k dosažení změn a jejich potřebného rozsahu nestačí. Firmy a finanční instituce proto začínají přetvářet dodavatelské řetězce s cílem posilovat udržitelnost.

Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) vyhlásila mezinárodní výzvu „100 FAO Women Heroes in Agrifood Systems and Rural Development“, jejímž cílem je ocenit výjimečné ženy, které svou prací významně přispívají k rozvoji zemědělství, potravinových systémů a venkova.

Index cen potravin FAO (FFPI) dosáhl v březnu 2026 v průměru 128,5 bodu, což je o 3,0 bodu (2,4 %) více než jeho hodnota v únoru, a jde tak o druhý po sobě jdoucí měsíc nárůstu.

Veřejné zakázky tvoří v průmyslově rozvinutých zemích přibližně 13 % HDP a 30 % vládních výdajů. Vnitrostátní i mezinárodní rámce pro jejich zadávání se posouvají od dobrovolných k závaznějším úpravám a účinnějšímu využívání.

Index cen potravin FAO* (FFPI) dosáhl v únoru 2026 průměrné hodnoty 125,3 bodu, což je o 1,1 bodu (0,9 procenta) více než jeho revidovaná hodnota v lednu.

Jedním ze způsobů, jakým provádějí agri-food transformaci hlavní globální hráči, je posilování potravinářských inovací ve městech střední velikosti. Na této územní úrovni se odehrávají klíčové pilotní projekty v rozvinutých i rozvojových zemích.

Evropská unie musí výrazně posílit své potravinové zabezpečení, protože klimatické změny, geopolitické napětí a závislost na dovozech klíčových surovin zvyšují rizika pro stabilitu evropského agropotravinářského systému.

Analýza vodohospodářského sektoru v  Maďarsku z pohledu klimatické odolnosti představuje příklad zavádění konsolidovaného mezinárodního právního rámce pro „dobrou praxi“ ve vodohospodářské správě a v poskytování vodohospodářských služeb.