Předsednictví v Radě EU
Rada Evropské unie nemá jednoho stálého předsedu (jako například Komise nebo Evropský parlament). Namísto toho řídí její činnost země, která v Radě aktuálně zastává předsednictví. To rotuje každých 6 měsíců.
O tom, který členský stát bude Radě předsedat, se nehlasuje – v předsednictví se postupně vystřídají všechny země. Jinými slovy, na každý členský stát se dostane, bez ohledu na jejich velikost.
Předsednictví Rady Evropské unie řídí zasedání Rady na všech jejích úrovních a pomáhá tak zajistit kontinuitu činností EU. Předsednictví zároveň zastupuje Radu ve styku s jinými institucemi EU, zejména s Komisí a Evropským parlamentem. Jeho úkolem je zajistit na úrovni Rady pokrok v práci na právních předpisech EU a současně kontinuitu programu EU i řádný průběh legislativních postupů a spolupráce mezi členskými státy. Předsednictví zastupuje Radu ve styku s jinými orgány EU, zejména s Komisí a Evropským parlamentem
V současnosti je již po osmé předsednickou zemí Dánsko, které se této role opět zhostilo 1. července 2025 a bude jej vykonávat až do 31. prosince 2025.
Členské státy vykonávající roli předsednictví úzce spolupracují ve skupinách po třech, které se nazývají „trio“. Jejich úkolem je stanovit dlouhodobé cíle a připravit společný program, který stanoví témata a hlavní otázky, jimiž se bude Rada zabývat v období 18 měsíců. Na základě tohoto programu připravuje každá ze tří zemí svůj vlastní podrobnější šestiměsíční program. V současné době je trio složeno z Polska, Dánska a Kypru.
Priority dánského předsednictví
Dánské předsednictví bude usilovat o to, aby:
- EU převzala odpovědnost za svou vlastní bezpečnost,
- posílila svou konkurenceschopnost a spolu s tím postoupila v zelené transformaci.
Bezpečnost pojímá DK PRES velmi široce, jelikož zahrnuje nejen obranu a vojenskou bezpečnost, ale i kybernetickou ochranu, digitální odolnost a energetickou bezpečnost. V oblasti konkurenceschopnosti se pak zaměří na podporu růstu a inovací, a to při pokračování v zelené a digitální transformaci EU.
K těmto hlavním prioritám se přidávají dvě horizontální témata, která se budou prolínat napříč všemi oblastmi. Prvním je snižování administrativní zátěže a zjednodušování legislativy (simplifikace). Druhým bude příprava na nový VFR.
Prioritami v oblasti zemědělství a rybolovu byly stanoveny následující zájmy:
- zelená, jednoduchá a tržně orientovaná společná zemědělská politika;
- inovativní a konkurenceschopné zemědělské a potravinářské odvětví;
- udržitelný potravinový systém a silný vnitřní trh;
- jednotný trh zaměřený na zdraví zvířat, lidí a rostlin;
- udržitelný evropský rybolov připravený na výzvy budoucnosti.