Informace z OECD: Služby jako zdroj konkurenceschopnosti agri-food sektoru
Konkurenceschopnost je stále více podmíněna kvalitou a efektivitou služeb, které vytvářejí větší hodnotu v globálních řetězcích než samotné výrobky. Nabídka služeb a řešení poskytuje významný prostor pro odlišení od konkurence nabízející pouze produkt.
Agri-food produkce i související technika se k zákazníkům po celém světě dostávají prostřednictvím rozsáhlé sítě služeb: logistiky, distribuce, elektronického obchodu, marketingu, certifikace / zkušebnictví nebo stravování. Veřejné a soukromé služby v oblasti výzkumu/vývoje, odborného vzdělávání, poradenství, inspekce a kontroly, pojištění nebo infrastruktury typu veřejného skladování zvyšují produktivitu všech sektorů ekonomiky včetně zemědělství (např. logistické a dopravní služby až o 26 % nebo finanční a pojišťovací služby o 21 %). Přístup k těmto službám (ať už jako vstupům nebo jako přidané hodnotě k finálním prodávaným produktům) je stejně rozhodující jako kvalita samotného zboží.
Výjimečná systémová pozice služeb, kdy nepředstavují pouze podpůrnou činnost, ale stávají se integrální součástí konkurenční strategie podniků (hodnota se přesouvá od prodeje produktu k poskytování integrovaných služeb – viz např. Farming-as-a-Service nebo Equipment-as-a-Service zpřístupňující technologie i menším subjektům platícím jen za skutečně využité služby a v důsledku snižující investiční rizika a urychlující technologickou adopci), není nová skutečnost. Dokládá ji např. větší flexibilita pravidel pro podpory nebo tendry v oblasti služeb. Problematiku aktualizuje potvrzení strategického významu služeb a zejm. rychlý postup digitalizace/AI (tj. progresivní integrace služeb do produktů) a výhledy na pokles tempa hospodářského růstu v některých částech světa (4,8% růst světového obchodu se službami může posilovat 1,2% růst obchodu se zbožím). Obchodní příležitosti jsou stále více (vedle cel) spoluurčovány nastavením rámce poskytování/regulace služeb a např. vnitřní bariéry v rámci jednotného evropského trhu odpovídají v případě služeb 110% clu.
V sektoru služeb jsou v rozvinutých průmyslových zemích zaměstnány tři čtvrtiny pracovníků a mezi světovými leadery jsou země, kde jsou deficity ve zbožové oblasti bohatě kompenzovány pozitivní bilancí v oblasti služeb. Přesto se diskuse o obchodu a pracovních místech stále zaměřují především na výrobu. Mnoho služeb, které byly dříve považovány za lokální, lze nyní v důsledku digitalizace poskytovat mezinárodně a dopady těchto služeb mají proto stále větší dosah na vytváření pracovních míst a ekonomických příležitostí. Zdrojem tvorby pracovních míst jsou služby exportované (růst zaměstnanosti o 0,5 % při zvýšení exportu služeb o 10 %, více než polovina globálního exportu sestává z digitálně dodávaných služeb v oblasti softwaru, financí, konzultací, online vzdělávání a streamování) i dovážené (růst o 1-2 % při zvýšení využívání dovážených služeb jako vstupů o 10 %) a nejvýraznější dopady jsou pozorovány ve výrobních odvětvích.
Při vytváření příznivého prostředí pro lepší využití potenciálu služeb hraje důležitou úlohu mj. posilování konektivity (fyzické i digitální), pro-soutěžní nastavení v domácí regulaci služeb a posilování kompetencí u osob (rekvalifikace) a kapacit u firem.
Zpracovalo: Oddělení zahraničně obchodní spolupráce MZe, 1. října 2026
Kontakt: radek.stransky@mze.gov.cz