Poskytnuté informace na žádosti o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb. - za měsíc srpen 2015

Poskytnuté informace na žádosti o poskytnutí informací podle zákona  č. 106/1999 Sb. - za měsíc srpen 2015

 

 

Dotaz:
Dovoluji si vás tímto požádat o poskytnutí informací na základě zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. Jedná se o informace k hospodaření vašeho ministerstva s investičními prostředky v letech 2009 – 2014. Seznam požadovaných informací je uveden v příloze této Žádosti (papírová odpověď) nebo lze na ně odpovědět v on-line dotazníku na této adrese bit.ly/výzkum-invest (elektronická odpověď). 
Jedná se celkem o 10 otázek, které vyjadřují subjektivní názor na přípravu a realizaci investičních projektů v rámci vaší organizace. Poskytnuté informace budou anonymizovány a nebudou nikde individuálně zveřejněny. Tyto informace budou využity v rámci realizace výzkumu v oblasti investičního rozhodování orgánů státní správy a samosprávy včetně státem zřízených institucí. Cílem výzkumné činnosti je analyzovat a posoudit používané způsoby a metody hodnocení a výběru investičních projektů uvedených subjektů, posoudit na vybraných příkladech investičních projektů efektivnost kapitálových výdajů z hlediska celospolečenského užitku a míru plnění cílů těchto projektů a navrhnout doporučení k investičnímu rozhodování, která by vedla ke zvýšení celospolečenského užitku takto vynakládaných finančních prostředků.

Odpověď:
Dopisem ze dne 2. srpna 2015 jste požádal Ministerstvo zemědělství (dále jen „MZe“) o poskytnutí informací týkajících se hospodaření s investičními prostředky v letech 2009 – 2014.
Níže přikládám tabulku členění investičních prostředků dle možností MZe a dále sděluji, že v rámci naší organizace využíváme všechny uvedené postupy/metody pro hodnocení investičních projektů pro hodnocení a výběr investičních projektů. Jejich použití závisí na konkrétní organizaci, případně odboru MZe.
V části věnované investičním projektům financovaným z fondů EU Vám doporučuji obrátit se na Státní zemědělský intervenční fond, který je samostatným povinným subjektem ve smyslu výše uvedeného zákona a jako platební agentura administruje investiční projekty spolufinancované z fondů EU.
V případě dalších dotazů se obraťte na Ing. et Ing. A. B., e-mail:
(Příloha: tabulka)

 

Dotaz:
Věc: žádost o informaci podle zákona č 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím
Žádám o informaci ve výše uvedeném smyslu v jakém právním předpise je pro státního úředníka uzákoněno, že se jedná o „přehledný pozemek menší výměny", viz text čj. 39829/2015 -MZE-16212.
Současně žádám o informaci rovněž ve výše uvedeném smyslu, zda pozemky v k.ú. Čistá u Rakovníka uvedené v přiloženém inspekčním zápise jsou přehledné a menší výměny. Upozorňuji, že pozemky jsou zalesněné před několika lety a stromky nejsou odrostlé buření a jsou dlouhé několik set metrů.

Odpověď:
K Vaší žádosti o informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, která byla ministerstvu zemědělství doručena dne 5. srpna 2015, Vám předkládám následující informaci:
K prvnímu dotazu „v jakém právním předpise je pro státního úředníka uzákoněno, že se jedná o „přehledný pozemek menší výměry“ sděluji, že to není uzákoněno v žádném právním předpise. Z textu dopisu ministerstva zemědělství č. j. 39829/2015-MZE-16212 je snad dostatečně zřejmé, že tam použitý výraz „zejména jde-li o přehledný pozemek menší výměry“ je uváděn jako obecný příklad, kdy lze okulárně posoudit zalesnění pozemku.
Ke druhému dotazu „zda pozemky v k. ú. Čistá u Rakovníka uvedené v přiloženém inspekčním zápise jsou přehledné a menší výměry“ sděluji, že tuto okolnost nemůže ministerstvo zemědělství bez zhlédnutí místa posoudit. Inspekční zápis byl pořízen Českou inspekcí životního prostředí, která je řízena ministerstvem životního prostředí. Nicméně i v této souvislosti platí, že výraz „zejména jde-li o přehledný pozemek menší výměry“, byl v dopisu ministerstva zemědělství č. j. 39829/2015-MZE-16212  použit jako obecný příklad, kdy lze okulárně posoudit zalesnění pozemku. Zda tak bylo možno posoudit zalesnění pozemků v katastrálním území Čistá u Rakovníka, závisí na úvaze pracovníků České inspekce životního prostředí, kteří inspekční šetření provedli, a ministerstvu zemědělství nepřísluší jejich postup hodnotit.

 

Dotaz:
Frank Bold advokáti, s.r.o., IČ: 28359640, se sídlem Údolní 567/33, Brno-město, 602 00 Brno, ID DS: auwd5w7, (dále jen „žadatel“), za niž jedná Mgr. L. Š., jednatel, dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „InfZ“), tímto žádá Ministerstvo zemědělství (dále jen „ministerstvo“) o poskytnutí těchto informací:
veškerá rozhodnutí ministerstva o udělení, změně nebo odnětí státního povolení dle § 5 a násl. zákona č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách, ve znění pozdějších předpisů týkající se Českomoravské komoditní burzy Kladno, se sídlem náměstí Sítná 3127, Kročehlavy, 272 01 Kladno, IČ: 49546392, a to včetně úplného znění těchto státních povolení.

Odpověď:
Dne 5. srpna 2015 jste na základě zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, požádal o poskytnutí „veškerých rozhodnutí ministerstva o udělení, změně nebo odnětí státního povolení dle § 5 a násl. zákona č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách, ve znění pozdějších předpisů týkající se Českomoravské komoditní burzy Kladno, se sídlem náměstí Sítná 3127, Kročehlavy, 272 01 Kladno, IČ 49546392, a to včetně úplného znění těchto státních povolení.“.
V návaznosti na výše uvedenou žádost Vám v příloze tohoto dopisu zasílám požadované dokumenty, a to:
Státní povolení k provozování Českomoravské komoditní burzy Kladno
Státní povolení k obchodování s produkty zemědělské výroby
(Přílohy: 1. ČMKB_POVOLENÍ_1995.pdf; 2. ČMKBK_POVOLENÍ_2000.pdf)

 

Dotaz:
Žádost o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím a směrnice Evropského Parlamentu a Rady č 2003/98/ES o opakovaném použití informací veřejného sektoru.
Wirelessinfo z s p o žádá podle zákona 106, aby organizace poskytla pro plnění výstupů evropských projektů
FOODIE - FARM-ORIENTED OPEN DATA IN EUROPE Grant agreement no CIP 621074)
FATIMA - FArmmg Tools for external nutrient Inputs and water Management Grant agreement no 633945
FarmTelemetry - Sub-Grant Agreement no 200-4521 of FRACTALS, Grant agreement no 632874
a pro jejich další využití v oblasti zemědělství ČR následující informace.
1.  Hranice půdních bloků (PB/DPB) z LPIS včetně údajů vztahující se k nitrátové směrnici
2.  Erozně ohrožené plochy DZES 5 (GAEC 2) pro celé území bez překrytí s LPIS
Požadovaná data budou sloužit pro vymezení agroenvironmentalních omezení na zemědělské půdě a optimalizaci hospodaření vybraných zemědělských podniků ČR.  Prosíme o předání dat ve formátu shp (ESRI shapefile)

Odpověď:
Žádostí ze dne 13. srpna 2015 jste požádal Ministerstvo zemědělství o poskytnutí následujících informací:
1) Hranice půdních bloků (PB/DPB) z LPIS včetně údajů vztahující se k nitrátové směrnici
Na základě novely zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, účinné od 1. ledna 2015 se rozlišují v rámci evidence půdy půdní bloky a díly půdních bloků. Údaje související s nitrátovou směrnicí se evidují na úrovni dílů půdních bloků.
V příloze Vám posíláme soubor ve formátu shp obsahující požadované: hranice a údaje k nitrátové směrnici. V přiloženém dbf souboru jsou texty vysvětlující kódy jednotlivých opatření v rámci plnění nitrátové směrnice. Data jsou účinná k 18. srpnu 2015.
2) Erozně ohrožené plochy DZES 5 (GAEC 2) pro celé území ČR
Rovněž Vám v příloze poskytujeme data erozní ohroženosti ve formátu shp. Údaj o erozní ohroženosti je vyjádřen atributem GRIDCODE:
1 – silně erozně ohrožené plochy
2 – mírně erozně ohrožené plochy
3 – neohrožené plochy
Tato vrstva je v LPIS platná od 1. ledna 2015 do 31. prosince 2015 a je určena pro účely plnění podmínek Kontrol podmíněnosti - Dobrého zemědělského a environmentálního stavu (DZES 5) půdy podle Nařízení vlády č. 309/2014 Sb., o stanovení důsledků porušení podmíněnosti poskytování některých zemědělských podpor. Z tohoto důvodu Vás upozorňuji, že Ministerstvo zemědělství nenese žádnou odpovědnost za škodu vzniklou použitím těchto dat pro účely, které nesouvisí s plněním podmínek standardu DZES 5.
(Přílohy: 1. DPB, erozní ohroženost na úložišti)

 

Dotaz:
Žádám Vás tímto o poskytnutí informací dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.
1. Uveďte doklad prokazující právní důvod užívaní zemědělské půdy, parcely xx v katastrálním území Brumov právnickou osobou JAVORNÍK - CZ s r o, IČO 634 90 021, se sídlem Štítná nad Vláří - Popov 414, PSČ 76333
2. Sdělte zákonný důvod Vaší evidence právnické osoby JAVORNÍK - CZ s.r.o. jako uživatele parcely číslo xx v systému LPIS účinný od 22. 11. 2014 – dosud.

Odpověď:
Na základě Vaší žádosti ze dne 20. srpna 2015 podle zákona č. 106/1999 Sb.,
o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, ve věci poskytnutí informace o právním důvodu užívání parcely 2104/1 v k. ú. Brumov, pro právnickou osobu JAVORNÍK - CZ s.r.o., a zákonném důvodu, proč je tato právnická osoba vedena na parcele 2104/1 jako uživatel, Vám sděluji, že šetřením bylo zjištěno, že na Vaší parcele 2104/1 v k. ú. Brumov není v současné době nikdo jako uživatel v evidenci využití půdy zapsán. Zelené ohraničení Vaší parcely ve Veřejném registru půdy (pLPIS), je pouze hranice půdního bloku. Teprve po vypnutí této vrstvy Vám zůstanou aktivní díly půdních bloků (dále jen „DPB“) a na těchto DPB se teprve nacházejí uživatelé.
Pokud byste měl další otázky, obraťte se na pracoviště regionálních odborů Státního zemědělského intervenčního fondu (dále jen „SZIF“), oddělení příjmu žádostí ve Vsetíně. Od 1. ledna 2015, kdy platí novela zemědělského zákona, aktualizaci LPIS provádí SZIF a Ministerstvo zemědělství je pouze správcem tohoto systému.

 

Dotaz:
Podle zákona o svobodném přístupu k informacím (106/1999 Sb.) Vás žádáme o poskytnutí těchto informací:
- počet a druhy pokusných zvířat v letech 2012, 2013 a 2014, použitých pro testy prostředků pro domácnost a složek primárně určených pro použití v těchto prostředcích.

Odpověď:
Způsob a strukturu sledování počtů použitých pokusných zvířat stanovuje vyhláška č. 419/2012 Sb., o ochraně pokusných zvířat, dále prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 14. 11. 2012, kterým se zavádí společný formát pro předkládání informací podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/63/EU o ochraně zvířat používaných pro vědecké účely (2012/707/EU) a prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 20. 12. 2013, kterým se opravuje příloha II prováděcího rozhodnutí 2012/707/EU, kterým se zavádí společný formát pro předkládání informací podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/63/EU o ochraně zvířat používaných pro vědecké účely (2014/11/EU).
Žádný z těchto předpisů nestanovuje povinnost evidovat počet a druhy pokusných zvířat použitých pro testy prostředků pro domácnost a složek primárně určených pro použití v těchto prostředcích. Ministerstvo zemědělství proto počty takto použitých zvířat nesleduje.

 

Dotaz:
Věc: žádost o informaci podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím
Žádám o informaci ve výše uvedeném smyslu, zda dle přílohy č. 2 vládního nařízeni č. 185/2015 Sb., konkrétně část IV odst. a) …dodržení minimálního podílu melioračních a zpevňujících dřevin…" se počty sazených melioračních dřevin na 1 hektar stanovují dle vyhlášky č. 83/1996 Sb.
Zároveň žádám o poskytnutí informace, jakým způsobem se má zajistit doklad o původu reprodukčního materiálu - označený jako povinný údaj projektu založení lesního porostu viz příloha č. 2 část IV odst. c) vládního nařízeni č. 185/2015 Sb., když projekt zalesnění je povinnou přílohou k žádosti o prohlášení pozemku za pozemek PUPFL a teprve po nabytí tohoto rozhodnutí (v uvedené lhůtě) dojde k provedení zalesnění, to znamená k nákupu lesních sazenic a tím získaní dokladu o původu reprodukčního materiálu.

Odpověď:
K Vaší žádosti o informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, která byla ministerstvu zemědělství doručena dne 25. srpna 2015, Vám předkládám následující informaci:
K prvnímu dotazu „zda podle přílohy č. 2 vládního nařízení č. 185/2015 Sb., konkrétně část IV odst. a) dodržení minimálního podílu melioračních a zpevňujících dřevin se počty sazených melioračních dřevin na 1 hektar stanovují podle vyhlášky č. 83/1996 Sb.“ sděluji, že v žádném ustanovení vyhlášky č. 83/1996 Sb. nejsou uváděny počty sazenic. Minimální počty jedinců (sadebního materiálu) jednotlivých druhů lesních dřevin na 1 hektar při zalesňování pozemku jsou uvedeny v příloze č. 1 nařízení vlády č. 185/2015 Sb.
Vyhláška č. 83/1996 Sb. je v části IV. písm. a) přílohy č. 2 nařízení vlády č. 185/2015 Sb. uvedena proto, že obsahuje rámcové vymezení cílových hospodářských souborů, na které pak navazuje (odkazuje) příloha č. 1 nařízení vlády č. 185/2015 Sb.
Ke druhému dotazu „jakým způsobem se má zajistit doklad o původu reprodukčního materiálu – označený jako povinný údaj projektu založení lesního porostu viz příloha č. 2 část IV odst. c) vládního nařízení č. 185/2015 Sb., když projekt zalesnění je povinnou přílohou k žádosti o prohlášení pozemku za pozemek PUPFL a teprve po nabytí tohoto rozhodnutí (v uvedené lhůtě) dojde k provedení zalesnění, to znamená k nákupu lesních sazenic a tím získání dokladu o původu reprodukčního materiálu“ sděluji, že podle ustanovení § 2 odst. 2 vyhlášky č. 139/2004 Sb. je přílohou žádosti o vydání rozhodnutí podle § 3 odst. 4 zákona č. 289/1995 Sb. (tedy k žádosti o prohlášení pozemku za pozemek určený k plnění funkcí lesa) projekt zalesnění, který obsahuje skladbu dřevin podle druhů
a jejich množství.
Zmíněný projekt zalesnění je třeba odlišovat od mnohem podrobnějšího projektu založení lesního porostu, jehož náležitosti jsou stanoveny v příloze č. 2 k nařízení vlády č. 185/2015 Sb.
Podle ustanovení § 5 odst. 2 písm. d) nařízení vlády č. 185/2015 Sb. doba, která uplyne ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o prohlášení pozemku za pozemek určený k plnění funkcí lesa, do dne doručení žádosti o poskytnutí dotace na založení lesního porostu, nesmí být delší, než je lhůta stanovená pro založení lesního porostu podle lesního zákona. Ta činí v dané souvislosti dva roky. 
Doklad o původu reprodukčního materiálu lesních dřevin použitého při založení lesního porostu je nezbytnou náležitostí teprve u žádosti o poskytnutí dotace podle nařízení vlády č. 185/2015 Sb., resp. i projektu založení lesního porostu. Lze předpokládat, že uvedená doba (dva roky) je dostatečně dlouhá k tomu, aby vlastník pozemku, který má být zalesněn, pořídil reprodukční materiál odpovídající - pokud jde o skladbu dřevin podle druhů a jejich množství - projektu zalesnění a spolu s ním také patřičné doklady o původu reprodukčního materiálu lesních dřevin použitých k založení lesního porostu.
Podle ustanovení § 5 odst. 3 nařízení vlády č. 185/2015 Sb. je dokladem o původu reprodukčního materiálu lesních dřevin použitých k založení lesního porostu průvodní list, který nesmí být ke dni doručení žádosti o poskytnutí dotace na založení lesního porostu starší než 12 měsíců.

 

Dotaz:
1. Podávám dotaz ve smyslu zákona 106/1999 Sb. Ministerstvu zemědělství. Žádám o zpřístupnění informace, zda
a) Označení platné a účinné metodik/-y, které/-á řeší vztah (dokončení) jednoduché pozemkové úpravy a evidence půdy (uživatelské vztahy - LPIS) dle Zákona o zemědělství. Pokud taková metodika již není (např. z důvodu převodu agendy aktualizace LPIS na SZIF), pak žádám o poskytnutí označení všech metodiky/metodiky, které kdy existovaly od roku 2004.
b) Došlo k aktualizaci LPIS (konkrétně pozemek parc. Č. 6865 v obci a k.ú. Staré Město – okr. Uherské Hradiště) ve smyslu metodiky č.j.: 30443/2010-12110 (a to dle bodu 9.1 textu v příloze anebo obdobných ustanovení v předchozích metodikách) ve vazbě dokončení JPÚ - Přeložka silnice I/50 - St. Město(okr. Uh. Hradiště) – viz příloha?
Informace mi stačí poskytnout v elektronické podobě na tento email. Převýší-li náklady v souvislosti s poskytnutím informací, jež bude Mze po mě vyžadovat, částku 100, tak mě předem informujte na tento email, abych se rozhodl, zda upravím svoji žádost či ponechám žádost v původní podobě.
2. Dále (mimo režim zákona 106/1999 Sb.) ve vazbě na bod b) výše -  pokud nebyl LPIS aktualizován po dokončení JPÚ, žádám Mze, aby mi odpovědělo, tak aby postavilo na jisto, zda mělo dojít k aktualizaci LPIS ve vazbě na JPÚ (a zda tuto aktualizaci měl podat (tehdejší) uživatel zapsaný v LPIS anebo zda aktualizaci měl provést bez dalšího tehdejší úřad, do jehož kompetence spadal LPIS). A dále žádám Mze, aby mi odpovědělo, tak aby postavilo na jisto, zda existuje nějaký typ (jednoduché) pozemkové úpravy, která nemá dopad do LPIS. Pokud ano, o jaké typy JPÚ se jedná (např. viz příloha JPÚ M. Písek).

Odpověď:
Na základě Vaší žádosti ze dne 27. srpna 2015 podle zákona č. 106/1999 Sb.,
o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, Vám sděluji následující informace:
K dotazu 1a) ohledně platné a účinné metodiky, která má řešit vztah jednoduché pozemkové úpravy a evidence půdy, sděluji, že metodika čj. 30443/2010-12110, je platná a účinná od září roku 2014. Kapitola 9.1 řeší pouze postup zakreslování komplexních pozemkových úprav (dále jen „KoPÚ“) a nastiňuje postup pracovníka SZIF, jak by měl k této problematice přistupovat. Zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění pozdějších předpisů, neřeší problematiku vzájemného vztahu mezi aktualizací evidence půdy a KoPÚ.
K dotazu 1b) sděluji, že parcela čp. 6865 v k. ú. Staré Město u Uherského Hradiště je v LPIS vedena na paní Zdenku Vojtkovou. Pokud potřebujete zjistit další informace, obraťte se na Státní pozemkový úřad či přímo na Oddělení příjmu žádostí a LPIS Uherské Hradiště SZIF, kde Vám otázku KoPÚ a aktualizace LPIS kompetentně vysvětlí.
K dotazu č. 2) sděluji, že jsou pouze dvě formy pozemkových úprav, a to jednoduchá pozemková úprava a komplexní pozemková úprava. Pozemkové úpravy se zabývají změnami na úrovni vlastníků, nikoliv uživatelů. Z tohoto důvodu aktualizace LPIS nutně proběhnout nemusí.
Ohledně dotazů týkajících se pozemkových úprav a jejich zavedení do LPIS se obracejte na Státní pozemkový úřad a příslušné oddělení příjmu žádostí a LPIS SZIF. Jak Vám bylo v předchozí korespondenci sděleno, Ministerstvo zemědělství již nemá ve své kompetenci aktualizaci využití evidence půdy.

 

Dotaz:
Věc. Žádost o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, v platném znění
Tímto se na Vás dovoluji obrátit, s odkazem na příslušná ust. zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, v platném znění, o poskytnutí informací ohledně změny č. 32/2014 Plánu rozvoje vodovodů a kanalizaci Královéhradeckého kraje, a to konkrétně změny, tykající se obce Hronov, m.č. Velký Dřevíč :
Dne 15.9.2014 se konalo zasedaní Zastupitelstva Královéhradeckého kraje. Na tomto 16. zasedání bylo přijato Usnesení  ZK/16/1016/2014, Zastupitelstva Královéhradeckého kraje, kterým byla schválena změna č. 32/2014 Plánu rozvoje vodovodů a kanalizaci Královéhradeckého kraje dle přílohy důvodové zprávy (viz příloha tohoto e-mailu).
S výše uvedenou změnou Plánu rozvoje vodovodů a kanalizaci Královéhradeckého kraje vyslovila nesouhlas Správa CHKO Broumovsko, a to na základě následujících důvodů:
- Dotčená lokalita se nachází ve III. zóně CHKO Broumovsko.
- V předmětné lokalitě se nachází významný krajinný prvek (VKP) tok a niva potoka Dřevíč, které jsou chráněny podle § 4 odst. 2 zákona.
- V toku Dřevíč se vyskytují ohrožené živočišné druhy.
- Odpadní voda je vypouštěna do podmoku, tyto odpadní vody jsou ovšem nedostatečně čištěné.
- S ohledem na ekonomickou situaci obyvatel Velkého Dřevíče není realizovatelné důsledné zajištění požadavků Nařízení vlády č. 61/2003 pro likvidaci odpadních vod z veškerých nemovitostí.
- Správa nemůže vyloučit vliv záměru na Evropsky významnou lokalitu Metuje a Dřevíč.
S ohledem na výše uvedené prosím o poskytnutí informací ve vztahu ke schválené změně č. 32/2014 Plánu rozvoje vodovodů a kanalizaci Královéhradeckého kraje;
a) Prosím o zaslání stanoviska Ministerstva zemědělství ČR k navrhované změně č. 32/2014 Plánu rozvoje vodovodů a kanalizaci Královéhradeckého kraje, popř. eventuální další příslušné navazující dokumentace.
b) Na základě jakých podkladů vydalo Ministerstvo zemědělství ČR k navrhované změně č. 32/2014 Plánu rozvoje vodovodů a kanalizaci Královéhradeckého kraje své stanovisko s tím, že prosím o případné zaslání těchto podkladů.

Odpověď:
Odpovídám na Vaši žádost o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, které se týkají aktualizace odkanalizování a čištění odpadních vod v městské části Velký Dřevíč města Hronov v Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací území Královéhradeckého kraje (dále jen „PRVKÚK“).
Kraj v samostatné působnosti zajišťuje zpracování a schvaluje PRVKÚK, a to včetně jeho průběžně prováděných aktualizací podle § 4 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
Ministerstvo zemědělství vydalo podle uvedeného ustanovení zákona stanovisko dne 28. května 2014 pod č. j. 13300/2014-MZE-15132, jehož kopii Vám v příloze posíláme.
Předmětná žádost byla standardně zpracována podle Zastupitelstvem Královéhradeckého kraje schválených „Zásad Zastupitelstva Královéhradeckého kraje pro zpracování, projednání a schválení změn PRVKÚK“. Přílohou těchto zásad je i formulář „Žádost o změnu PRVKÚK“ ve formátu Microsoft Excel, který vyplňuje žadatel a podle
bodu 5 žádosti dokladuje předepsané přílohy. Kopie žádosti a jejich příloh Vám rovněž posíláme.
(Přílohy: 1) Stanovisko MZe k návrhu změny PRVKÚK – město Hronov, m. č. Velký Dřevíč;
2) Žádost o změnu PRVKÚK včetně příloh)

 

Dotaz:
Žádám o poskytnutí informace podle zák.č.106/1999 Sb. v platném znění o těchto skutečnostech:
Ustanovení § 16 zákona č. 82/1998 Sb. v platném znění umožňuje, aby stát požadoval regresivní úhradu na úředních osobách a na územních celcích za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem při výkonu přenesené působnosti.
Požaduji o sdělení zda Ministerstvo zemědělství v odbobí od 1.1.2013 do 15.8.2015 uplatnilo regresivní náhradu za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem při výkonu přenesené působnosti na úseku vodního hospodářství - výkonu vodoprávního úřadu, a to v kolika případech z rozlišením na územní celky a úřední osoby s uvedením zda uplatnění náhrady bylo úspěšné.

Odpověď:
Dne 28. srpna 2015 jste se obrátil na Ministerstvo zemědělství se žádostí o informaci, zda Ministerstvo zemědělství uplatnilo regresní náhradu za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem při výkonu přenesené působnosti na úseku vodního hospodářství, a to v kolika případech s rozlišením na územní celky a úřední osoby včetně uvedení, zda bylo uplatnění náhrady škody úspěšné.
K Vašemu dotazu Vám sděluji, že ve Vámi vymezeném období nebylo Ministerstvu zemědělství uloženo uhradit žádnou skutečně způsobenou škodu (včetně ušlého zisku) podle § 13 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutí nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, o odpovědnosti veřejné moci na úseku vodního hospodářství, proto nebylo třeba přistupovat k vymáhání regresní úhrady.
Ministerstvo zemědělství ve vymezeném období na úseku vodního hospodářství poskytlo ve čtyřech případech přiměřené zadostiučinění za nepřiměřenou délku správního řízení podle § 31a výše uvedeného zákona. V případě z Moravskoslezského kraje řízení dosud probíhá na úrovni dovolacího soudu, uplatnění regresního nároku by tudíž bylo předčasné. V případě ze Zlínského kraje byla nepřiměřené délka řízení způsobena především jiným účastníkem řízení, který nebyl z objektivních důvodů schopen dodat požadované doklady. V případě z Jihočeského kraje byla nepřiměřené délka řízení způsobena průtahy na straně soudních orgánů. A konečně v případě ze Středočeského kraje byla nepřiměřená délka řízení způsobena zejména přetížením správních orgánů obou stupňů.
Ve všech uvedených případech nebylo přistoupeno k uplatnění regresních nároků též z toho důvodu, že dotčené správní orgány spolupracovaly při vypořádání uplatněných nároků a následně přijaly opatření, která mají zabránit vzniku dalších případů nepřiměřené délky správního řízení.

 

Dotaz:
Věc: žádost o informace podle zákona 106/1999 Sb.
Obracím se na Vás ohledně posudku strategického experta na akci „ Protipovodňová ochrana na Malši. České Budějovice - Havlíčkova kolonie, I. etapa, úsek Malý jez -Kaplířova", který zpracoval docent Satrapa pro Povodí Vltavy, s.p. dne 19.1.2015. Jelikož posudek strategického partnera je požadován Ministerstvem zemědělství jako podklad pro případné poskytnutí dotace z programu Prevence před povodněmi III, obracím se s dotazem i na vaši instituce.
V posudku v příloze č. 1 (mapa přilehlého území) je červeně zakreslena linie PPO, která vede podél toku řeky Malše od Malého jezu až k ulici Marie Vydrové. Takový byl původně záměr, realizovat PPO až k ulici Marie Vydrové respektive Modrému mostu. Tento záměr byl ale v následném projednávání přehodnocen a projekt, na který je vydáno platné stavební povolení a který byl předmětem posuzování, se týká pouze úseku Malý jez-Kaplířova ulice. Dotaz: Proč je v příloze č. 1 vyznačen jako linie PPO celý úsek až k ulici Marie Vydrové, když projekt, na který má být poskytnuta dotace, řeší úsek Malý jez-Kaplířova ulice?
Jako přílohu dopisu zasílám mapku s vyznačenými ulicemi.

Odpověď:
Obdržel jsem Vaši žádost o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, ze dne 27. srpna 2015 k rozsahu linie protipovodňového opatření „Protipovodňová ochrana na Malši, České Budějovice – Havlíčkova kolonie, I. etapa, úsek Malý jez – Kaplířova“, zakreslené v posudku strategického experta (dále jen posudek) ze dne 19. ledna 2015. Po prostudování příslušných materiálů Vám sděluji, že v příloze č. 1 posudku (mapa přehledné situace) je konec linie protipovodňového opatření v ulici Marie Vydrové namísto ulice Kaplířové vyznačený z důvodu přiložení staršího mapového podkladu k posudku, který měl strategický expert k dispozici v době, kdy se uvažovalo o financování akce z prostředků II. etapy programu Prevence před povodněmi probíhajícího v letech 2007 – 2014. K realizaci v tomto období však nedošlo z důvodu nedokončeného územního řízení.
Ujišťuji Vás, že tato skutečnost nijak neovlivnila hodnocení akce strategickým expertem, neboť jedním z použitých zdrojů posudku (viz kapitola č. 7 „Použité odkazy a zdroje“) je projektová dokumentace pro stavební řízení, zpracovaná v květnu 2011 firmou VH TRES spol. s. r. o., kde je hranice linie protipovodňového opatření vyprojektovaná v ulici Kaplířově. Další příprava akce probíhá na základě této projektové dokumentace a v souladu se stavebním povolením č. j. OOŽP/5839/2013/Bl, které nabylo právní moci dne 3. května 2014.